Podle jakých kritérií vybíráte příbory? Konkrétně vidličky?

Vidličky – širší rukojeť, středně dlouhá napichovadla, ohnuté spíše jen mírně.
Nože – raději ostřejší ostří, také širší rukojeť
Lžíce – beru jen lopatu (velmi velký obsah)

Podle účelu použití, vzhled, materiál (výrobce), cena ;)
Mám také raději spíše kratší „napichovadla“. Na saláty zeleninové zase delší.
V oblibě mám 1 dezertní vidličku (menší porce, těstoviny, dezerty).
Někdy „bagruju“ oblíbenou větší lžící :D
Když je to možné (a nesedím s ostatními u svátečního stolu) používám též s oblibou příbor „královský“.

Upravil/a: da ny

mám rád masivní věci. nesnáším moderní lžíce, kterou se tzn. nemohu nažrat, jelikož má objem lopaty jako kávová lžička. vyhovuje mi taková ta starodávná lžička od babičky. už jich moc nemám, jakmile si jí vezmu do práce a zapomenu v jídelně, tak mi jí někdo ukradne. vidličky a nože musí být také masivní, těžké.

Nikdy jsem takovýto problém neřešil ani se tím nezabýval. Osobně se mi velice dobře jí se starým příborem. Líbí se mi staré dlouhé vidličky se zdobenými držadly , použití zvláštních materiálů na nich. Posuzuji to však jen z hlediska vkusu ne z hlediska praktičnosti a použitelnosti.

Příbor jsem zatím vybírala jen dvakrát, jednou pro sebe a jednou jako svatební dar, ale mám ráda dlouhá napichovadla, hluboké lžíce a zoubky na nožích.

Vidlička nesmí bejt moc malá, moc plochá a nesmí mít moc dlouhý bodáky, lžíce nesmí bejt moc hluboká a s ostrým okrajem, nůž nepoužívám, resp. používám ten ostrej kuchyňskej, né tupej jídelní pro bábovky. A když nějaký z těchlech mnou používaných příborů v šuplíku nenajdu, prostě nejdu jíst a počkám až dojí někdo kdo jím jí, a pak si ho umyju.