Uvědomují si lidé, že jejich tělo není popelnice a že by přece jen měli jíst více zdravých potravin?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Myslím, že většina lidí o tom ví a je jim to celkem jedno. Zvláště když jsou vystaveni různým i protichůdným názorům „odborníků“ co je zdravé a co ne. Často jde o PP (product placement, vlastně skrytá reklama). Nicméně názorům lékařů a svým vlastním poznatkům věřím více. A je mi to stejně skoro jedno, jen si mírně upravuju svůj jídelníček, ale jen do té míry aby mi to pořád chutnalo.

ČR je popelnicí evropy a je třeba si ujasnit co jíme, takže se na to podívejme:

Nechci Vám brát iluze, ale ...... Pokud se však podívám na kvalitu potravin, někdy si říkám, že bych chtěl dát ochutnat svým dětem to, co se tu před těmi dvaceti léty jedlo.
Nabídka potravin, které jsou teď v obchodech,je skutečně rozmanitá. Na straně druhé se za touto „rozmanitostí“ skrývají jen různé barevné obaly a krabičky, které obsahují prakticky totéž. Mnoho potravin, které bychom si dovedli sami vyrobit, se vozí přes půl Evropy a zátěž exhalacemi a znečisťováním životního prostředí je větší, než jejich samotná užitná hodnota a vliv na zdraví.
Do roku 1994 platily v Československu ještě z dob minulého režimu zákonné normy, které nedovolovaly, aby klobásy obsahovaly mouku, aby jogurty obsahovaly škrob atd. atd.
Tyto normy byly zrušeny a v Česku začala doslova džungle. Potraviny jsou dnes samá náhražka. Kravský tuk je nahrazován tukem rostlinným (sójovým). Mléko, které je nápadně podobné emulzi na chlazení obráběcích nožů, se nesrazí, nejde z něj udělat domácí jogurt.
Ale stojí 8,90 Kč. Nekupte to!Jogurty nejsou jogurty, je to jogurtová hatlapatla, do které je narván škrob nebo želatina, aby toho bylo víc. Jsou v tom usmrceny mikroorganismy.Ale stojí to 4,90 Kč. Nekupte to! Sýry nejsou sýry, ale náhražky, v nichž je mléčná bílkovina nahrazena bílkovinou rostlinnou (sója) anebo škroby. Zmrzliny či šlehačka, ty se též nepotkaly s mlékem, dělá se to všechno z umělých náhražek.I v draž­ších zmrzlinách, které jsou deklarovány, jako mléčné či dokonce smetanové, je pouze odstředěné mléko a zmrzlina je „zkvalitněna“ tukem rostlinným.Ani kvalita některých másel není nic oslnivého, je to nastavováno vodou!Většina čokolád, prodávaných v našich obchodech, nejsou čokolády, ale čokoládové imitace plné levných náhražek. Mezi tyto náhražky patří karabový prášek, který se vyrábí ze svatojánského chleba, jímž se ve Středozemí krmí ovce a velbloudi.České párky jsou dnes z většiny plněny sójou, moukou nebo separátem. Co je to drůbeží separát? Z kuřete se vyjmou prsa a stehna, která se prodají zvlášť. Zbytek – tedy kůže, kostra, hlavy i se zobáky, krky, pařáty a vnitřnostmi se rozmixují, přecedí, obarví na červeno a přidávají se do párků a klobás, v případě párků do 40,– Kč za 1kg tvoří se sójou, chemikáliemi, céčky atd.jejich hlavní složku. Kdo kupujete dražší párky a nemáte je přímo z nějaké malé porážky, nejásejte. Tyto molitanové masokostní moučky se dnes přidávají i do dražších párků. Jak jsme však byli ubezpečeni Informačním centrem bezpečnosti potravin, z tvrdého strojního oddělování při výrobě separátu (SOM – strojově oddělené maso) se získá velmi jemná masová pasta složená z částic menších než 1 mm, takže nehrozí žádná újma na zdraví. Akorát, že to žereme!(Pro zajímavost – separáty se vyráběly i dříve, sušily se a používaly se jako krmivo pro dobytek. Toto se vyrábí i dnes.Aby tento světle bledý šurvajs získal pěknou červenou barvu, narve se tam chemie.Pro potlačení nežádoucích pachů ze separátu samozřejmě existují různé chemické sajrajty.
Náhražkové prefabrikáty dnes pronikají i do takových výrobků, které vypadají navenek jako salámy či šunka. Různé bůčky a slanina je dnes vyráběna zejména z přerostlých polských prasat, která mají jinou strukturu masa, než prasata česká, která jsou více masitá a jejich bůčky obsahují více masa. Na polských bůčcích, které se k nám jako přebytky dováží je samé sádlo, ale nekupte to. Je to bílý a bílé maso je přece dietní! Hovězí maso, které obchodníci kupují od jatek jako maso z krav za pár korun, je prodáváno jako kvalitní maso z mladých býčků.
Ani milovníci ryb nemusí být ušetřeni podvodu. Máte rádi kraba? Může se vám stát, že to maso deklarované jako krabí, je z tresek. Do chleba se dnes přidávají pomleté zbytky starého chleba a pečiva, které se předtím neprodalo. Stroje tyto zbytky, (které se dříve dávaly prasatům nebo se prodávaly za nižší cenu jako krmný chleba pro domácí užitkové zvířectvo), semelou a směs je dále upravována. Přidají se speciální směsi s enzymy, pak se míchá těsto atd. atd. a na druhém konci vyjede upečený chleba. Nevadí, že obsahuje sezam nebo mák a nebo lněné semínko. Takové krásné ohnisko civilizačních chorob a alergií.Navíc se neustále snižuje podíl žitné mouky z dřívějších 45% na 20%. U rohlíků se neustále snižuje hmotnost, ale i obsah tuku, (který zajišťoval křupavost), až na polovinu. Z rohlíků se stává gumová hmota, která druhý den ztvrdne a chleba je bez chuti.
