Kdy a kde se začal péct chléb? Proč se mu prokazovala taková úcta?

Dávno prosil člověk: „Chléb náš vezdejší dej nám dnes,“ protože věděl, co těžké práce dá, než se může ukrojit, co krůpějí potu svlažil každý úkon v hospodářství, než se lidé najedli.
Naši předkové znali jeho hodnot a proto vítali hosty chlebem a solí.
Chléb se pekl již před čtyřmi tisíci léty, nikdy se nepřejí a nejzdravější je z černé mouky. V mnohých zemích, zvláště za mořem, se kvašený chléb nepeče a těm, kteří se tam přestěhovali, stále schází a stýská se jim po něm. Vyrábíme více druhů chleba, je možné si vybrat, ale nejstravitelnější a biologicky nejhodnotnější je chléb z žitné mouky.

Zdroj: http://www.ji­cinsko.cz/lsk/92/l­sk924.htm

chléb byl důkaz hojnosti a bohatství,kdo něměl pole neměl chleba
http://www.ire­ceptar.cz/vare­ni-a-recepty/chleb-a-pecivo/upekla-recka-otrokyne-prvni-kvaseny-chleb/

Počátky pečení chleba spadají až do Neolitu. To znamená, že mluvíme o době někdy okolo 10 000 let před naším letopočtem. V této době, kterou jinak označujeme také jako mladší doba kamenná, se stává hlavním zdrojem obživy zemědělství a nahrazuje tak dosavadní lov zvěře. Pečení chleba od té doby procházelo neustálým vývojem a to v závislosti na dostupnosti základních surovin a také na vývoji technologií. Další vliv měly samozřejmě různé společenskokulturní zvyky. A nesmíme zapomenout na chuť a zastánce zdravé výživy. První typy chlebů byly chleby nekynuté. Mezi ně patří například pitta nebo naan. Díky své měkkosti a tenkosti dobře posloužili jako základ dalších pokrmů, jako jsou různé taštičky, plněná pečiva a také pizzy. Pitta má svůj původ v Arabské kuchyni a naan zase v indické

http://www.go­ogle.cz/search?q=his­torie+chleba&rls=com­.microsoft:cs:IE-SearchBox&ie=UTF-8&oe=UTF-8&sourceid=ie7&rlz=1I7AD­RA_cs&redir_es­c=&ei=0kkfTYX­NDMWp8QOcgc2yBQ

Myslím,že chléb byl základní potravinou a když se začal péci /ve tvaru kulatém/jako slunce vzdávala se mu úcta jako slunci

/to můj názor/
vezdejší je myšleno místní ,náš

Proč se uctívá chleba. Musíte se vcítit do myslení lidí, kteří ještě neznali zemědělskou výrobu potravin. Díky jejich pozorovacím schopnostem a špetce náhody zjistili že jistá tráva má dobrá malá semínka, že když jsou v suchu vydrží velmi dlouho, až do jara. Proto je ve větší míře začali sbírat a uschovávat, jako železnou zásobu na zimu až nebude co ulovit. Nejrevolučnějším objevem té doby po schopnosti rozdělat oheň, byl objev možnosti vysít obilí a sklidit ho. Potom již stačilo aby trocha kaše spadlo na horký kámen u ohniště a bylo vše dovršeno. Pardon vše teprve začalo. Pro člověka se chléb stal jistotou přežití zimy. Byl to dar matky země a slunce. Kdo uměl pěstovat a zpracovat obilí, ten měl značnou výhodu oproti ostatním, stejně jako dával najevo šikovnost svých lovců při přátelském setkáním s jiným kmenem, stejně chtěl ukázat svůj blahobyt a proto hostům předkládal chléb spolu s největší pochoutkou té doby solí. Toto uctívání chleba přešlo i do náboženských rituálů a legend poté co se chleba stal základní denní potravinou.
Proč se chleba nikdy nepřejíte? Když nemáte nic jiného k jídlu než chleba, nemůže se vám stát že by se vám přejedl. Nemáte totiž nic jiného čím by jste ho nahradili a tím vzniklo toto úsloví.
Chléb náš vezdejší. Vezdejší je archaismus který se udržel v povědomí díky modlitbě „Otče náš“. A znamená to zdejší, ten který tu máme. Chléb náš vezdejší je tem který si můžete koupit v krámě a ne třeba nekynutá placka(dneska ale seženete i turecký chléb a nebo i jiné placky-tortili).

V odkaze je psáno o slově vezdejší-

Zdroj: http://pistis­.webnode.cz/new­s/chleb-nas-vezdejsi/