Kelt

Má předpona bez- vždy ten samý význam ve slově?

Předpony charakterizují slovo, bezvědomí – člověk není při vědomí, charakter a bezcharkterní člověk, ohledy a bezohledný, tedy dostáváme výraz, který je opakem základu. Ale u slova péče jak chápat slovo bezpečí, bezpečnost. Přece když je člověk v bezpečí, neznamená to, že by nepotřeboval péči, a když se někdo stará o naši bezpečnost, tak s tím má také péči. Tyto výrazy se denně používají, ale když se nad tím zamyslíte, tak je to divné. Co vy na to? Děkuji.

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Upravil/a: quentos

Odpovědět

Zajímavá 3 před 3259 dny

Sledovat Nahlásit

Diskuze: napište první příspěvek

Nejlepší odpověď

annas

Praslovanská předložka bez – odpovídá původem litevskému a lotyšskému tvaru, příbuzné je dále i staroindické bahíḥ ‘vně, venku’, což byl asi původní význam – možný pozůstatek v být bez sebe ‘být mimo sebe"

Dnes předložka označuje to, co někdo nemá n. to, co někde není

Jinak vývojem vznikla ustálená spojení:

"bez dechu, bez ducha, bez hlasu, bez hnutí, bez konce, bez ladu a skladu, bez meškání, bez milosti, bez míry, bez obalu atd.

Z předložkového výrazu se tvořila a tvoří í přídavná jména – bez boha – bezbožný – bezbožnost – podst. jména – bezbožně – příslovce, složená slova s bez- na začátku.
–
Bez-pečí – bez péče – podle původního významu je tedy bez pé péče ten, kdo je bez starostí, trápení – to byl původní význam slova péče.

Takže dnes je to opačně – kdo o nás pečuje, ten má starost …

Podle PSJC a Rejzkova Etymolgického slovníku.

Upravil/a: quentos