velký pes vrčí na pána

Prosím? 😁 Jaký je rozdíl mezi rozcapený a nevychovaný. A hlavně krom toho, že se někdo ptá co má dělat se svým 6-ti letým psem je taky na zamyšlenou. Je jedno kolik kdo má v sobě hormonů, vůdce smečky je vždy člověk pokud je ten pes dobře vychovaný. Sama jsi řekla, že potřebuje usadit na správné místo. Tzn., že někdo dovolil se mu z toho místa vymanit, v horším případě tam nikdy nebyl. Jen pro upřesnění moje partnerka když byla těhotná tak já jsem byl na vojně, a nikdy jsem neslyšel, že by si stěžovala na problémy se psem. Tohle všechno jsou jen hloupé výmluvy.

Vždycky je třeba přistupovat ke každému psovi i situaci individuálně a ne podle jedné zkušenosti nebo příruček. V uvedeném případě není jako obvykle problém ve psovi, ale v přístupu manžela. Nemůžeš srovnávat vaší situaci s touto. Tvoje dlouhodobá nepřítomnost a soužití tvojí partnerky se psem v tomto období, je něco úplně jiného. I vychovaný pes může být rozmazlený a naopak. Chovám molossy více jak třicet let a nejednou ke mně umístil Klub dospělé jedince neapolských mastinů, středoasiatů nebo mastifů ap. , jejichž výchovu majitelé nezvládli. Pokaždé se jednalo o jiné důvody a příčiny nevhodného chování psů, ale téměř vždy selhal na počátku člověk.

Ano na tom se shodneme, že za to může člověk. A na začátku byla ona ne on. Ale i tak to tomu psovi musí vysvětlit jakýkoliv nadřazený člověk ze smečky. Snad mi nechceš tvrdit, že 5-ti leté dítě samo ovládne psa. Nenech se vysmát.

Co sem pleteš pětileté dítě? Uniklo ti jádro dotazu. Majitelka problémy neměla, teď jsou problémy ve vztahu manžel- pes. Tazatelka se ptala, každý jí odpověděl podle toho co ví, zná nebo umí. Já ze zkušeností vím, že ve ve smečce se pozice mění podle aktuální situace, kterou ovlivňuje věk, zdraví, přítomnost háravé feny, březí fena, šťěňata, nový člen smečky a rodiny zrovna tak i těhotenství a mnoho dalších aspektů. Je to živý organismus . Pokud dobře počítám, tak pes nepůsobil potíže cca pět let, takže v tom bude asi něco takového, co předpokládám a uvádím ve své odpovědi .

To je přece jedno? Jestliže má problém teď, co bude dělat až tam bude dítě? To je sice zhruba pravda,ale platí to pouze ve zcela čistě zvířecí smečce.Zde je situace značně odlišná. Ať se děje co se děje je jakýkoliv člověk ve smečce vždy na psem. Vždy. A je to jedno kdo to tomu psovi vysvětlí.

Dobýváš se do otevřených dveří. Moje rada je v pořádku a tvoje diskuze zbytečná, protože v podstatě vyjadřuje shodu s mými názory až na nějaké drobnosti, které nejsou relevantní k dané otázce. Kdybys něco ještě nepochopil nebo potřeboval vyjasnit, či s něčím ohledně psů poradit, můžeš mi napsat soukromou zprávu vnitřní poštou (mám otevřený profil) .

Ale ty právě relevantní jsou. T tvrdíš, že to musí řešit chlap, já tvrdím, že to může řešit i ta žena. V tom je ta zásadní neshoda mezi námi. Děkuji, já rady nepotřebuji a ty Tvoje pro mě scestné určitě ne. A měly by být ponaučením pro všechny.

A to je právě ta chyba, že nerozumíš vlastnímu textu, natož cizímu. Nikdy jsem netvrdila, že situaci nemá nebo nesmí řešit ta žena, ale vzhledem k jejímu stavu a budoucí celkové situaci doporučuji aby se více angažoval muž. O hierarchickém postavení psa panuje mezi námi shoda. Moje rady se zakládají na více než půl století soužití se psy, více než třiceti let intenzivního chovu a stálého studia a vzdělávání. Kdybych se za tu dobu nic nenaučila, nebyla bych pravděpodobně už mezi živými (nebo někdo z mojí rodiny). Moje zkušenosti z praxe i teorie předávám na kurzech , mnoho let publikuji v odborných i společenských periodikách a zastávám různé funce v našich i zahraničních chovatelských klubech. Moje zkušenosti však pramení hlavně z bohaté praxe. Často jsem neměla kde získat informace nebo rady, protože jsem importovala (ještě za komunistů) dospělé jedince několika plemen, která u nás nikdy nebyla chována (dnes patří mezi běžně chovaná) a neměla jsem možnost čerpat z odborných publikací nebo být v kontaktu se zahraničními chovateli atd. Musela jsem spoléhat na dosavadní zkušenosti s jinými plemeny, ctít zásady etologie a věřit svému instinktu. Není tak docela mimo poznámka, že moji psi často váží dvakrát tolik co já a používáním fyzických trestů bych rozhodně neuspěla. Já si nemusím už dávno nic dokazovat, odvedla jsem v kynologii kus práce a hovoří za mne prokazatelné výsledky a úspěchy.

Takže komunikační šum. Nicméně pokud ten chlap toho není schopen (a je takových chlapů) tak to musí udělat ta žena.

Já si právě myslím, že ten chlap se musí „pochlapit“ aspoň na dvoře a zahradě, prostě ve styku se psy a v domě ať si to dávaj jak jim to vyhovuje. Pokud ten pes má problém s autoritou,je zřejmé, že ani ta žena se nijak nevyznamenala při výchově toho psa. Budou si muset všichni v té rodině trochu změnit přístup.