Platí, že jaký pán, takový pes?

Neni to pravda, pes se chová k člověku podle toho, jak on se chová k němu. Pozná však, když někdo nemá rád psy, má strach, nebo i když se připravuje na to, že když se pes přiblíží, tak ho nakopne.

… nene, já to znám: jaký pán, takový krám … o psech nic nevim, jen s tim našim jsme se shodli, že nemít stejnej názor a povahu, dem si po krku, takže asi to bude, že jaký pes, takovej pán …

Upravil/a: Mc Merkurion

Myslím, že je to dost složité. Sice v naší vísce mají v několika domech po generace stále stejné psy, ostré, kousající, nebo naopak mimořádně přátelské. A to různých plemen, přestože plemeno má toto určitě velký vliv. Ale už jsem o tom dávno přemýšlel a při srovnávání s jejich pány v tom těžko nalézt zjevnou souvislost.
Někdy to může být záměrný výcvik. Taky je asi rozdíl, jestli je pes uvázán a žije jen s jedním člověkem, nebo jestli je rodina větší, na dvorku běhá plno dalších zvířat a pes je volně – má neomezené teritorium a je v kontaktu s ostatními psy a lidmi ze vsi.
Ale podle situace i zlý pes se může zachovat překvapivě, nebo se i dlouhodobě změnit – zažil jsem to víckrát. Jeden z povedených příběhů, který se stal u Pohořelic: V hospodě se jeden maník vsadil, že pohladí jednoho vyhlášeného místního zuřivce. (Vlčák, nebo nějaké větší plemeno.) Dopadlo to tak, že pes asi dostal z opilce strach, nebo ho možná vzhledem k jeho stavu chtěl ignorovat, zkrátka namísto očekávaného výpadu pes zalezl do boudy, a nechtěl vylézt. Opilec tedy vlezl do boudy za ním, vyhnal ho a usnul tam. Ráno byl majitel psa ze své chlouby velmi zklamán, dokonce snad prý dal psa pryč – už si to přesně nepamatuji, slyšel jsem to kdysi vyprávět jednoho svědka z té vsi.

Podle mě tohle úplně neplatí, každý pes je jiný, něco jiného si zažil a i rasa občas dost vypovídá.

Ano, platí. Pes je zrcadlem svého pána. 🙂
Více na: https://www.haf­ster.cz/vedec­ky-potvrzeno-jaky-pan-takovy-pes/

Ne vždy. Už jsem zažil i psy, kteří po celý svůj krátký (a zde i posraný) život u svých páníků (především pak dámiček) až neskutečně trpěli. „Jejich“ lidi k nim byli tak bezohlední, že ani to tupé zvíře se tomu hnusu nedokázalo přizpůsobit a podobat se jim. );

No nevím, jak jiní, ale my jsme měli 2 psy a jednu fenku a nedá se to porovnat. Zdá se ale, že fenka, kterou máme teď je nejlepší.

Domnívám se, že pes pozná přátelského člověka.
Každé plemeno má na žebříčku inteligence své místo.
Něco je dáno povahou plemene, něco povahou jednotlivého psa, další záležitostí
je výchova/výcvik- Pes je velmi vnímavý na komunikaci svého pána (toho, kdo ho
má na vodítku) s ostatními lidmi.Do jisté míry tedy, podle mne platí, že pes může být obrazem svého pána.
Majitel tedy může psa i „zkazit“.
Pes ví, co si u koho, na druhé straně vodítka může dovolit. Šlape, jako švýcarské
hodiny (u toho, kdo je hlavní autorita), nebo rošťačí a využívá situace :)
Když má strach, může i útočit. Některým vadí čepice, kapuce aj., prudký pohyb
rukou (vlčáci) u kolemjdoucích.
Obecně mám vypozorováno, že velká část jorkšírů i jiných malých plemen
na kolemjdoucí doráží a štěká.

Základ otázky – jednoznačná pravda.
Z vlastní zkušenosti (máme jich / tedy dcera / v současné době 6). A dcera je veterinářka, mající ordinaci ve společném RD s námi, takže jich projde její ordinací, tedy u nás, mnoho dalších. A i takoví, kteří jsou bývalým „špatným životem“ určitým způsobem postiženi, se po čase, s novým a hodným „páníčkem“ a prostředím, mohou zklidnit a změní své chování. I takoví mezi těmi našimi (většinou nalezenci, nebo odléčení, které si je její „páníčci“ odmítli vzít zpět a chtěli je „utratit“) jsou.
Zajímavé je, že někteří naši psi zřejmě vycítí „aktivní“ myslivce, na něž jsou silně (ač jinak, na jiné cizí lidi ne) agresivní a zuřivě na ně štěkají. A opět zajímavé, většinou menší rasy (krysařík, trpasličí pudlík, foxtáč).
Přičemž zase, k mému vzdálenému švagru, opravdovému „hajnému“ a velmi hodnému člověku, který se o zvěř opravdu staral a má rovněž stále nějakého psa, při jeho návštěvě mu, jinak velmi agresivní pudlík na jiné myslivce, okamžitě vyskočil na klín a začal se k němu, aniž jej dříve znal, lísat a mazlit se s ním.
Ale nepleť se, pokud je pes vychován jako agresivní, nebo „zdegenerován“ výchovou (zejména rasy bojových psů), zaútočí a bez přítomnosti zkušeného majitele (což opravdu nebývají všichni) je velmi nebezpečný. Můžeš být, jakkoliv přátelský a nic to nepomůže.
Dobře vychovaný a chovaný pes ano. Ale opatrný a citlivý přístup je vždy velmi důležitý. Psu se musíš nechat nejdříve opatrně očichat a pak teprve zjistíš, jak se bude k Tobě chovat. Ale je to zřejmě jako u lidí, někdy mu sympatický být nemusíš.:-) Pak opatrně a pozor.
Na to, že jsi „kámoš“ s každým psem, se nespoléhej. Ale tu zkušenost, viz Tvou poznámku, už asi také máš.