Namíchnout (se) je sloveso dokonavé, rozzlobit se, naštvat se. Nedokonavé je namíchat.
Na-mích-nou/t)
Ale může souviset i se slovesem mást, které má stejný původ. Když se rozzlobím, namíchnu se, jsem často zmatená, matu svou mysl.
Sloveso mísiti vzniklo tehdy, když obecní pastýř pásl ovce a po
návratu vyloučil majitelům ze stáda podle značek na krku ovce.
Stejně tak se mísila směs na krmení – oves, vikev a hrách..
Původní sloveso *měšati se nezachovalo,, je v ostatních jazycích. např. v litevštině je sloveso zmást.Latina má jiné hlásky – misceo, stshn – miscan.,
Takže opakuji, české měšati ´činiti, aby bylo něco pomíšené.,
zmatené.
V hanáčtině se používalo pro název krmení pro housata – směr
kopřiv, šrotu, brambor atd. matení z mětenie – něco smíchaného..
Upravil/a: annas
4Kdo udělil odpovědi palec? vagra, Drap, dust8, independent
před 1775 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Takové slovo jsem v životě neslyšel. Snad se tomu trochu blíží „namíchnout“.
0 Nominace Nahlásit |
Spíše „namíchnout“, ne? Často taky říkáme, když nás něco štve, že nás to míchá. Tak asi od toho.
0 Nominace Nahlásit |
Otázka zajímavá tím, že to slovo v tomto významu není příliš slovníkově zpracované. Kupříkladu internetová jazyková příručka ÚJČ slovo „namíchnout“ nezná vůbec, a slovo „namíchnutý“ sice obsahuje, ale bez odkazu do jakéhokoliv slovníku. SSJČ u slovesa „míchati“ uvádí jako 7. význam, slangový, „zlobit, rozčilovat“. Ale vysvětlením, proč a jak slovo tento význam dostalo, se nikdo nezabývá.
Napadlo mě k tomu jen tolik, že v podobném významu se používá i sloveso „hníst“, resp. ve třetí osobě „to mě hněte“, což SSJČ vykládá jako „trápit, soužit“, a to i ve zvratné podobě „hnísti se“.
Vysvětluji si to tak, že zpracování těsta patřilo k nejběžnější lidské zkušenosti, a že lidé vláčení osudem (to je zase obraz ze zemědělské praxe) se nějak zhlédli v trpnosti zpracovávaného těsta, které bylo hněteno a mícháno, a viděli v tom nějaký obraz své vnitřní nepokojnosti. Idiomy „to mě žere“, „to mě nakrklo“ nebo „to mě .ere“ pak odkazují k dalším fázím procesu zpracování potravy, „být něčím semletý“ nebo „zdrcený“ zase k předchozí fázi. Hnětení ovšem může mít i pozitivní význam a konotace, inspirované hrnčířstvím a keramikou: člověk uhnětený z prachu země (to je citace jedné známé knihy, aby mě někdo neobvinil z kradení myšlenek), hnětení jako výchovné formování atd.
0
před 1775 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Ad Bobek 2,
hnětení těsta nemá opravdu, pokud jde o původ, s mícháním nic společného. Je třeba vycházet ze základu, od něhož se tvoří i jiná slova.
Hníst = mačkáním zpracovat, mačkat, stačovat.
Se slovem míchat souvisí i sloveso mást – z indoevropského základu. K tomu je třeba doplnit význam předpony či přípony u uvedeného slova namíchnout. Samozřejmě přenesený význam.
Proto se často objevuje tzv. lidová etymologie, které nezná původ slov. I když někdy je to těžké. .
annas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2636 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1348 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1062 | |
Kelt | 1005 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |