Znáte někoho, kdo řekl: Ne! …?

Ano. Moje známá připravovala dceři svatbu – svatební hostina zajištěná, hosté pozvaní, výslužka připravená, zkrátka vše, co se patří.

Svatba v kostele. Před oltářem ženich odpověděl: „Ne“. Nevěsta se sesypala, skončila v nemocnici. Na psychiatrii si pobyla dost dlouho, navíc čekala dítě. Událo se na vesnici, nedovedete si představit, jaké řeči se šířily., proto se odstěhovala, pohledy některých lidí ji probodávaly. Dodnes nepochopila, proč se tak stalo. Dívka byla zdravotní sestra, s mužem se seznámila v nemocnici, když o něho pečovala jako o pacienta. Později si našla jiného partnera, který dítěti plně vynahradil pravého otce a jí se stal dobrým manželem

Někdy si říkám, že bych bývala udělala líp, kdybych to NE řekla.
Manžel je, myslím, stejného názoru.
Jakej já mohla mít dneska klid! 😁

Dobrá otázka, já jsem se s tím nesetkala, ale setkala jsem se s tím že ostatní tak dokonale manipulují a všechny příležitosti se rozhodnout vytěsní nějakým zmatkem, že se člověk najednou ocitne někde kde být nechtěl a tak si také dovedu představit že před tím oltářem si uvědomí ono „teď nebo nikdy“ a řekne to co cítí a řekl by kdyby měl dřív příležitost, ale připadal si sobecký kazit druhým to nadšení a najednou si uvědomí že to je jeho život a ten nepomine jako radost druhých a musí se tedy rozhodnout za čím si stojí i když ho bolí někomu ublížit.
Nechci být necitlivá, ale myslím že chyba je jako vždy na obou stranách a proto se musíme rozhodnout před svědky aby jeden druhého nemohl zmanipulovat a ta poslední možnost byla naprosto svobodná. Udělal by to snad někdo schválně?