Jsem ateista který nic nevyznává ale ze všech svátku mám nejraději vánoce, protože to je doba kdy se rodina sejde u jednoho stolu atd. Vánoce nejsou o víře ale o tom že to má tu krásnou atmosféru kdy se kupuje, peče a jí kapr a rozbalování dárku pod stromečkem.
0 Nominace Nahlásit |
Rozumní lidé slaví – nebo – si vychutnávají, tu lepší stránku věci…a to, s tou mrtvolou na kříži přenechávají jiným :DDD. A tak je to takový rodinný svátek pohody…pro děti je to fajn, moc se na to těší, a že se „cpou“ do kostelů ještě neznamená, že by se z nich snad mohli stát příznivci Vatikánu:DDD
0 Nominace Nahlásit |
Některé tradice by se měly zachovávat a je lepší, když jdou ateisté do kostela, postaví si stromeček a řeknou, že Ježíšek jim přinesl dárky, než povídat něco o Santa -Clausovi, který přivezl na saních dárky. V kostele se mohou lidé podívat na jesličky a připomenout si slavný příběh. Vánoce nejsou jen křesťanské svátky, ale mají hlubší význam v našich zemích, poděkování za úrodu, bilancování a pod. Bůh určitě nekontroluje lidi, kteří jdou na půlnoční, zda jsou ateisté nebo věřící a nedělá jim čárku za docházku. A vlastně je to svibodné rozhodnutí každého člověka, zda půjde, nebo zůstane doma.
0 Nominace Nahlásit |
Protože to dělali i jejich rodiče a prarodiče a praprarodiče, kteří byli ještě věřící a jim už zbyl jenom ten zvyk ustrojit stromeček, dát si večeři, rozbalit dárky a jít na půlnoční…
0 Nominace Nahlásit |
„Vánoce se slavili v mnoha kulturách již od pradávna, mnoho tisíc let
před tím, než vzniklo křesťanství. Mnoho starověkých kultur slavilo
znovuzrození Slunečního Boha a jeho návrat k lidem, které předtím
postupně opouštěl. Neexistuje naprosto žádný důvod, proč by si tuto
oslavu zrození Slunce měli z nějakého důvodu monopolizovat
křesťané.
Starověcí Egypťané uctívali novorozence Hora a jeho panenskou matku Isis.
Žide slavili Chanuku 25. měsíce Chasleu. Peršané uctívali boha Mitru,
o kterém věřili, že se zrodil z panny 25.prosince, aby vykoupil lidstvo
z hříchu; a Mitra měl velmi silný kult právě ve starověkém Římě, kde
během velké oslavy Saturnálií slavili společně lidé všech vyznání.
V severských germánských zemích se slavil svátek Yule, vázaný právě
k zimnímu slunovratu symbolizovaný kruhem Slunce, které také značilo
jednotlivá roční období.
Slované slavili v tomto období svátek Kračůn (někdy také personifikován
i jako přímo bůh a stotožněn s Dažbogem). Během nejdelší zimní noci
přebírali nad světem vládu zlí duchové a Černoboh. V tento den
22. prosince je bůh slunce Dažbog (jinde i Chors či Svarožic) poražen
Černobohem a vzdává se tak vlády nad světem. 23. prosince se potom Dažbog
znovuzrodí a stává se novým sluncem, Božicem, božím synem nebo také
Koledou. Oslavu narození páně Božice potom Slované slavili tak, že
koledníci chodili po sousedství s figurkou dítěte nebo slunce, zvěstovali
tu dobrou novinu a zpívali koledy. Sousedé jim potom dávali malou výslužku
a dárky – koledu.
V kruhu rodinném se Slunovrat slavil společným jídlem při svíčkách, ke
kterému byli pozváni domácí duchové a duchové zemřelých. Prováděli se
různé magické rituály, krájely se jablka, házelo se hrachem o stěnu a
odhadovala se tak příští úroda, zdravá jádra rozlousknutých ořechů
znamenala zdraví a tak dále a tak podobně. Spoustu těchto regionálních
zvyků a magických úkonů znáte jistě i vy sami.
