Jak vzniklo příjmení Šoustal?
A jak to jméno budou vyslovovat kanaďani? Oni mají ten svůj styl, že si to vyslovují tak jako by to bylo v jejich jazyce, dokud se ten hráč nějak neproslaví, takže jak to bude (foneticky do češtiny) nám znít?
mosoj: neříká se po světnici, ale ve světnici..
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
| Zajímavá 6Pro koho je otázka zajímavá? annas, johana 56, Bičiště, briketka10, gagaga, wendyX před 3394 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Nejlepší odpověď
http://www.odpovedi.cz/otazky/je-slovo-soustat-opravdu-puvodem-cistit-boty-kartacem
–
Zajímalo by mě, odkud Bičiště čerpal, protože oba dva etymologové J.
Rejzek a V. Machek nezmiňují německý původ.
Německý původ se objevuje spíš až u vulgárního výrazu pro pohlavní styk. (SNČ). Je zaznamenaný teprve od 20. let 20. století.
Zřejmě paralela s něm. schieben ‘sunout, strkat’, Schub ‘šoupnutí, strčení’ . Ale šoupat, šoustat – jsou to slovesa česká.
Když příjmení Šoustal vzniklo, dotyčný dělal určitou činnost podle uvedených významů. Bohužel, většina bere toto příjmení ve významu současném, i když jde o slovanské slovo, které se objevuje v češtině …
Tak uvádí D. Moldanová v knize Naše příjmení. Jde o příčestí minulé od slovesa šoustat, šoupat – smýkat, třít, nebo oblastně utíkat.
Etymologové – na Moravě šústat – pohybovat se zvukem, šramotem,
šumem. Nebo také název pro zvuk samotný. Jinak šustit, třít – zvuky,
které vznikaly při odírání kukuřice,, klasů , šupat klasy atd. Je to
sloveso onomat.- expresívní.
Ošoustati se = otírati se o někoho.
--
Ještě znova, odkaz, který uvádí Bičiště, není jazykový zdroj, ale
něčí webová stránka, takže informace nejsou přesné.
http://midgard.blog.cz/0806/puvod-a-puvodni-vyznamy-sprostych-slov.
Mě udivilo, že by se dva etymolgové a jazykovědci mýlili. Nemyslím ve zlém, ale ze zkušenosti vím, že informace na netu se různí, proto čerpám z knižních zdrojů.
Že NEJDE opravdu o německý původ, svědčí další vysvětlení v odkazu
http://www.e-kniha.com/proc-soupat-soustat-sourat-sup.html
Upravil/a: annas
| 3 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?briketka10, vagra, kenyrts Nahlásit |
Další odpovědi
Původ je německý. Šoustat znamená pohyb sem a tam. Ve starých
rakouských dělostřeleckých příručkách (1866) je v návodu jak pečovat
o kanon psáno: šoustáním vytřeme hlaveň ..... Šoustati je ve slovníku
jazyka českého popsáno i jako šoupání nohama, pomnout v dlaní, třením
vyleštit, a samozřejmě i pohlavně obcovat. Výraz šoustat si čeština
spojila s šoustáním,ale já bych vznik tohoto příjmení hledal
v němčině a v činnosti s tím výrazem spojené. Čím se ovšem předek
Šoustalů proslavil natolik, že se to stalo jeho jménem se můžeme jen
dohadovat. Třeba jen často šoupal z nervozity nohama.
Doplňuji: ŠOUSTAT
Původ slova: ze staroněmeckého Schupf (rozmach)
Co znamenalo: kývavě pohybovat, vrtět
Zdroj: internet – původ slov
Upravil/a: Bičiště
| 0 Nominace Nahlásit |
Asi byl první nositel ´dobrej´, ne??
😉
A rod Nešoustalů, pravděpodobně, ani nevznikl…
😉
| 0 Nominace Nahlásit |
myslím, že první šoustal byl ten, co paničkám leštil někde na rynku ty boty ..porád lepší než Nekňuba ;q
| 0 Nominace Nahlásit |
Mosoj má pravdu,po světnici,
https://www.google.cz/?gws_rd=ssl#q=babi%C4%8Dka+%C5%A1ukala+po+sv%C4%9Btnici
| 0 Nominace Nahlásit |
Zajímalo by mě, odkud Bičiště čerpal, protože oba dva etymologové J. Rejzek a V. Machek nezmiňují německý původ.
Německý původ se objevuje spíš až u vulgárního výrazu pro pohlavní styk. (SNČ). Je zaznamenaný teprve od 20. let 20. století.
Zřejmě paralela s něm. schieben ‘sunout, strkat’, Schub ‘šoupnutí, strčení’ . Ale šoupat, šoustat – jsou to slovesa česká.
