Kde roste pepr? 🙂 -iv-

Ten klasický kuchyňský je plod pepřovníku černého, sklizený v nedozrálém stavu. Pochází z Indie, kde se užíval už ve starověku, dnes se však dováží z řady tropických zemí.

Pepřovník je tropický ovíjivý stále zelený keř. Pochází z Malabarského pobřeží Východní Indie.
Dá se pěstovat i doma.
V bytě se pěstuje pepřovník jako pnoucí nebo převislá rostlina a působí velmi dekorativně i na tmavších místech. Je popínavý, rostoucí do výšky až 15 – 16m, na bázi dřevnatí. V kolínkách tvoří kořeny. Střídavé vejčité listy se špičkou mají délku 8 – 20cm a šířku 5 – 15cm. Kvete nevýraznými květy v hustých klasech dély 3 – 20cm. Kulaté plody jsou seskupené v převyslém klasu dlouhém až 50 – 60cm. Mají průměr 0,5cm, ve zralosti jsou červené a obsahují pouze jediné semeno. Bílý pepř obsahuje právě pouze semena.
http://www.ros­tliny.net/ros­tlina/Piper_ni­grum

vídám ho v Řecku kam jezdím

Pepř černý
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pepř černý
pepřovník černý

Pepř černý je plod pepřovníku černého (Piper nigrum), sklizený v nedozrálém stavu, používá se jako koření. Pochází z Indie, kde se užíval už ve starověku, dnes se však dováží z řady tropických zemí. Je to nejrozšířenější koření, používané ve všech kuchyních. Plody pepřovníku se sklízejí v různých stupních zralosti a procházejí jiným procesem zpracování, což dává pro použití v kuchyni více druhů:

• Pepř černý (fermentace nedozrálých zelených bobulí).
• Pepř bílý (oddělení červené slupky zcela zralých bobulí).
• Pepř zelený (rychle usušené nedozrálé bobule).

[editovat] Pepřovník

Pepřovník černý je stálezelená popínavá rostlina, vzdáleně připomínající chmel. Dorůstá délky až 15 metrů a dožít se může až 60 let.
[editovat] Historie

Pepř do Evropy přivezl Alexandr Makedonský po svém tažení do Indie. Po dlouhá staletí byl nesmírně drahý a rostlina byla Evropě neznámá, poprvé ji popsal ve svém cestopise Marco Polo.
[editovat] Zajímavosti

Při přípravě jídel se též setkáváme s barevným pepřem což je směs pepře černého, bílého, zeleného a růžového.

Pepř černý podporuje tělesné žádosti, proto měla středověká církev vůči němu výhrady a bylo ho zakázáno používat v klášterech. Nahrazován byl proto plody drknu, zvaného mnišský nebo kněžský pepř, který žádosti tlumil. Některé národy jsou známé nadužíváním pepře, příkladem může být například Bulharsko, kde je součástí témeř všech národních pokrmů, jako je například kabapčeta. Známé je rovněž místní lidové rčení „Pepříš jako Kanchev“, kdy byl tento nižší šlechtic znám spotřebou tohoto koření stejně tak jako milenek. Přestože se dnes pepř téměř výhradně používá k přípravě slaných pokrmů a mas, dříve se přidával i do perníků.

Pepř sečuánský
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pepř sečuánský

Pepř sečuánský je název pro druh koření. Jedná se o jednosemenné tobolky druhu Zanthoxylum piperitum z čeledi routovité (Rutaceae).

Je to jedno z nejstarších čínských koření. Nejde o pepř, ale o sušené tobolky keře s názvem žlutodřev peprný, tedy sečuánský pepř – obsahuje silici palčivé chuti. Je to značně aromatické koření.

Sečuánský pepř je ostrý úplně jiným způsobem než chilli nebo klasický pepř. Je výborný jako náhrada pepře, protože má pepřovou chuť, ale nemá pepřovou ostrost. V Číně si opraženým drceným sečuánským pepřem koření zelený čaj.

Chilli paprička
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Chilli papričky různé zralosti

Chilli paprička (též čili paprička; někdy se též užívá název kayenský pepř, případně kajenský pepř) je plod především exotických druhů křovitých paprik, rostoucích v tropech a subtropech Indie, Číny, Japonska, Vietnamu, Afriky, Jižní a Střední Ameriky, zvláště Mexika. Hojně se užívají i na Balkáně.

Jedná se o malé světlejší papričky se silnou vůní. Tyto feferonky jsou ostré odrůdy zpravidla vytrvalých kořeninových paprik, kterých je celá škála. Za svou pálivou chuť vděčí látce kapsaicin, která se dobře rozpouští v tucích, takže pro zahnání akutního pocitu pálení v ústech nejlépe pomůže sklenka mléka. Kdo nemá v oblibě mléko, může si ústa vypáchnout sklenkou silné kořalky, protože kapsaicin je rozpustný i v alkoholu.

Mimo dalších látek obsahuje vitamíny C a karoten B. Podporují chuť k jídlu, ale ve větším množství dráždí pohlavní a močové ústrojí. V přiměřených dávkách působí na žaludek lépe než pepř. Má příznivý účinek na zažívání. Je prokázáno, že kultury, zvyklé na ostrá jídla s tímto kořením, snáze snášejí zamoření pokrmů a prostředí kolem sebe různými bakteriemi, zejména těmi vyvolávajícími průjem. Chilli vyvolává změny ve střevní sliznici, která potom leccos snese. Chilli je považováno také za afrodisiakum.

Kayenský pepř

Tímto názvem bývá často označován prášek ze sušených chilli papriček. Má žlutou až červenou barvu a velmi palčivou chuť. Pochází z oblasti Střední Ameriky. Karibští domorodci s ním seznámili už Kolumbovy námořníky

Pepř růžový jsou sušené červené plody pirulu (Schinus molle), používají se jako koření a v tradiční medicíně. Pirul je stom z čeledi ledvínovníkovité, vysoký až 20 m. Pochází z Peruánských And odkud se rozšířil do Střední Ameriky, Mexika a Texasu.

Zajímavosti

Při přípravě jídel se též setkáváme s barevným pepřem což je směs pepře černého, bílého, zeleného a růžového. Ačkoli bobule pepře růžového mohou být jedovaté pro drůbež a existují dokonce případy zvracení a průjmů u dětí které jej požily.

Zdroj: www.wikipedia.cz