Avatar uživatele
dust8

Jaký je původ slova „namíchnout“?

Opravuji otázku: Ano, namíchnout a ne namýchnout. :D

Upravil/a: dust8

Zajímavá 2Pro koho je otázka zajímavá? annas, Bobek 2 před 1805 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
annas

Namíchnout (se) je sloveso dokonavé, rozzlobit se, naštvat se. Nedokonavé je namíchat.

Na-mích-nou/t)

  1. Na.-je předpona, která má různé významy – např. něco dokončit., něco je na povrchu
  2. Mích-at – od mís-it – ch bylo přidané dodatečně. Význam – něco činit, aby bylo pomíchané,. Je to expresívní přetvoření slova mísit
  3. Ještě přípona – nout – tvoří se od sloves, která vyjadřují krátkost trvání děje, nebo vyjadřují různé tělesné pocity.

Ale může souviset i se slovesem mást, které má stejný původ. Když se rozzlobím, namíchnu se, jsem často zmatená, matu svou mysl.

Podle Machkova Etymologického slovníku.

Sloveso mísiti vzniklo tehdy, když obecní pastýř pásl ovce a po návratu vyloučil majitelům ze stáda podle značek na krku ovce.
Stejně tak se mísila směs na krmení – oves, vikev a hrách..

Původní sloveso *měšati se nezachovalo,, je v ostatních jazycích. např. v litevštině je sloveso zmást.Latina má jiné hlásky – misceo, stshn – miscan.,

Takže opakuji, české měšati ´činiti, aby bylo něco pomíšené., zmatené.
V hanáčtině se používalo pro název krmení pro housata – směr kopřiv, šrotu, brambor atd. matení z mětenie – něco smíchaného..

Upravil/a: annas

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
Arne1

Takové slovo jsem v životě neslyšel. Snad se tomu trochu blíží „namíchnout“.

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
Kepler

Spíše „namíchnout“, ne? Často taky říkáme, když nás něco štve, že nás to míchá. Tak asi od toho.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Bobek 2

Otázka zajímavá tím, že to slovo v tomto významu není příliš slovníkově zpracované. Kupříkladu internetová jazyková příručka ÚJČ slovo „namíchnout“ nezná vůbec, a slovo „namíchnutý“ sice obsahuje, ale bez odkazu do jakéhokoliv slovníku. SSJČ u slovesa „míchati“ uvádí jako 7. význam, slangový, „zlobit, rozčilovat“. Ale vysvětlením, proč a jak slovo tento význam dostalo, se nikdo nezabývá.

Napadlo mě k tomu jen tolik, že v podobném významu se používá i sloveso „hníst“, resp. ve třetí osobě „to mě hněte“, což SSJČ vykládá jako „trápit, soužit“, a to i ve zvratné podobě „hnísti se“.

Vysvětluji si to tak, že zpracování těsta patřilo k nejběžnější lidské zkušenosti, a že lidé vláčení osudem (to je zase obraz ze zemědělské praxe) se nějak zhlédli v trpnosti zpracovávaného těsta, které bylo hněteno a mícháno, a viděli v tom nějaký obraz své vnitřní nepokojnosti. Idiomy „to mě žere“, „to mě nakrklo“ nebo „to mě .ere“ pak odkazují k dalším fázím procesu zpracování potravy, „být něčím semletý“ nebo „zdrcený“ zase k předchozí fázi. Hnětení ovšem může mít i pozitivní význam a konotace, inspirované hrnčířstvím a keramikou: člověk uhnětený z prachu země (to je citace jedné známé knihy, aby mě někdo neobvinil z kradení myšlenek), hnětení jako výchovné formování atd.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
annas

Ad Bobek 2,

hnětení těsta nemá opravdu, pokud jde o původ, s mícháním nic společného. Je třeba vycházet ze základu, od něhož se tvoří i jiná slova.

Hníst = mačkáním zpracovat, mačkat, stačovat.

Se slovem míchat souvisí i sloveso mást – z indoevropského základu. K tomu je třeba doplnit význam předpony či přípony u uvedeného slova namíchnout. Samozřejmě přenesený význam.

Proto se často objevuje tzv. lidová etymologie, které nezná původ slov. I když někdy je to těžké. .

před 1803 dny Odpovědět Nahlásit
Nový příspěvek