Po zimním slunovratu následovalo 12 dnů a nocí (odtud dvanáctinoce, naše
vánoce), kdy síly temna vedené Černobohem (někdy Velesem) měli navrch nad
ještě slabými silami světla a Slunce. Tyto noci byly považovány za
nečisté. Doba temna byla zakončena oslavou příchodu tří králů,
pravděpodobně symbolizovaných třemi jasnými hvězdami v pásu Orionu,
kteří zvěstují příchod nového boha. Ukazují na obloze k místu, kde
vyjde na východě jasná hvězda – Sírius. Tyto tři hvězdy jsou ještě
dnes v některých částech Evropy známy jako tři králové a tato symbolika
je známá i z Egyptských mýtů.
Naše oslava Vánoc je tedy součástí bohaté mytologické tradice která se
pne tisíce lety do minulosti a je společná většině Indoevropských
národů. Jednotlivé vánoční zvyky a symboly se prolínají mnoha národy a
epochami a tvoří tak společnou a pestrou mozaiku oslav, které jsou a vždy
byly spojovány s magickým obdobím kolem zimního slunovratu.“ 🙂
Autor : Slávek Černý
http://www.osacr.cz/2013/12/08/vanoce-jsou-dnes-ateisticky-svatek/
0 Nominace Nahlásit |
Ateisti jsou absence učení a okultismus je nezajímá,ti ani v cestě
poznání nemají snahu ani vykročit,ti jsou tak chytří až jsou
blbí(úspěšní lidi),někteří ateisti jsou ortodoxní materialisti,ale ti
tam chodí i v kostýmech pro dospělé i jako „slušně“ vychovaní
ministranti,kteří z toho ještě nemají rozum,protože většina z nich
byla duševně znásilněna a označkována při svátosti křtu.
Doplňuji:
Křest=rituál očistit a cejch na duši dát,abys mohla v našich zahradách
se pást a být spasena.Když se duchovní zákonodárci ezoterně uzavřou,tak
logicky požírají sami sebe a to i ty nevinné!Mají
intenzivnější"duševní stahy",protože je jich méně jak
nevěřících,kteří jsou všude kolem,proto se někde kostelům říká
starozákonně „oázy v pekle“,ale ve skutečnosti v tom mají dobrovolní
outsideři,kteří se straní výhodu nebo spíš jistotu toho co nechtějí
-nenakazí se koloběhem na církevních fregvencích,které jsou navíc.Pozor
na dogma v éteru,které je díky placeným modloslužebníkům silné pro lidi
žijící v duševním vývinu(otevřené).Havlovi děti žijící stále pod
pototalitní clonou zaseklé a zkomerčněné debility,děti nynější
(duševní nedospělost).
Upravil/a: anonym
3Kdo udělil odpovědi palec? anonym, jirkajirka, Agneta
před 3617 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Proč slaví vánoce jsem vyznačil souhlasným palcem u jiných odpovědí. A proč se cpou na půlnoční? Nejspíš ze zvědavosti, nebo že to nejsou pořádní ateisté.
Mše může být zajímavá i pro ateistu pozorovatele. A myslím, že
když neruší a stojí někde stranou vzadu, tak nemusí nikomu vadit. Jednou
jsem byl jako pozorovatel na běžné mši a jednou mě žena ukecala na
půlnoční. Taky mi připadá blbé účastnit se za celý rok jenom té
vánoční a ten nával mi tam celkem vadil. Sám jsem se tam cítil
nepatřičně. Líp mi bylo v poloprázdném kostele při té běžné
bohoslužbě. Na půlnoční jsem si před tolika lidmi připadal nápadný
tím, že jsem nedělal to, co oni. Což bych samozřejmě nikdy ani nezkoušel
napodobovat.
