Uvědomují si pánové co neumí vařit, že pokaždé jí jen to, na co má zrovna chuť jejich paní?

To je pustá demagogie, protože ženy se řídí radami svých matek. jako např.
povídá matka své dceři po svatební noci: „rychle zjisti co ten Tvůj nejraději papá. je-li to třeba svíčková, naučit se ji perfektně vařit a dobře si pamatuj, že od ženské chlap celkem snadno uteče, ale od svíčkové nikdy“!

Taky se doma domluvíme,co uvařím,nevařím jen podle sebe,protože by se taky stalo,že si upeču bůček a mladej bude o hladu,protože on tohleto nejí.

Vždy se ptám, naco maj chuť, vybíraj si sami

moje mamka neuměla vařit, ale taťka
vařil výborně i můj jeden přítel, podle
toho na co jsme měli vždy chuť jsme
se domluvili spolu, jaký ten uměl řízky
jednou jsem mu chtěla udělat radost
a nadělala jsem asi deset plněných
palačinek s tvarohem a on mi jen řekl,
že je nikdy nejedl..musela jsem je vzít
holkám do práce ty je spráskly jedna
radost a moc jim chutnaly 😁
Doplňuji:
no jo mosoji
těch pivních mejdanů co jsem zažila
s dvoudenním uleželým guláškem a
já jsem tam byla sama holka vůbec
mi to nevadilo všichni jsme se vešli
do jednohoho bytu..
krásný vzpomínky 😁

Upravil/a: briketka10

I když vařit umím, to co píšeš je blbost !

Babčina se mě ptá na co mám chuť,teď mě napadlo proč kolikrát říká že nemá chuť jíst, hmm příště řeknu že je mi to jedno, že mi chutná všecko co uvaří.

Jím jenom co mně chutná a moje žena ví co to je .

Doplňuji:
Nemáš to doma také tak ? Mně nikdy nic podobného nenapadlo.
Stejně jako když se někdo ptá, jestli si smí dát pivo.

Upravil/a: mosoj

Nesouhlasím. nemám sice moc „praxe“ v soužití, ale bývalá přítelkyně se stále ptala na co mám chuť, co má vařit.

Můj manžel vařit umí, ale nechce se mu. Takže holt má naservírováno to, na co mám chuť já :D

Ale samozřejmě respektuji jeho (ne)chutě. Např. vím že s ceketou, lilkem a podobnými bych nepochodila :)

Když byly doma děti, tak jsme se domlouvali co chtějí děti uvařit.Nyní jsme s manželkou sami a také se domluvíme na všem.A někdy vaří na dvakrát.Maso je sice stejné, ale příloha pro každého jiná.Já nejím luštěniny, rýži, takže toto si uvaří manželka a pro mě uvaří brambory.Zrovna tak já nejím bramborový salát, takže jeden den jsou brambory na loupačku, ze zbylích brambor si manželka udělá salát na druhý den a já mám opět uvařené brambory k masu.
Jsme spolu už 38 let a ještě se mi nestalo, že by manželka uvařila něco, co já nerad.

Pokud to není „podpantoflák“, tak se mohou vždy všichni na jídle domluvit. 🙂

Nejvýhodnější je, když umí vařit oba – jednou vaří on a jednou ona. Nebo se můžou společně do vaření zapojit a na jídle se domluvit. 🙂

Moje manželka vaří bez chyby ale protože musí a to co se od matky naučila ale chlap vaří s láskou a citem Toto je můj oběd pro manželku a kamarády minulou neděli http://www.zkra­covatko.cz/DDQozM

Není to poněkud sexistické?