2 3leté děti se nechávají nosit. Je to normální?

Samozřejmě, že děti musí chodit, obzvláště na krátkých úsecích. Děti v tomto věku by mohly ujít třeba i 8 km, část výletu půjdou, část je můžete vzít na chvíli na koníka. Nejlépe je si udělat během chůze třeba v přírodě přestávku, zeptat se dětí, co vidí kolem sebe ( stromy, květiny, ptáky, brouky, motýly apod. ) a děti po cestě bavit, aby se nenudily. Nejdříve zkuste jít na kratší výlet, pak pomalu výlet prodlužovat.

Zdroj: http://www.az­rodina.cz/4278-kolik-muze-ujit-25-lete-dite-denne-kilometru

Uf, trochu na popud Ocka jsem se podívala na Vaší další otázku a začínám pomalu chápat…
No, jak bych Vám to řekla – jaké si to maminka udělá, takové to má. To kojení 3 letého dítěte bych ještě brala – ale nosit??? Neustále??? Myslím, že děti maminkou tak trochu mávají a manipulují, že?
Nevím, jestli s tím něco zmůžete, záleží, jak moc je přesvědčená o tom, že takhle je to správně a záleží, jak na to přišla. Ale jestli to dobře chápu, paní je taková trochu „rádoby alternativní“. Zkuste tedy to vzít takhle – ti indiáni a jiné přírodní národy, od kterých se to nošení teď přebírá, sice děti nosí (v šátku tedy ne na rukách) , ale jen dokud neumí chodit a pak už jen příležitostně. 3 letý amazonský indiánek už většinou chodí sám a nejen to, navíc už nosí občas mladšího sourozence. To je možnost po dobrém.
Pokud to nebude chtít přijmout, tak už jedině počkat, až jí začnou bolet záda, ono jí to pak třeba přijde – holt na hrubý pytel hrubá záplata.

Abych to doplnila také jsem kojila realtivně dlouho a miminka nosím v šátku, ale všechno chce rozumnou míru.Nejsem 2 metrová kulturistka a i to dítě potřebuje používat vlastní tělo. Svého 3 letého syna nejen že nenosím, ale už jsem ho vyštvala i ze sporťáku, je na čase, aby chodil po svých.

Tatáž odpověď jako na to,že děcka vyžadují kojení-Je to výchovou v rodině.Normální to není.

To je jednoduché. Chce-li se chovat jako soumar, tak jí ještě nalož pytel mouky na hlavu, karton s mlékem pod každou ruku a ono ji to přejde.
Dnešní matky mají plnou hlavu toho, že dětem je třeba se věnovat. Je třeba je co nejméně stresovat. Jenže při tom maminky hodně často zapomínají své děti vychovávat. Rozjívenost dnešních „prcků“ mi vadí. Bohužel, ty děti za to až natolik nemohou, kdežto rodiče se svou opičí láskou a „moderní výchovou-nevýchovou“ ano. Vychovávat dítě s láskou neznamená, že mu rodiče musí otročit.

celá dnešná výchova detí je akosi zvrátená, z dieťaťa sa stala modla a idol, rodičia si od nich nechajú skákať po hlave.
a deti majú linky pomoci, takže keď sa na ne škaredo pozriete, pomaly vás idú zavrieť.

zvrátená doba.

Není to normální, na delší trasu beru raději kočárek, mě se vnučku tahat teda nechce, a kratší kus ujde sama, pomalu, ale ujde, i když ze začátku se mi taky drápala po noze a škemrala, že chce „chovat“. Tohle dělá můj přítel se svojí vnučkou, dohadujeme se o tom, malá má tři roky a pořád jí tahá, leze mi s tím na nervy, moje vnučka jde vedle nás pěšky a je o rok mladší.

Ostatní ti už poradili, co je nebo není vhodné pro děti. Otázkou je, proč se hodláš plést matce do výchovy. Že je to nestandartní ještě neznamená, že je to špatně a pokud to nepřesahuje meze zákona, je pouze na rodičích, jak své děti vychovávají. Z tvých dotazů usuzuju, že jsi pouze přítel, nikoli otec oněch dětí – tady záleží na domluvě mezi tebou a přítelkyní, zda budeš pomáhat s výchovou, nebo ne. Znám pár, kde se prostě na začátku dohodli, že děti jsou její a on na ně namá proč mít jakýkoli vliv. Dnes je sice dítě v base, ale vychovala si ho sama.