asi nejpřijatelnější smysl a použití – něco, cosi, kohosi,..
Snaha pojmenovat něco neurčité.
Nejspíš to doslovně znamená: Jakýho výra (někoho kdo kouká jako
výr)?
Doplňuji:
Káž pomoc!
Čtli jsme již několikrát zvolání »’káž pomoc«, s odsuvníkem
(apostrofem) před slovem káž. Tento způsob psaní má základ v domněnce,
že káž je z jakáž, což je omyl. Bývalo zájmeno ký, ká, ké, které
již v staré češtině je velmi řídké a v nové době žije jen ve
zvolání jako »ký čert, ký ďas«, slovensky »ký parom, ká strela«,
nehledíme-li k částici kéž, která je stř. r. téhož zájmena a k tvaru
kým, jímž nahrazujeme 7. p. zájmena kdo (ten by podle tiem, tím a podle
círk.-slov. cěm měl zníti ciem, cím). Jako nepíšeme »’ký čert«,
není proč psáti »’káž pomoc«. K témuž zájmenu patří zvolání
»kýho čerta, kýho výra«, jež je ve zvyku psáti podle lidové
výslovnosti kýho místo kého.
Myslím, že pohled čerta určitě připomíná více výra (sovu), nežli nějakou metaforu víry. Navíc víra obsahuje měkké „i“ , taktéž spojení „kýho víra“ nezná ani český národní korpus. ( http://www.korpus.cz/co_je_korpus.php )
Upravil/a: Bumbes
0 Nominace Nahlásit |
Otázka nemá žádné další odpovědi.
Chtěla jsem odpověď ještě doplnit, ale zazmatkovala jsem.
Existují obě spojení – kýho víra i kýho výra. Kýho výra – která
víra – v náboženství.
Zájmeno ký, ká, ké znamená který, pozdějí mělo charakter citový. Kýho ďasa, kýho čerta.
varianta s měkkým „i“ správně vůbec neexistuje, ale díky omylné
prezentaci se uchytila a proto jsou nyní užívány obě.
Prapůvodní znění je: Kýho vejra.
„ej“ je ekvivalent „Ypsilonu“, viz: rejč, mlejn, bejk, sejr,
brejle,…
Vejr, mlej, mladej – to jsou české nespisovné koncovky, které vznikly z „y“ ve 14. – 16. st. Na Moravě se neužívají, když tak v nářečí dobré (dobrý).
…nejen nespisovné, ale i lidové a nářeční.
A právě o to tu jde, někdo si dal tu práci a lidového „vejra“ začal
používat spisovně jako „výra“.
annas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2636 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1348 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1062 | |
Kelt | 1005 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |