Řeším se synem matematické zápisy povrchu a objemu. A učitel jim nadiktoval: V= a.a.a, V= 3.3.3, V= 27 cm3, Já si ale myslím, že to je matematicky špatně. Musí to být: V= a.a.a, V= 3cm. 3cm. 3cm, V= 27 cm3. Nebo se pletu?
Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? aliendrone před 1881 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Správně by to mělo být s jednotkama, ale v průběhu výpočtu je
běžné používat takovéhle zkratky pokud nehrozí nějaké zmatení. A to
v takto jednoduchých případech nehrozí. A ten zápis by myslím nebyl 3cm
. 3cm . 3cm, ale:
3.3.3 [cm; cm; cm] – jednotky se uvádí zvlášť.
0 Nominace Nahlásit |
Protože jde jednoznačně o výpočet objemu krychle, musí být definována hrana (v jednotkách). Tudíž někde chybí, že „a=3cm“ (to, že to z výsledku logicky vyplývá nehraje roli). Pokud by tato definice délky hrany nechyběla, PAK by následný popis byl v pořádku. (Pochop, že když krychle má jednu hranu „a=3cm“ , tak i všechny její ostatní hrany mají jednak „3“ a druhak „cm“, ergo by bylo nadbytečné to vypisovat.)
0 Nominace Nahlásit |
Podle mě je to jedno, osobně bych uvedl jednotku až u výsledku stejně jako učitel. Psát to u součinu u každého čísla jsem v životě neviděl. Ještě si umím představit zápis: V = 3.3.3 cm3.
0
před 1881 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Myslím, že tohle jsme tady už kdysi řešili, viz diskuze k otázce:
https://www.odpovedi.cz/otazky/je-muj-vypocet-objemu-spravny-kdyz-vysledek-se-mi-logicky-nezda#discussion
Jinak ještě pro úplnost: jednotky veličin se nemají dávat do hranatých
závorek, i když se tak často v literatuře děje. Fyzikální veličina se
zapisuje podle Maxwellovy definice jako formální součin její číselné
hodnoty a příslušné jednotky:
X = {X}[X] , takže je-li např. X = 32mN, pak {X} = 32 a [X] = mN
X by mělo být správně psáno skloněným písmem (kurzívou).
Tedy zápis vzorce pro objem krychle s uvedením zvolených jednotek za vzorcem
by měl vypadat následovně:
V = a3 (cm3; cm) , nikoliv [cm3; cm]
resp. méně vhodně bez použití mocniny:
V = a.a.a (cm3; cm, cm, cm)
Upravil/a: orwell
0
před 1881 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Díky za odpovědi. Já osobně bych na uvedení jednotek lpěl. Hlavně při výuce na základní škole. Např. u krychle s hranou 6 cm. V= 6.6.6, V=216; S= 6.6.6, S=216. V čem je tedy rozdíl a jak si to odvodit? Ze zadání sice zjistí, že hrana krychle je a=6 cm, ale aby zjistili kolikrát s ní počítali, to by museli znovu projet celý příklad s jednotkou a to neklapne. Spolehnou se na zapamatování a vyhnou se pochopení a na problémy je zaděláno. Navíc jednotka brutálně napovídá i pokud zapomenu vzorec, tak ho naopak poměrně často opačně odvodím z jednotky.
Máš pravdu, ale při vyčíslování složitých vzorců, kde se vyskytují i jednotky nemající zvláštní pojmenování a svoji značku a musíš je zapsat pomocí základních jednotek soustavy SI. To by pak vznikl velice komplikovaný výraz a hlavně značně nepřehledný. Např. newton má svoji značku N, která zastupuje výraz kgms−2. Ale co takové jednotky, které ji nemají? Teď mě zrovna nenapadá vhodný příklkad, ale už jenom taková jednotka rychlosti se nedá zapsat jinak, než jako m/s (tedy pomocí zákl. jednotek SI) a nemá žádné zvláštní pojmenování, ani značku. A to jsou daleko horší případy.
annas | 5284 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2620 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1345 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1059 | |
Kelt | 1003 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |