Avatar uživatele
anonym

Význam a použití slova – kýho víra

Nevíte někdo kdy se používá toto slovní spojení? Co to vůbec znamená? Při jaké příležitosti se to používá?

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Zajímavá 2Pro koho je otázka zajímavá? panenka, annas před 5236 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
Bumbes

asi nejpřijatelnější smysl a použití – něco, cosi, kohosi,..
Snaha pojmenovat něco neurčité.

Nejspíš to doslovně znamená: Jakýho výra (někoho kdo kouká jako výr)?
Doplňuji:
Káž pomoc!
Čtli jsme již několikrát zvolání »’káž pomoc«, s odsuvníkem (apostrofem) před slovem káž. Tento způsob psaní má základ v domněnce, že káž je z jakáž, což je omyl. Bývalo zájmeno ký, ká, ké, které již v staré češtině je velmi řídké a v nové době žije jen ve zvolání jako »ký čert, ký ďas«, slovensky »ký parom, ká strela«, nehledíme-li k částici kéž, která je stř. r. téhož zájmena a k tvaru kým, jímž nahrazujeme 7. p. zájmena kdo (ten by podle tiem, tím a podle círk.-slov. cěm měl zníti ciem, cím). Jako nepíšeme »’ký čert«, není proč psáti »’káž pomoc«. K témuž zájmenu patří zvolání »kýho čerta, kýho výra«, jež je ve zvyku psáti podle lidové výslovnosti kýho místo kého.

Myslím, že pohled čerta určitě připomíná více výra (sovu), nežli nějakou metaforu víry. Navíc víra obsahuje měkké „i“ , taktéž spojení „kýho víra“ nezná ani český národní korpus. ( http://www.kor­pus.cz/co_je_kor­pus.php )

Upravil/a: Bumbes

0 Nominace Nahlásit

Otázka nemá žádné další odpovědi.



Diskuze k otázce
Avatar uživatele
annas

Chtěla jsem odpověď ještě doplnit, ale zazmatkovala jsem.
Existují obě spojení – kýho víra i kýho výra. Kýho výra – která víra – v náboženství.

Zájmeno ký, ká, ké znamená který, pozdějí mělo charakter citový. Kýho ďasa, kýho čerta.

před 5236 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Bumbes

varianta s měkkým „i“ správně vůbec neexistuje, ale díky omylné prezentaci se uchytila a proto jsou nyní užívány obě.
Prapůvodní znění je: Kýho vejra.
„ej“ je ekvivalent „Ypsilonu“, viz: rejč, mlejn, bejk, sejr, brejle,…

před 5236 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
annas

Vejr, mlej, mladej – to jsou české nespisovné koncovky, které vznikly z „y“ ve 14. – 16. st. Na Moravě se neužívají, když tak v nářečí dobré (dobrý).

před 5236 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Bumbes

…nejen nespisovné, ale i lidové a nářeční.
A právě o to tu jde, někdo si dal tu práci a lidového „vejra“ začal používat spisovně jako „výra“.

před 5236 dny Odpovědět Nahlásit
Nový příspěvek