Kečupy a hořčice nejsou hořčice, je to voda s moukou nebo se škrobem, ve které je s bídou
10% skutečného kečupu nebo skutečné hořčice. Dnes už se na některých „kečupech“ vyskytuje na druhé straně malý název „kečupová " či "rajčatová omáčka.“ Tyto blivajzy se v regálech tváří jako kečupy, ale viděly rajčata leda tak z rychlíku. Maso, zejména dovezené, je „nastavováno“ vodou, která je do něho injekčně vpravována. Do některých masných výrobků je pro změnu zase injekčně vpravována levná sójová bílkovina. Konzervy obsahují blíže nespecifikovanou hmotu, která nemá s kousky dobrého masa, které jsme nacházeli v socialistických konzervách, nic společného. Landšmít, který se dřív vyráběl z masa a dal se nakrájený opéct nad ohněm, je dnes nedefinovatelný prejt z kůží a šlach slepený obarveným škrobem, který se vám buď po napíchnutí na klacek rozpadne nebo nad ohněm rozteče.Lečo s klobásou již dávno není ta dobrá zelenina s klobásou, ale to lečo vypadá, jako by už jednou prošlo žaludkem a ta „klobása“ je sójová. Hovězí a
vepřové maso ve vlastní šťávě nezřídka obsahuje i polovinu rozmixovaných kuřecích kostí a kůží, které se dříve mlely v kafilérkách na masokostní moučky pro zvířata. Ty „kvalitnější“ konzervy obsahují kůže, takže když tato pochoutka na talíři zchladne, lze ji úspěšně použít jako lepidlo. Paštiky a pomazánky jsou nastavovány škrobem, moukou a drůbežími separáty. Prošlé maso ze supermarketů je očišťováno octovou vodou, nakládáno do marinád a podáváno jako specialita
k letnímu grilování. Různé saláty jsou zakonzervovány tak, aby vydržely, ale skutečnou majonézu viděly leda tak z rychlíku. Dorty a dezerty jsou vyráběny z náhražek, stejně jako různé oplatky a tyčinky. Sirupy nejsou vyráběny z ovoce, ale jedná se o vodu z cukrem, ve které je ovocná příchuť.Z českého piva se povětšinou staly europatoky
univerzální chuti vyrobené v systému CKT/HGB, který „přeskakuje“ klasické zrání a dokvašování v ležáckém sudu. Univerzální bývají i následky požití těchto chemikálií – rektální zvracení čili sračka. Skalní pivaři dnes přecházejí na 11°° pivo, které má aspoň trochu úroveň dřívější desítky. Některá šumivá vína se nedělají tradičním zráním, ale vyrábí se jako sifón. Víno, které má úroveň vín krabicových, se nasytí CO2 a prodává se v regále jako „šampáňo.“
Vzadu na vinětě se lidé s dobrým zrakem mohou dočíst, že se jedná o perlivé víno." A dalo by se pokračovat.Pokud si někdo myslí, že když si koupí dražší výrobek, či dokonce výrobek značkový, že je zaručena vyšší kvalita, je na omylu. I značkové výrobky, prodávané v rámci celé Evropy, jsou v Česku vyráběné z náhražkových surovin. Zmrzlina Magnum, která stojí stejně v Česku i Španělsku, se v EU vyrábí z mléka, v Česku z levnějších rostlinných tuků.Takových a různých dalších šmejdů žereme stále více a více, ale nezoufejme, bude hůř. Podíl výrobků se stále vyšším obsahem náhražek bude růst. Takové chuťovky, jako např. „dietní“ drůbeží hamburgry, které se skládají z poloviny z drůbežího separátu a z druhé poloviny z vepřových kůží, jsou jen začátkem dalších inovací. Složení výrobků, které se uvádí na jejich obalech, bude psáno stále menšími a menšími písmeny, aby si ho už nemohli přečíst ani ti, co mají zrak v pořádku. Čekají nás doby, kdy budeme doslova „žrát“ takové potraviny, jaké známe z francouzského filmu Křidýlko nebo stehýnko, přičemž autoři se budou inspirovat českým filmem „Návštěvníci,,
kteří jedli amarouny. Zatím jíme potraviny, které vypadají jako tradiční, ovšem jejich náplň je „božská“ (jen Bůh ví, co v tom je!).
Samozřejmě, že se dají koupit i dobré potraviny.Párky, které obsahují maso, jogurty bez želatin a škrobů, křupavé rohlíky, co vydrží do příštího dne, kečupy z rajčat apod. Je to však luxus! Ano, to co bylo za socialismu standardem a normou je dnes luxusem. Stát bohužel dělá v dnešní době na lidech určitou formu podvodu, týkající se jejich spotřebního koše, potažmo životní úrovně. U potravin se sice vychází z jejich hmotnosti, nikoliv však kvality. V Německu si takový bordel výrobci dělat nedovolí. I levné výrobky tam mají svoji úroveň, např. nejlevnější špekáček za 1,45 euro obsahuje 70% masa, v Česku za stejnou cenu koupíte „špekáček,“ který obsahuje pouze 27% masa.Česko se v posledních letech stalo popelnicí či odpadkovým košem Evropy.

