Vzniklo ostravské „bo“ jako zkratka z because of?

Annas: hezký pokus, ale „bo“ je jednoznačně z polštiny, je to normální polské slovo s významem „neboť“, ale podstatně kratší (synonyma: albowiem, bowiem, dlatego że).
Jinak opakuji: nekrmte trolla, všem s IQ nad 70 musí být jasné, že dotaz byl nesmysl.

http://en.bab­.la/dictionary/po­lish-english/bo

Ad Pepa25, vzhledem k tomu, že mám IQ jen 60, můžu tazateli odpovídat. Sice myslím i na budoucí tazatele, které bude „bo“ třeba zajímat.

Ale i při svém IQ umím vybírat to podstatné z etymologických slovníků, takže v mé odpovědi nejde o žádný „hezký pokus“, ale o historicky zjištěné informace z vývoje slovanských jazyků, především češtiny. .

I při tak nízkém IQ vím, že ve vašem odkazu je možné najít to, že „bo“ existuje v polštině.

Není to váš „hezký pokus“ o zpochybnění práce českých etymologů Machka, Rejzka, Holuba a dalších?

:)
a an.., co bych ja za tu Vasi sedesatku dala !
:)

• iv-

Ale já vůbec nechci zpochybňovat ani Vaše etymologické znalosti, ani vědecký styl práce a už vůbec ne IQ (tady se omlouvám, ten dovětek zněl jinak, než původně měl). I ten troll-tazatel je inteligentní, ví, jak to napsat, abyste se „chytla“.
Jinak zpět k dotazu: samozřejmě, že je příbuzné čes. nebo, pol. bowiem, sl. lebo a že můžeme jít ke společnému původu až někam k Chetitům. Tady jde o dvě věci: 1. zkratka to není 2. na Ostravsku se to používá vzhledem k vlivu „slezskému nářečí“ resp. „ponašymu“; že „bo“ bylo ve staročeštině je irelevantní, protože nepřežilo v žádných jiných okrajových oblastech (např. ani na Valašsku, které je geograficky blízké).

Jistě. Protože Poláci rovněž používají, udržel se v oblasti Ostravska staročeský tvar. Ve slezském nářečí je hodně společných výrazů s polštinou. Svědčí to o tom, že jazyky jsou příbuzné , hláskové změny probíhaly podle oblastí. Je to vidět i na nářečích.

Věty, jimiž se liší í nářečí.

Č: Dej mouku ze mlejna na vozejk.
H: Dé móku ze mléna na vozék. – široké ó a é.
L: Daj muku ze mlyna na vozik – krácení a přízvuk
MS: Daj múku ze mlýna na vozík – původní ú.
.
V MS a L – tvrdé l, které existovalo ve staročeštině.

Z múky vznikla mouka… Takže v nářečích je vidět, jak vypadla staročeština.

Vývoj češtiny do dnešní podoby byl velmi složitý. Jazykovědcí vycházejí ze staroslověnštiny. Někde jsem uváděla, jak porovnávali některé hlásky atd.
–
Tazateli nezáleží na správných odpovědích, např. s kama, dyg more, na Vsetín, na jídlo atd…, proto počítám s tím, že třeba někdo další využije.

Ano, příklad s moukou je přesně to, co jsem psal: např. původní staročeský výraz múka zůstal v okrajových oblastech na východě. Bohužel to ani trochu nevysvětluje, proč se „bo“ používá jen ve Slezsku do 30 km od polských hranic a ne v celé východomoravské oblasti. Děkuji, že pomalu začínáte uznávat vliv polštiny, teorii, že vlivem polštiny se udržel staročeský výraz bohužel pořád nevěřím s ohledem na jistou módnost tohoto výrazu, kterou sleduji od doby Nohavicova AŽ TO SE MNU SEKNE, kdy ho začali používat i nerodilí mluvčí slezského nářečí žijící na Ostravsku.

Podstata je v tom, že výraz „bo“ je český. Nikdy jsem netvrdila, že se ve Slezsku neprolínají výrazy česko-polské, je tam také hodně výrazů z němčiny stejně jako na Hané. Morava – Slovensko, Čechy – Morava – moravismy, slovakismy, čechismy. Nářečí se vyvíjela, proces se dovršil v době pobělohorské. Hranice mezi nářečími na Moravě souvisejí se staršími htanicemi církevními, dominiálními a správními. Izolované vesnice, oblasti atd.

Věty jsem uvedla jen pro zajímavost, jak s projevily či neprojevily jazykové změny.