Slibuju, že na půlnoční už se cpát nebudu. Na běžnou bohoslužbu se ale
možná ještě někdy podívám.
0 Nominace Nahlásit |
Protože nám to přijde jako docela dobrej nápad.Do kostela se necpem,je tam votevříno,tak co?Komančové je taky slavili,volno nám dávali taky,nějakou kačku na malej dárek taky,jo,zvyk je železná košile.
2Kdo udělil odpovědi palec? annas, jirkajirka
před 3617 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Jsem také ateista, ačkoliv moji předci byli věřící. Beru to tak, že
je v naší zemi slavení vánoc běžné a vychází z dlouholeté tradice.
Vánoční svátkypřevzali křesťané z původních pohanských zvyků, kdy
se slavil zimní slunovrat (nejdelší noc) a naši předci se těšili na
obnovení dlouhých dnů.
A co se týče půlnoční. Na tu jsem chodil hlavně za bývalého režimu.
Navíc procházka po štědrovečerním přežírání spojená se slavnostní
mší v kostele je nádherné ukončení svátečního dne. Připadá mi, že
půlnoční mše nepůsobí tak pesimisticky jako běžné bohoslužby v naší
zemi a umí i nevěřícího dobře naladit.
Doplňuji:
Přidám jednu starší pověru.
Na závěr půlnoční se zpívá píseň Glória (snad jsem ji nazval
správně) a při té si nezadané dívky a ženy měly z kapsy kabátu
vytáhnout jeden z mnoha dopředu připravených lístečků se jménem muže
se kterým se seznámí v příštím roce.
Upravil/a: suaeda
0 Nominace Nahlásit |
Slaví to protože je to hezký. A cpou se půlnoční, protože jsou
zvědaví jak to vypadá v kostele 🙂
Proč křesťani slaví vánoce, když Ježíš se narodil možná někdy
úplně jindy, než 24.12.? Co má třeba věšení stromečku společného
s křesťanstvím?
Doplňuji:
oprava: na půlnoční
Upravil/a: Nevíteto?
1Kdo udělil odpovědi palec? anonym
před 3617 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Vánoce mají sice původ v náboženství (konkrétně křesťanství), ale to ještě neznamená, že je nemohou slavit i ateisté. Ti je slaví především (jak tady už někdo říkal) kvůli mainstreamu. A na půlnoční se necpou zdaleka všichni, kupříkladu já ne. Jinak přidávám svůj vlastní citát: Vánoce jsou svátky zimy, dárků a nákupů.
0
před 3617 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Myslím si,že ateisté slavili vánoce vždycky,akorát na půlnoční se
jim nechtělo,tedy alespoň před sametovou revolucí,to do kostela chodili jen
věřící.
Po revoluci začli na půlnoční mše i ti,co v Boha nevěří.
0
před 3617 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Ateisté nevědí, stejně jako spousta lidí, kteří se hlásí ke křesťanství, že oslava Vánoc nemá křesťanský původ. Fakt, že církev oslavu zimního slunovratu převlékla do „křesťanského“ hávu a pohanské tradice „zasvětila“ Kristu ještě neznamená, že Vánoce jsou skutečně křesťanským svátkem. V Bibli byste jakoukoliv zmínku o vánočních oslavách hledali marně. Ježíš si nikdy nepřál, aby si lidé připomínali datum jeho příchodu na zem, ale naopak, aby si připomínali datum, kdy Ježíš dal svůj dokonalý život jako výkupné za všechno lidstvo (Jan 3:16–17).
Pokud se nepletu, proti vánočním oslavám se stavěla spousta církví, které chápaly jejich nebiblickou podstatu až do nějakého 17.století našeho letopočtu, kdy se v začínaly tyto svátky pod přívlastkem „Vánoční“ v Evropě slavit. V Anglii byly dokonce vánoční oslavy církví zakázané. Proč asi?