Zdroj: http://www.od­povedi.cz/otaz­ky/budeme-se-chodit-past

Milá marci1, odpověď na tuto otázku není jednoduchá:
Zelenina není jídlo, ale dobrá vláknina ;).
Pro středoevropana, Čecha není přirozená konzumace čerstvé zeleniny a mnoha druhů skleníkového a exotického ovoce po celý rok.
Chybuje se v těhotenství konzumací pomerančů a prvními příkrmy nemluvňat (banány) neznalými matkami..
Půda je již natolik vyčerpaná, že mnoho minerálů a vitamínů ovoci a zelenině nepředá (zdravá forma hnojení je již nutná.....).
Naším problémem je nevhodná kombinace z biochemického hlediska a funkce našeho organismu.
Mnoho lidí se zajímá o to co jí, jdou z extrému do extrému (vegetariáni, vegani, RAW, PALEO strava). Nebezpečí je v tom, že to, co si rodiče zvolili nutí svým dětem ⇒ neduživí jedinci. Sami jedli do 15 – 20 let vše, ale své děti o to připraví.
Pak jsou ti, kteří se cpou opravdu nezdravě (pytlíky palmáčových brambůrků, sušenek, koblihů atp.). Stačí postát u pultu s uzeninami = frčí to nejlevnější, akce,… Ti, co se zajímají o podíl masa v šunce, salámu, párcích naštěstí přibývá.
Také se podivuji, když maminka zakoupí párky (50% masa) a hned 1 nacpe do ruky své 2 – 3 leté ratolesti sedící v nákupním koši. Od malička se dětem dává mnoho sladkostí (i obrovské pytle kukuřičných křupek).
Pravdou je, že mnoho obézních lidí jí málo a nepravidelně, díky malnutrici jejich stresované tělo tvoří zásoby…
Obecně lidem chybí bílkoviny (zdrojem je maso, luštěniny, vejce, nezdravá soja a proteinové doplňky. U mléčných výrobků si tělo nemá vcelku co vzít).)
Zdravé tuky v rozumné míře neškodí a ve zdravých cévách se cholesterol neusazuje, jen proběhne. Pravdou je, že Hera v akci za 9,90 je nacpaná v mnoha nákupních koších a korunu tomu dává slunečnicový olej!
Na vzniku mnoha chorob se z 80% podílí psychika (myšlení, stres) a nedostatek některých vitamínů a minerálů.
Diabetes je zvláštní kapitola, znám 5 pacientů, kteří po celý svůj dospělý život jedí střídmě a relativně zdravě (až na ty typické české nevhodné kombinace způsobující dyspepsie všeho druhu), jsou váhově v normě a přesto jsou léčeni…
Je dobré vědět co jíme a jak na to :D…

