Jaký je původ slova „cudnost“?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Jiří Rejzek v Etymologickém slovníku uvádí původ takto:

"cudný ‘mravně čistý, stydlivý’, cudnost, necudný, necuda.
Ve staročeštině . bylo cudně, cidně ‘divně, podivuhodně, opatrně, tajně’ a cúdný ‘pěkný, hezký’. Spolu s polským . cudny ‘divukrásný, znamenitý’ lze vyjít z praslovanského *čudo, *čudъ ‘div’, které je všeslovanské . kromě češtiny (srov. slovensky čudný ‘divný’);počáteční c- je snad vlivem polštiny (tzv. ‘mazuření’).

Vývoj významu v češtině by byl: ‘podivuhodný’ → ‘krásný’ → ‘mravně čistý’.

Cúdný by mohlo být i od cúditi ( :cídit). Obě slova by pak zřejmě splývala (u Jungmanna cudný ‘hezký, stydlivý’, coudný ‘čistý’).
–
cídit – starčeské cúditi ‘čistit’ , polsky cudzić ‘čistit koně, cvičit, bít’. Nejasné.

Výklady mylnou dekompozicí z *ot-juditi či *ot-suditi nemají zdaleka tak přesvědčivý základ jako u  :cídit, protože předpokládané *juditi ani *suditi nemá spolehlivé příbuzenstvo. "

Upravil/a: quentos