Když příjmení Šoustal vzniklo, dotyčný dělal určitou činnost podle uvedených významů. Bohužel, většina bere toto příjmení ve významu současném, i když jde o slovanské slovo, které se objevuje v češtině …
Tak uvádí D. Moldanová v knize Naše příjmení. Jde o příčestí minulé od slovesa šoustat, šoupat – smýkat, třít, nebo oblastně utíkat.
Etymologové – na Moravě šústat – pohybovat se zvukem, šramotem,
šumem. Nebo také název pro zvuk samotný. Jinak šustit, třít – zvuky,
které vznikaly při odírání kukuřice,, klasů , šupat klasy atd. Je to
sloveso onomat.- expresívní.
Ošoustati se = otírati se o někoho.
--
Ještě znova, odkaz, který uvádí Bičiště, není jazykový zdroj, ale
něčí webová stránka, takže informace nejsou přesné.
http://midgard.blog.cz/….
Mě udivilo, že by se dva etymolgové a jazykovědci mýlili. Nemyslím ve zlém, ale ze zkušenosti vím, že informace na netu se různí, proto čerpám z knižních zdrojů.
Že NEJDE opravdu o německý původ, svědčí další vysvětlení v odkazu
annas: takže co původně vykonával ten prapředek, který byl první Šoustal toho jména? to byl zemědělec?
Nevím, od kdy se u nás pěstovala kukuřice, jinak také mohl drhnout obilí. Z PSJC jsem uvedla několik příkladů.
V r. 1903 píše A. Mrštík, ž je čas věšet a šóstat turkyňu
kukuřičné klasy).
1855 – B. Němcová – pan otec šoustal rukávem nůž
1876 – S. Podlipská – sluha šoustal hadrem podlahu
1855 – šoustala si kartáčkem zuby
1808 – Kamerius – šoustejte páteř až
Čelakovský – šoustat basu
šoustat – mnout si ruce atd.
V 19. století převažuje význam tříti. Takže Kramerius je z NO, takže začátku NO, souvisí s Marií Terezií. Takže Šoustal něco třel, řekla bych, že pěstoval obilí nebo kukuřici, takže měl co společného se zemědělstvím.
V r. 1963 Karel Ptáčník už píše – myslíš si, že člověku stačí jenom plnit plán, žrát, spát a šoustat?
šukat a šumět mají paralely v německých nářečích: schucken (schocken), ‚pohybovat se sem a tam‘, schummeln, pobíhat sem a tam, roztírat‘.
Mě ale opravdu zajímá odkaz, protože ve 3 knižních zdrojích se vztah k němčině neuvádí. Chtěla jsem si ověřit, proč se zdroje neshodují s vaším.
Až k vugárnímu výrazu uvádí Rejzek německé schieben ‘sunout, strkat’, Schub ‘šoupnutí, strčení’.
Doplnila jsem v odpovědi.
Že maj slova paralely v němčině, neznamená, že je čeština převzala.
Ad Bičiště, odkaz, který uvádíte, není odborná jazyková stránka.
http://midgard.blog.cz/0806/puvod-a-puvodni-vyznamy-sprostych-slov
- Proč značná část příjmení na Moravě má v názvu nějakou činnost? (6 odpovědí)
- Jak správně vyslovit toto příjmení? (4 odpovědi)
- Poradíte mi s češtinou se jmény/příjmeními? (3 odpovědi)
- Jak vyslovit slovo "Artemis"? (1 odpověď)
- Jak překonáváte jazykové bariéry v zahraničí? (9 odpovědí)
- Kde se vzalo spojení „volšový ruce“? (6 odpovědí)
- Znamená slovo "víceméně" šanci 50:50, či je tomu jinak? (4 odpovědi)
- Písmo sebemoudřejší nenahradí živé slovo./ Dovede dobře číst v knize jen ten, kdo dovede dobře číst ve vlastní duši? (6 odpovědí)
- V čem tkví tragédie lidského života? Nenachází-li člověk odpovědi / nenalézá-li otázky, na něž je třeba hledat odpovědi? (6 odpovědí)
| annas | 5284 | |
| Kepler | 2867 | |
| Drap | 2620 | |
| quentos | 1803 | |
| mosoj | 1594 | |
| marci1 | 1356 | |
| led | 1345 | |
| aliendrone | 1172 | |
| zjentek | 1059 | |
| Kelt | 1003 |
Kategorie otázek
| Astronomie |
| Fyzika |
| Jazyky |
| Matematika |
| Sociální vědy |
| Technické vědy |
| Ostatní věda |