hapiky

Je pravda, že to, co má začátek, nemůže být nekonečné?

Upravil/a: annas

Odpovědět

Zajímavá 1 před 1957 dny

Sledovat Nahlásit

Diskuze: 4 příspěvky, nejnovější před 1956 dny

Nejlepší odpověď

Kepler

Přísně vzato ano, protože to, co neexistovalo před začátkem nekonečné být nemůže. O Vesmíru se to ale tvrdí, ale jenom proto, že o něm víme celkem kulové.

Upravil/a: Kepler

2 před 1957 dny

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi

Herjulfson

Hm, něco podobného je, že vesmír je nekonečný a stále se rozpíná … kam se rozpíná? Za nekonečno?

2 před 1957 dny

0 Nominace Nahlásit

Kelt

To není pravda. Ne podle logiky, že když platí A, nonA neplatí. Jeden příklad se uvádí vesmír, druhý mohou být třeba přirozená čísla, nebo čísla obecně. Začíná se 1 a postupuje se pořád dál až do nekonečna. A další je život, někde začíná a asi nikdy neskončí, nebo hmota a podobně. A nebo si vezmi vztahy mezi lidmi, někde kvůli nějaké blbosti na začátku, se vraždí lidé desítky let. Můžeš třeba chodit v kruhu stále dokola, do nekonečna, ale jednou jsi začal. Takže asi ten tvůj názor neplatí. Ale je možné, že jsem jenom na to našel určité argumenty.

2 před 1957 dny

0 Nominace Nahlásit

Frontinus

Záleží na kontextu resp. na významu pojmů „začátek“ a „být nekonečným“. Například v matematice – a to dokonce už v matematice pro základní školy – se objevují objekty, které mají nějak definovaný začátek a přitom jsou nekonečné. Nejde o nic tajemného, s pojmem polopřímka se děti setkávají tak časně, že je pro většinu lidí naprosto přirozený.

Pokud si samozřejmě „být nekonečným“ vymezíš jako „nemít nikde žádné hranice“, bude předmětné tvrzení platit. Jen se budeš muset nějak vyrovnat s tím, že třeba ta polopřímka nekonečná podle tvého vymezení nebude.

1 před 1957 dny

0 Nominace Nahlásit

Dochy

To je otázka. Začátek je v mnoha případech zároveň brán jako jeden ze dvou konců (u lineárních věcí) takže minimálně jeden konec je znám, přesto druhý konec nemusí existovat což předmětu dává nekonečnou velikost.

0 před 1956 dny

0 Nominace Nahlásit

Bhuta Bhuta

Určitě ne, např.:

polopřímka má začátek, ale táhne se do nekonečna
posloupnost přirozených čísel 1,2,3,… začíná jedničkou, ale je nekonečná
…atp.

0 před 1949 dny

0 Nominace Nahlásit

Diskuze k otázce

Kepler

Herjulfson: tvá úvaha má logiku. Navíc dosud není definitivně jisté, jestli se Vesmír bude rozpínat do nekonečna. Teda on se pořád ještě rozpíná, ale ne tak, jak by měl. Tak si kosmologové vymysleli berličku v podobě temné hmoty a temné energie, která se nedá zjistit.

před 1957 dny Odpovědět Nahlásit

Kepler

Frontius: matematika je irelevantní, není to reálný svět, jen svět představ a užitečný pomocník. Takže polopřímka je polonekonečná?

před 1957 dny Odpovědět Nahlásit

Frontinus

Matematika je v zásadě relevantní, je to jazyk popisu světa. A to jazyk mnohem efektivnější než mnohé filozofie. Pojmem "polopřímka jde modelovat (tedy velmi efektivně popsat) řadu procesů přinejmenším jako potenciálně nekonečných.

Jeden příklad za všechny: Teplota v klasickém fenomenologickém přístupu je velmi dobře definována jako lineární uspořádání. Toto uspořádání má přinejmenším infimum – absolutní nulu. Nic nemůže mít (klasickou) teplotu menší než 0 K. Naopak ke každému tělesu o libovolné teplotě může alespoň teoreticky existovat těleso o teplotě vyšší – takové těleso o vyšší teplotě lze vytvořit například adiabatickou kompresí původního tělesa. Takže teplota může být nekonečná a je tedy modelovatelná polopřímkou. Jen pro úplnost, je to tzv. potenciální nekonečno, tedy hodnota, kterou prostě není možné zhora omezit (ještě v 19. století ani řada matematiků jiné nekonečno nepřipouštěla jako rozumný matematický objekt).

Takové „polonekonečno“ postrádá smysl. Navíc není těžké ukázat, že polopřímka a přímka jsou vlastně v jistém slova smyslu stejně dlouhé. Tedy že existuje zobrazení, které každému bodu přímky přiřadí právě jeden bod polopřímky (bijektivní zobrazení).

před 1957 dny Odpovědět Nahlásit

Kepler

S tou teplotou je hezký příklad, ve skutečnosti absolutní nuly nelze dosáhnout, jen se k ní nekonečně přiblížit (infinitezimální počet). Jakmile ovšem dosáhneme plazmy, klasický pojem teploty, jako míry rychlosti narážejících částic ztrácí smysl. A jak je měřena teplota ve ve vesmíru, tedy ve vakuu? Polonekonečno – jistě nesmysl. A co takhle čas? Ten běží jen dopředu, ale od kdy taky nevíme (Big Bang theory tvrdí, že vše začalo před 13,8 mld. lety). Takže taky taková polopřímka. A je skutečně nekonečná? Co když se to všechno nakonec zhroutí zpět do singularity – teorie Velký krach?

před 1956 dny Odpovědět Nahlásit

Nový příspěvek

Zajímavé otázky v kategorii Věda