Proč vlastně v Česku existuje minimální mzda?

Mzdy pod úrovní minimální mzdy existovali.
Zaměstnavatel (podnikatel) se snaží především vydělat, takže zvláště v oblastech s nedostatkem práce toho někteří zneuživali. Fráze „za branou čeká 10 takových jako jsi ty, tak běž“ není u mnoha zaměstnavatelů jen frází, ale reálným nátlakovým prostředkem. Jestli „pravdivým“ to je pak otázka. Nicméně jen málokdo s existenčními problémy si troufne to testnout.

Existuje spousta lidí, kteří za své ohodnocení nebojují, přestože by si vzhledem k svému nasazení i zasloužili. Zkrátka jim čistě tržní prostředí nevyhovuje.

Jsi úplně mimo, jako, úplně! 🤪🤦‍♀️

Logika funguje, přeci, úplně jinak:

vztah zaměstnanec – zaměstnavatel je, přeci, úplně normální business contract.

Na jedné straně je potřeba zaměstnavatele sehnat někoho, kdo bude pro něj vykonávat nějakou závislou činnost, pod to se toho vleze opravdu hodně, od uklízeče až po očního chirurga (obrazně řečeno). Ten zaměstnavatel, samozřejmě, chce za tu závislou činnost platit zaměstnanci co nejméně je možné, byl by blbec, pokud by se choval jinak.

Na druhé straně je potřeba zaměstnance sehnat nějakou závislou činnost, která odpovídá jeho představám, možnostem, schopnostem atp., no a to za co nejvíce peněz je to možné.

Samozřejmě, že vstupují do hry i jiné faktory. Zaměstnanec musí zvažovat, třeba, časovou dostupnost práce (jak dlouho do ní bude dojíždět), celkovou časovou náročnost práce (jestli dělá jenom ranní směny, nebo jenom odpolední, nebo non-stop, v rovnoměrném, nebo nerovnoměrném rozvržení pracovní doby atp.), a samozřejmě, že i interpersonální vztahy na pracovišti (ty pozná až časem, že, jde do určitého risika.

Jistěže to není tak černobílé, ne až tak. Ono vezmi nekvalifikovanou práci, třeba zrovna toho uklízeče. To může dělat prakticky skoro každý zdravý člověk. U nás platí uklízečům, plus – minus, Kč 20,000.00 hrubého měsíčně, za základní hodiny a jednosměnný / dvousměnný provoz. Tak pokud máš všech pět pohromadě a přihlásí se Ti uklízečka, která má dvacet roků praxe a máš o ní reference, že chodí do práce, nekrade, nemaroduje každý měsíc atp. a bude chtít Kč 22,000.00, tak pokud nejsi blbec, a můžeš si to dovolit, tak jí těch Kč 22,000.00 dáš. Když ale bude chtít Kč 30,000.00, tak je blbá ona, protože to jí nikdo nedá. Protože ano, Ty můžeš ušetřit Kč 2,000.00 měsíčně, v konečném důsledku o něco víc, protože vyšší mzda rovná se vyšší odvody, vyšší náhrada mzdy atp., ale můžeš je prodělat levou zadní tím, že vezmeš nějakou „pětiprsťačku“, co Ti bude krást mejdlo a toilletní papír a zjistíš to, až se Ti z kancelária ztratí, třeba, scanner. Tak jí vyhodíš a klidně můžeš dopadnout tak, že budeš za tu uklízečku platit měsíčně Kč 50,000.00 nějaké uklízecí agentuře do doby, než za ní seženeš adekvátní náhradu.

Ano, to je pravda. Ovšem na druhé straně máš nezaměstnatelné, nebo těžce zaměstnatelné, zaměstnance. Jsou všude, samozřejmě jejich kumulace se zvyšuje v ULDR, nebo obecně v Lidové republice Sudety, Vévodství Osoblažském atp.

Svého času, už je to tak ale devět – deset roků zpátky, jsme přemýšleli, s dvěma kamarádkami, který hotel, nebo hospodský, neplatí něco „čistá ruka“. Dopátrali jsme se jednoho cca 20 km od nás, ovšem zase to byla šílená sockárna, dělat tam pingla.

Do toho, jak píše Dochy, jsou oblasti, kde je té nekvalifikované, nebo miserně kvalifikované, pracovní síly hodně, a proto i práce málo (stát by to mohl, do jisté míry, ovlivnit, ale hází na to bobka). Tam máš to, co Ti popsal Dochy, že klidně děláš za Kč 10,000.00 měsíčně „čistá ruka“, ale papírově máš Kč 17,500.00 hrubého (takže opačný princip, než v hospodě: tam máš Kč 18,000.00 hrubého officiálně, ale „čistá ruka“ Kč 30,000.00, nebo tak něco a podobně).

Od minimální mzdy se odvíjí zaručená mzda, protože minimální mzda se týká opravdu jen těch nejméně kvalifikovaných zaměstnanců. A i jiné věci se od minimální mzdy odvíjí.

Samozřejmě, že minimální mzda se týká opravdu jenom těch nejméně kvalifikovaných zaměstnanců. A právě je chrání, arciť reálně (jak jsme si výše vysvětlili, nic není dokonalé).

Ono je, taky, hodně lidí, co nemají vůbec žádné ambice – jak také pregnantně předepsal Dochy. Vezmi to v obchodě: pokud začneš někde v supermarketu / hypermarketu, tak často i na dohodu. Není problém, pokud jsi trochu schopný, abys do roka, dvou, byl alespoň vedoucím dne, nebo zástupcem managera, nebo tak něco. Pokud nejsi až tak schopný, tak jim můžeš být za čtyři, pět roků.

A pokud jim nebudeš, tak nemá moc smysl v tom obchodě, dlouhodobě, zůstávat, Za ty prachy je to fakt dřina, i když taky záleží, co to je za konkrétní obchod, i řetězec.

Přesto spousta lidí takto funguje, deset roků, dvacet roků, jo, žádný problém s tím nemají. Mají dvacítku čistého měsíčně, nebo pět a dvacet, dělají to samé pořád dokolečka dokola (dá se říci, je to kšeft, takže práce s lidmi) a vyměníš jim kasu, nebo váhu, a je „oheň na střeše“!

Institut minimální mzdy je, do značné míry, politická záležitost A u nás je pořád spíše institutem potřebným, a dá se říci, že i nutným.

Tak: proto! 😀

Chvilku budils dojem, že už jsi docela zdráv. Ale jdi se zase trošku poléčit. 🤦‍♂️