Kde jste na to přišla že je zelenina zdravá ?
Ano – z domácí zahrádky zdravá snad bude ,
ale dle kontroly SPI v supermárketech ze 60 % byla v zelenině analyzována přítomnost pesticidů , dusičnanů , těžkých kovů atd. , které ani po opláchnutí nezmizí .
Doba , kdy byla zelenina nezávadná je už dávno pryč a asi se ani nevrátí .

Copak o to, lidé si to třeba i uvědomují. Ale kde ty zdravé potraviny vzít? A kde vzít na ně?

Ze zdravé výživy a bio potravin se stal marketingový nástroj a živná půda pro extrémisty. Diabetoložka má nejspíš ze své pozice pravdu. Nevšiml jsem si ale, že by na ulici přibývalo beznohých nebo slepých. Věk se prodlužuje, nepostihují nás žádné epidemie z vadných potravin. Na trhu jsou potraviny z pravých surovin i z levných náhražek. Nevidím v tom žádný problém.

Lidsky zaludek je tak delany, ze bychom mohli jist i hrebiky. Kdo je zdravy, tomu ani tzv „nezdrave“ jidlo neuskodi. Na nemoce ma asi vetsi vliv psychika, nez jidlo.

Přírodní cukry a tuky nejsou problém. Šílené je, že lidi do sebe cpou „potraviny“, které se vyrábí v továrnách a svým složením a charakterem připomínají spíše umělé hmoty.

Předpokládám, že si to lidé uvědomují dobře (ale pochopitelně hlouběji ti, kteří se o zdravou stravu více zajímají a vyhledávají si informace), ALE nedokážou se těch potravin zbavit – dle mého názoru jde o zvyk a závislost. Je to dobré, zasytí to a dokonce i ušetříme! Takhle spousta z nás přemýšlí, ale samotná skladba jídelníčku stojí až někde na konci, ačkoliv milerádi říkáme, že ,,zdraví máme jen jedno". Lidé zkrátka potřebují ,,spadnout na hubu" (ocitnout se v nadváze, dostat cukrovku, zničit si zubní sklovinu…), aby nad sebou začali přemýšlet. A u dětí by měla být pozornost o to větší, jelikož si budují základy do budoucna – z párků a sladkostí moc vitamínů a minerálů nezískají, potom jsou náchylnější k nemocem.
Aby byl dotyčný fit, nemusí být nutně vegetariánem či veganem, kouzlo je v maličkostech, ve výběru vhodnějších variant – např. místo smaženého zvolit úpravu na páře. A pomalu opouštět průmyslově zpracované potraviny, které jsou na škodlivé tuky a cukry velmi bohaté. Smutné však je, že nemáme záruku ovoce, zeleniny a dalších darů přírody bez pesticidů a jiné chemie. Pokud to jde, nejlepší je pěstovat si vlastní, nebo si vyhlídnout dobrého farmáře. Jestliže máme zájem o zlepšení životního prostředí, které s tématem zdraví úzce souvisí, o vodu, která neobsahuje cizí hormony, vzduch, který není cítit smogem – každý z nás pro to musí něco udělat! Ničíme si půdu pod nohama a tím i sami sebe. Tím chci říct, že pokud dostanete chuť na jablka, přemýšlejte u toho i ekologicky 🙂 Noste si s sebou bavlněný sáček na více použití. Nejen, že se vyhnete plastu, který do potravin a zejména balených vod propouští spoustu škodlivin, ale také omezíte odpad a přidáte pomocnou ruku k budování lepších zítřků ve větším měřítku. TOHLE jsou věci, které mají skutečný smysl.

