Vilije je slezský výraz pro vánoce. Jinak jak uvádí annas.

Ale s pitím a „vilitím“ to nesouvisí. i když nějaký ten kalíšek taky jistě padl.

Vilit a pití jsem našla v polském zdroji.

Teď jsem jsem našla, že "vilit je synonymum pro ožrat se, opít se, zrubat se.

Podobně cinknút se, chlastat, lemtat, líznút se, nagádžganí, opití, ožratí/ožralí, slopat
s. 45
https://is.mu­ni.cz/th/kw1jn­/bakalarska_pra­ce.pdf

Bakalářská práce
Tereza těšínksá,´
MU, Ústav českého jazyka,

Nářeční slovní zásoba se zaměřením na tradiční slavnosti v Rakvicích

Děkuji, to je tedy „patvar“.-))

Ono to souvisí s polským „wilija,“ což je moderní forma (v polštině zastaralého) „wigilija“ a znamená to totéž, co v češtině „vigilie.“ Tedy (mimo jiné a hlavním významem) den předcházející „něčemu,“ obvykle nějakému svátku, obzvláště svátkům vánočním a podobně. S „vYlitím palice“ (nikoliv „vilitím“) to samozřejmě nesouvisí. Jinak však, ač taky ze Slezska, „vilije“ ve smyslu přímo Vánoc neznám.

Mně taky trvalo, než jsem si na to slovo rozpomněl. Přece jenom jsem ze Slezska hodně dlouho pryč. To slovo znám od babičky. Ale na správný význam krk nedám, paměť je ošidná věc.

Beru, že vigilie jsou večr před nějakým svátkem.

Převzala jsem ze zdrojů

Ale že by se před ním tolik tolik pili, že význam slova je negativní?

Teď se dívám po Machkova Etymologického slovníku, kde je uvedené, že ve staropolštině jei v češtině je výraz viliti ve významu – smilniti, dělat nekalé věci. Stejně jako v Krameriově sloníku.

takže nekalými věcmi bylo i pití.

To by mohlo být – viliti, zřejmá příbuznost se slovem vilný, které už je jaksi povědomější. Podle toho by mohly být vilije = orgie 😁

Ano, také jsem na vilný, vilnost myslela, ale neuváděla jsem, protože výrazy vznikly později.

Vilný je odvozený od viliti, to od vila = 1. zlý, špatný člověk. 2. blázen, nemoudrý.

Vývoj pokrčoval dál, ve slovníku je na 50 půldcích, takže se dostaneme až k víle, která byla zlá a lstivá.

Ale v polštině vznikla víla ze slova sibyla na rozdíl o wily = vztah k viliti.

Děkuji za Vaši reakce, dovedl jste mě k dalšímu pátrání.

Dobrý den,
jelikož jsem rodilý mluvčí polské národnosti, který žije v ČR již více než 3 dekády a mluví plynule polsky, česky a „po naszymu“ včetně kulturních souvislostí – rád bych se vyjádřil ke slovu „Vilijovka“

Samozřejmě to není spisovné české ani polské slovo. Je to zkomolenina, populární ve Slezsku mezi polskou menšinou v lokálním nářečí („po naszymu“) – „wilijówka“.

Slovo „vilijovka“ je počeštěný ekvivalent „Wilijówky“, který funguje mezi lokální českou komunitou, která je v každodenním kontaktu s polskou menšinou. Obě národnosti dobře ví, co to slovo znamená.

„Wilijówka“ se spisovně polsky řekne „wigilijka“ a znamená většinou poslední sraz nějaké skupiny lidí (ať už v práci či zájmovém kroužku) před vánocemi. Má formu menší předvánoční besídky.

Samotné slovo „wigilia“ pochází z latiny – Vigilia, Vigilare – a má sve kořeny v křesťanské liturgické tradici začínát oslavy večer předcházejícího dne (zde 24.12), což má zase svoje kořeny v judaismu a jejich způsobu počitání času (den začíná západem slunce a trvá až do dalšího západu slunce)

viz anglické slovo „vigil“

Bohužel s „vílami“ ani „vylitím se“ to moc společného nemá, i kdýž by mi to přišlo jako příjemná kratochVÍLE. :)