eňo ňuňo, eňo něňo = něco moc dobrého, vynikajícího.
.
Původ – sloveso ňuňat – přehnaně na někoho přátelsky mluvit, lísat se k němu, mazlit se s něčím nebo s někým. Podobně ťuťat – ´tůťa – v chodském nářeční – nesmělý, přihlouplý. Na Moravě tuta/n/

Slabiky ňuň- i ťuť jsou zvukomalebné, vyjadřují měkkost, ale i hloupost, pohrdání.

Např. ňouma. z ňuňa – svou měkkostí vyjadřuje pohrdání, expresívní vyjádření. .

Takže zípor – ironie i klad – při užití.

--
Minška, jeptička = nunva – vykleštění sviňka – z německého Nonne. Nunvář = miškář.

V. Machek: Etymologický slovník
Doplňuji:

Ach jo. Marnost, marnost, marnost – ty moje překlepy.

Ještě se Bolajkovi v překladači. Od ňuňu kousek dál …
----.
Machkův Etymologický slovník byl stručný, takže jsem hledala jinde.

Staročeský výraz nunva, nunvicě atd. má víc významů. Najde se mezi nimi významová spojitost.

1. Nunvi​ – z něm. nunne, nonne, a to z střlat. a řec. nonna = klášterní panna, jeptiška​. ​

Dnes výraz zastaralý. Současný výraz jeptiška – staročesky i jebtiška se k nám dostal z sthn. abtissine ) a to​ ​ze střlat. abbatisa​.

2. Nunva – nunvice, – , řezaný vepř, řezanice, míška, die Geize, Gelte, Mumme, Nonne, verschnit- tene Sau, ein Borg. —
Němčina – z střlat. nonna, nunna, monialis, mniška, die Nonne.

Dnes se nunva užívá v zemědělství pro vykleštěnou sviňku.

Česko-německý slovník. Fr. Št. Kotta
–
více v diskusi

Upravil/a: annas

Co znamená výraz „EŇONĚŇO“ (ne ňůňo), víme odkazů spousta na slova obdivu a chvály, skvělé lahůdky, něco velmi pěkného apod.
Budeme muset počkat na skvělou annas či jiného šikulu 🙂
Já našla jen slova převlečená:
„dobrý – betální, boží, epes ráres, eňoňeňo, extrovní, správňácký, žůžo“
zdroj: http://www.hra­dec.org/gustav/slo­va1.html
Doplňuji:
A je to tady :D
… eňoněňo nebo eňoňůňo! 🙂

Upravil/a: da ny