Odpoveď byla označena jako užitečná

Otázka na to, zda je „halabala výraz hovorový nebo spisovný“, byla vložená již dříve. .

Jde o výraz nespisovný, ale uvádím jiný původ než jen poznámka v minulosti. Je podrobnější a navíc jsou dvě možnosti, více pak ještě v odkazu.

Nevěřící mohou ověřit v archivu.

Odborníci mají i na původ příslovce halabala různé názory.

1. "Význam krásného příslovce halabala je jasný. Ale co jeho původ… Kde vzniklo? Kdy vzniklo? Je české? Na všechny tyto otázky se pokusím odpovědět, ale jako už tolikrát, nebude to odpověď jednoznačná.

V Českém etymologickém slovníku Jiřího Rejzka, který je zatím poslední z našich příruček tohoto typu, se říká, že ve staré češtině toto příslovce znělo chalabala, eventuálně chalybaly. Že jde o spojení typu čáry máry, v němž je druhá část rýmovou ozvěnou první. Dále se zde upozorňuje na ruské nářeční slovo chalabalá nebo také chalachalá, které znamená uspěchaný, povrchní člověk. Pak autor poukazuje i na srbské a chorvatské hala, které znamená nečistota, špína, nepořádek, a na bulharské chála, což je pojmenování obludy způsobující vítr a bouři. Nakonec ale vyjadřuje názor, že české i ruské slovo ukazují nejspíš na onomatopoické tvoření. Takže podle Jiřího Rejzka je české slůvko halabala pravděpodobně jakýmsi zvukovým vyjádřením ledabylosti, nepořádnosti a neserióznosti.

2. Ve starším Etymologickém slovníku jazyka českého Václava Machka se ale v náznaku dočteme, že naše halabala by nemuselo být české. Václav Machek totiž upozorňuje, že v jidiš, tedy v jazyce středověkých evropských Židů, existovalo velmi podobné spojení hakol bakol, které znamenalo všechno dohromady, bez výběru. Tedy, dodal bych já, naházené jen tak halabala.

Takže halabala je možná slovanské onomatopoické slovo, možná pochází z židovského jazyka jidiš. Ostatně, zase dodávám já, ono může platit obojí. V jazyce jidiš bylo až 20 % slovanských slov. "

atd.

https://region­.rozhlas.cz/ha­labala-7284188

Upravil/a: annas