Dnes lidé, spíš než náboženský svátek, berou Vánoce jako příležitost se sejít s rodinou. Mimochodem, proč se nesejít kdykoliv v roce a neudělat si například hezký víkend, že? No, nejspíš proto, že (a teď budu sarkastický) spousta lidí potřebuje nad svými hlavami rozsvícenou žárovku s vlídným nápisem „Vánoce“ :)
A tak se do slavení ateistům nicneříkajících svátků zapojují lidé, kteří s náboženstvím nemají a nechtějí mít nic společného už jen proto, kolik církví se chová pokrytecky. Smutný obraz dnešní doby.
Pro mne jako pravého křesťana je to několik dnů volna, protože chápu nebiblickou podstatu tohoto svátku. Vánoce neslavím, protože si uvědomuji, že jsou za nimi pohanské rituály. Beru ty „sváteční“ dny volna jako příležitost pomoct někomu pochopit, co za tím stojí a poznat skutečnou pravdu, takovou jaká je.
0
před 3611 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Asi jsou to podivní lidi. Chodit na půlnoční v 20 hod ?? Aspoň u nás i v okolí.Jestli chci někomu udělat radost nebo dát dárek proč k tomu musím mít určený den v roce ? 23.12.?? Věři tomu že panna porodila ? Osvícená andělem Gabrielem. Tobyl kdo ? Gynekolog nebo brigoš? Chudák Jozef. Kapra si také mohu usmažit kdykoliv.A věřit v boha? Co toje ? Jestli existuje tak to je pěkný sadista.Kolik neštěstí je kolem nás a on si v tom libuje.
jj > ano, je to tak…a neříkám to stále? Je to zvláštní druh „sadismu“… věří na peklo a nebe…:DDD
zjentek
Ta otázka je tvá odpověď? Tak jo.Co by? To samý, co běžně dělají, ne
asi? A ten kostel jak vysvětlíš? Proč tam lezou? Naco?
No právě, mě na tom rozčiluje to, že ateista celý rok mluví o tom, že víra je nesmysl, no tak jo, to řešit nechci, jestli má pravdu, nebo ne…no a pak zpívá u stromečku „Narodil se kristus pán“ a přivírá u toho slastně oči…to fakt nechápu. Dokonce prý ani v kostele už není půlnoční, ale osmivečerní, z bezpečnostních důvodů, někde hraje kapela, tak to chápu, že se lidi, tedy i ateisté chodí dívat, berou to spíš jako nějaký koncert, to právě nechápu, když něco neuznávám po celý rok, striktně odmítám o tom i mluvit, tak nebudu ani využívat něčeho takového, jako je krásná hudba v kostele, to přeci nejde, teda podle mě. Jak bych se tam cítila? Není to trapný?
Věřit v boha a krásná hudba v kostele? Co je v tom společné? Jako abstinent zajdu s kamarády do sklípka a nikdo mne neodsuzuje.Pro víru se vždy nejvíce zabíjeli lidé. .Proč to pámbu vždy dopustil?
to je stejný, jako kdybych neměla ráda nějakou rodinu, ale na zabijačku bych k nim klidně šla, maj tam úžasný jitrnice, tak ty jejich kecy jednou prostě nebudu poslouchat, kvůli těm jitrnicím 🙂
Kdo?
No tak už se přestaňte hádat…vy dva…máte stejná sranoviska, oba jste ateisté, a teď přichází Slunovrat, s nejdelšími nocemi…a krásnou hudbou, a pámbů nám snad ještě pošle sníh:DDD
karloskars4
cože?
annas | 5913 | |
Drap | 4602 | |
led | 2997 | |
Kepler | 2836 | |
marci1 | 2238 | |
zjentek | 1643 | |
ivzez | 1445 | |
quentos | 1420 | |
aliendrone | 1413 | |
elkon | 1296 |
Divadlo |
Etiketa |
Kulturní akce |
Literatura |
Náboženství |
Ostatní kultura a společnost |
Historie |