V praslovanštině byly 3 druhy r.

1. Jedno r se před měkkými souhláskami a j změnilo v ř. Jen na českém území, ve slovenštině nikoliv. Dnes jde o dlouhé ŕ – dlouhé slabikotvorné r (vŕba).

Existovala dvojice změkčeného měkkého (Ir)r a tvrdého (Yr) r. Ve slovenštině ztvrdlo – z mor’e (s měkkým r) vzniklo u nás moře a u Slováků more. Ale e je samohláska, nikoliv souhláska.

Proto se v některých tvarech střídalo ř a r – např. . Klášteřec – Klášterce.

2. Dále tedy zůstalo v češtině tvrdé r a r slabikotvorné,. které bylo častější než dnes. Později se přidaly průvodní samohlásky.

Např. černý – černý, črvený – červený , žrď – žerď atd.
–
Slovanské jazyky

1. Slovenština – ŕ – dlouhé slabikotvorné r (vŕba).
2. Dolnolužická srbština – ŕ – vyslovuje se jako měkké R – starší tvar stejně jako v češtině.

Ugrofinský jazyk
Votština – téměř vymřelý jazyk – ŕ je rovněž změkčené jako u luž. srbštiny. Rovněž starší tvar než ve slovenštině.

Takže mezi těmito „r“ je rozdíl.

--

Ametyst,

nejde o výslovnost, ale o foném. V angličtině je jen jedno R/r. .

Doplnila jsem třeba pro někoho dalšího, který se bude zajímat o tento jev.

Upravil/a: annas

Nevím, jak moc mám věřit Wikipedii, ale podle ní dlouhé r má také dolnolužická srbština a votština. https://cs.m.wi­kipedia.org/wi­ki/%C5%94

Ne.

V angličtině se R vyslovuje ár, takže ano.