Je mi celkem jedno co jim, protože mi po chemii nikdy nic není, proto se jen vyhybam ďábelským umělým sladidlum.

Jím to, co mi chutná. O tom jestli je to nezdravé nepřemýšlím. Zatím se cítím zdravě. 🙂

Vy byste si měla prvně stanovit definici, co je zdravé. A co tím získáte? Zdravé není to, co tvrdí reklama. Módní potraviny jsou velmi drahé. Budete víc zdraví, když občas sníte drahou potravinu? Jak se to projeví? Budete víc vydělávat, budete šťastnější?

Kontrolovat obsah masa v šunce není zdravé. Pisálci píšou že je něco zdravé pokaždé jinak podle toho, co zrovna potřebují prodat. Od druhé světové války už se ví, co tělo potřebuje, vitamíny minerály, živočišné bílkoviny a tuky, vlákninu a čerstvé plodiny.

Za socialismu začal trend v reklamě chválit to, čeho je přebytek. Když budete jíst ryby, tak se nic kladného nestane, jen si poněkud zkrátíte život, což pro stát znamená méně důchodů a méně výdajů na zdravotnictví. To ale neznamená, že budete víc nemocní. Právě lidi, kteří jedí potraviny zpomalující stárnutí jsou více nemocní, neboť s věkem roste počet a komplikace nemocí.

http://www.sta­lemladi.cz/nej­masovejsi-jed-repkovy-olej-ukroji-nam-10-let-ze-zivota/

V současném světě potřebujete nejen znát, které potraviny jsou zdravé. Neboť na délku života či délku bezbolestného mládí potřebujete znát především potraviny škodlivé. Na škodlivé potraviny je nejvíce reklam.

Co není škodlivé? Škodlivé nejsou éčka, herbicidy, pesticidy, dusičnany, sůl, tuky, cholesterol ani červené maso. Vše, co tvrdí pan Tuna, tak je neškodné. On je rozvratník placený, aby odpoutal pozornost od skutečných jedů a snížil výdaje na staré lidi.

Co je škodlivé? Kumulativní jedy urychlují stárnutí a vyvolávají choroby. Proč? protože v dnešní době se většina jedů hlídá a povolené koncentrace jsou bezpečné. Jenže kumulativní jedy nelze odstranit a nejde dosáhnout bezpečných limitů. Ty jsou mnohonásobně překračovány.

Upravil/a: lenkasvob

Je mi 66 let a neužívám žádný chemický lék. Na druhou stranu denně užívám přírodní doplňky stravy, protože bez nich se dnes nedá udržet vnitřní rovnováha, tedy zdraví. V jednom odborném vědeckém klipu bylo řečeno, že lidské tělo potřebuje denní přísun nejméně 85 různých druhů vitamínů, minerálů a dalších bioaktivních látek aby byl buňky vyživovány správně. Prostřednictvím běžně dostupného jídla to prostě není možné. Dnes již i lékaři připouští, že tzv. komplementární (doplňková) medicína má své opodstatnění. A vůbec nejúčinnější je prevence. Takže všichni ti, kteří prohlašují, že jsou zdraví a budou jíst to, co jim chutná, budou za pár let čelit nějaké civilizační chorobě. Více na www.zlate-zdravi.cz

Mnoho lidí v dnešní době na ovoce a zelenini ani nemá,je dražší než jiné jídlo.

Lidé si to uvědomují až moc dobře,
na rozdíl od Da ny si myslím, že ani
matky malých dětí nejsou neznalé.

Problém vidím v nedostatečné kontrole výrobců a dovozců potravin.
[Některých funkcí by se stát vzdávat neměl a měl by v nich být mnohem důslednější.]

Další otázka je cena.

Poznámka:
Lidé „nepřicházejí o nohu“ kvůli tomu, že jedí cukr.
Vznik diabetu (cukrovky) z tohoto důvodu je pověra,
která (pokud vím) zatím nemá reálný podklad.