Není to jako v češtině taky ženský rod?
Podle knihy „Democracy: The God that failed.” Nemělo by to být spíš
„Goddess”? Nebo je to jen volné spojení a poukazuje na křesťanského
Boha, protože ten je ON, snad vždy vyjádřen v mužském rodě. Ten God
v názvu přímo odkazuje na tu demoracy. Takže by to mělo být ve stejném
rodu, si tak říkám.
A je rozdíl pokud se na to díváme jako na formu vlády nebo jako na systém (ta forma vlády, TEN systém)? Nemělo by. Protože rod se přece týká toho slovíčka a ne toho, co je za ním (toho, co významově představuje).
Vyšla ta kniha vůbec v češtině? Možná je to kniha „Demokracie, anarchie a omyly ekonomie,” ale nějak pochybuji, že to je ona. Nenašel jsem z jakého originálu je přeložena, jaký byl původní název. A počet stran mi taky nějak nesedí, leda by to byl nějaký výtah z díla (možná několika děl).
Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? annas před 1340 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
V angličtině je to s rody trochu jinak než v češtině. Cokoli
neživého je pro ně prostě „it“, což by byl na naše poměry „rod
střední“, ale takto o tom neuvažují.
Srovnejme:
v každém slovníku je tam, kde je to potřeba, uváděn rod podstatných
jmen.
čeština: demokracie (ž)
slovenština: demokracia (ž)
francouzština: démocratie (ž)
němčina: die Demokratie (členem se již naznačí, že jde o rod
ženský)
angličtina: democracy
Je tedy vidět, že ani ve slovníku rod neuvedou. Jakýs takýs rod
podstatných jmen bychom našli v angličtině pouze u zájmen ve 3. os. j.
č. a u podstatných jmen jen tam, kde je potřeba odlišit mužského a
ženského vykonavatele a v takových případech by naznačili ženský rod
koncovkou -ess (duchess = vévodkyně, seamstress = švadlena), ale i takové
výrazy jsou dnes mnohdy zastaralé (poetess = básnířka, songstress =
zpěvačka, dnes by užili neutrální formy poet a singer).
Tu knihu bych musel tudíž přečíst, jedině tak lze odhadnout, jak to autor
myslel. Jak jsem již uvedl, není prakticky žádný důvod, proč by nutně
musel demokracii při personifikaci přisoudit rod ženský (a jelikož
většina vládců jsou muži, možná proto zvolil „God“).
Jako anglista si neodpustím jednu hezkou výjimku, a to již zmíněnou tzv. personifikaci neboli zosobnění. Někdy spisovatelé a básníci v touze personifikovat neživý předmět užijí skutečně zájmeno he či she a není jedno, která z nich použijí (např. loď lze pouze personifikovat v ženském rodě, zatímco řeky obvykle v rodě mužském).
Upravil/a: quentos
0 Nominace Nahlásit |
0 Nominace Nahlásit |
quentos… A jó, vlastně.. :D Já zapomněl, že vše, co není živí
není ani ženský ani mužský rod.
Díky. Já nad tím koumám jako blbec a pro nic.
annas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2637 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1349 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1066 | |
Kelt | 1005 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |