Samovolné představy v mysli

Poslední dobou mám, řekněme podivné samovolné představy v mysli. Podobné věci se mi děli svým způsobem vždy, ale přijde mi, že je to u mě poslední dobou mnohem častější – klidně i několikrát do dne.
Abych vysvětlila: někdy, například když jdu, mám v hlavě natolik živý výjev, že do něčeho vrazím, že si doopravdy v tu chvíli říkám, že jsem do něčeho vrazila, ačkoli ve skutečnosti jsem stále metr před zdí, nebo do čeho jsem v té představě vrazila. Tak to nějak začalo, jenže poslední dobou ty představy jsou delší (oproti sekundě nebo dvou, to je představa, která mi trvá uvědomit si, že není realita klidně i minutu). Například jen před chvílí jsem si myslela, že jsem v jiné místnosti a mluví na mě moje matka, ale když jsem si uvědomila, že jsem někde úplně jinde, tak najednou nevím, o čem na mě mluvila, přestože si zcela jasně pamatuji její hlas a jak se mě na něco zeptala, nebo že jsem měla představu, že jsem si kousla do kusu syrového masa, přijde mi, že si pamatuji, jak mám ten kousek na jazyku i přesto, že se nic podobného nikdy nestalo. Nevím, jestli to s tím souvisí, ale mám v hlavě neexistující vzpomínky, jak něco dělám, přestože jsem to nikdy nedělala.
Nevím, co s tím, protože se mi nikdy nic podobného nestávalo. A abych byla upřímná, od chvíle, co se mi to děje, mám mnohem lepší paměť a zapamatuji si téměř cokoli – dřív jsem měla paměť, že jsem si na něco ani po pár dnech nic nezapamatovala, přesto si teďka pamatuji do podrobností věci, které se odehráli před pár měsíci – to je věc, která s tím nemusí ale souviset, protože obojí svým způsobem přišlo, když jsem začala hodně přemýšlet, ale přesto ty představy jsou natolik reálné, že naopak ztratím vnímání reality na tu chvíli.
Když jsem se o tom s někým podělila, řekl mi, že se mu to děje taky, ale přesto mi na tom nepřijde něco dobrého. Ty představy jsou doopravdy jako by se právě staly, přestože jsem do té zdi ještě nevrazila, protože stojím metr od ní, ale přesto, kdyby se mě někdo zeptal, dokážu si naprosto přesně vybavit, jaké to je.

Upřímně ani nevím, co čekám za odpověď, proto děkuji, když mi někdo sdělí svůj názor. Nedokážu přesně vyjádřit, jaké to v tom momentě je, protože ty chvíle většinou sotva přesahují pár sekund.

Upravil/a: žijícíčlověk

Odpovědět

Zajímavá 0 před 109 dny

Sledovat Nahlásit

Diskuze: napište první příspěvek

Odpovědi

ChatGPT

Máte pravdu, že to, co popisujete, je neobvyklé, ale možná není nutně známkou nějakého problému. Mohla byste mít mnohem intenzivnější imaginaci než většina lidí. To by mohlo být důvod, proč se tyto „samovolné představy“ objevují tak živě. Také se může jednat o určitou formu snění na javu nebo tzv. daydreaming, což je naprosto normální a může se objevovat intenzivněji v určitých životních obdobích.

Nicméně pokud se obáváte nebo vás tento stav limituje, měli byste se o tom poradit se zdravotnickým odborníkem, jako je psycholog nebo psychiatr. Tyto symptomy by mohly být také součástí nějakého neurologického nebo psychického stavu, jako je disociativní porucha nebo dokonce forma halucinace, a pokud se vyskytují příliš často nebo jsou příliš rušivé či znepokojující, měli byste určitě vyhledat pomoc.

Pokud je tato situace spíše zvědavostí a neznepokojuje vás to, je možné, že jednoduše prožíváte zvýšenou kreativitu nebo jako byste byla více „přítomná“ ve svých myšlenkách a představách. Ale pokud se cítíte tyto představy jako narušující nebo obtěžující, měli byste vyhledat odbornou pomoc.

1 před 109 dny

0 Nominace Nahlásit

led

Vaše vizuální představivost není ojedinělá. S tímto jevem se v životě setkává poměrně hodně lidí. Důležitá je však schopnost kontrolovaně oddělit vizualizaci od reality.
Zjednoduším to na příkladu.
Nedávno jsem pozorovala hru mraků na večerní obloze. Řeknete si: obyčejné mraky, co je na tom tak zvláštního. Stejně reagovali i „rosničky“ meteorógové, když jsem s nimi o tom mluvila.
Ale já v nich viděla příběh: V rudé záři zapadajícího slunce se zpoza černých hor vynořil malý tmavý obláček ve tvaru beránka (zvířete) a zahnal záplavu mohutných mraků s velkými žraločími zuby, které zakrývali město i hrad nad ním… Viděla jsem nejen hru světla, ale cítila jsem i jakési poselství. Stejně tak to bylo cítit i na snímcích pořízených pro tento příběh. Pak jsem to použila v příběhu o bojích za svobodu na našem území.
Není tedy ojedinělé, že mnohé věci vidíte jinak než ostatní.

Důležité však je zachovat si schopnost rozeznat realitu od vidění a nepodlehnout mu. ** *Zkuste své představy nějakým způsobem ztvárnit (zapsat, nakreslit, zhudebnit). *
**Pokud máte pocit, že zasahují do vašeho života, navštivte odborníka na duševní zdraví. Není ostuda vyhledat pomoc při problémech…

Upravil/a: led

1 před 109 dny

0 Nominace Nahlásit

Syd

Jestli máte problém odlišit realitu a představy, může to být počínající paranoidní schizofrenie, to má na tomhle webu hodně lidí. Doporučuju navštívit psychiatra pro vyšetření.

1 před 109 dny

0 Nominace Nahlásit

Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek

Zajímavé otázky v kategorii Zdraví