led
Anglicky hovoriace krajiny pri svojej objaviteľskej a agresívnej činnosti
sa rozšírili snáď do všetkých oblastí sveta. Popri tom rozširoval aj
svoj jazyk…
Keďže vo výpočtovej technike tak isto prevládali anglicky hovoriaci
technici, je logické, že svoju reč vo zjednodušenej verzii zaviedli
aj sem.
MK44
Mezinárodnost či světovost jazyka se odvíjí od hospodářské, kulturní
a vojenské síly národa. Řekové byli schopní obchodníci, zakládali osady
po celém středomoří a jejich umění a vzdělanost měly renomé. Proto byl
o řečtinu zájem a stala se mezinárodním jazykem antického světa. Po
středním východě ji ovšem roznesly zbraně Alexandra Makedonského. Latina
se po krajích kolem Středozemního moře rozšířila díky válečným
schopnostem římských legií. Až potom Římané na základě kultury řecké
dospěli k výšinám latinské vzdělanosti. Podobně v novověku se díky
ekonomickému rozvoji v západní Evropě, který umožnil zámořské objevy a
mocenské ovládnutí mimoevropského světa, rozšířily Španělština,
Francouzština, Angličtina (potažmo Portugalština a Nizozemština) po všech
kontinentech. V 19. století byla britská říše největším státem a ve
století dvacátém byla vystřídána svou bývalou kolonií Spojenými státy,
též anglofonními. Hospodářská (a z ní pramenící vojenská) síla
anglicky hovořící společnosti umožňuje další kulturní a vědecký
rozvoj a přitahuje tvůrčí jedince z ostatních národů. Takže nové
objevy, vynálezy a myšlenky dostávají prioritně anglická označení a
z důvodu velikosti anglofonního trhu se umělci a vědci snaží publikovat
v angličtině. Tím se postavení angličtiny dále posiluje. Všimněte si,
že postavení jazyka jako mezinárodního nesouvisí s jeho lingvistickou
vhodností pro tento účel. Latinská gramatika není jednoduchá a řecká je
dokonce příšerná. Přesto se ve svých obdobích staly mezinárodními
jazyky. Například Esperanto, uměle vytvořené pro mezinárodní komunikaci,
protože nemá ekonomicko-kulturní realitu, o níž by se mohlo opřít, se ne
a ne prosadit. Je sice pravda, že anglická mluvnice, pro svou jednoduchost, je
velmi vhodná pro počítačový svět, angličtina byla jaksi „ve správnou
dobu na správném místě“, a kdo ví, jak by se výpočetní technika
vyvíjela, kdyby měla začínat v řeckém nebo českém prostředí, na
druhou stranu vztah mezi psanou a mluvenou formou angličtiny a silně
zkomolená výslovnost slov přejatých z jiných jazyků jsou pro účely
mezinárodní komunikace značně nevhodné. Ale to už jen tak na okraj.
V budoucnu bude stoupat význam neevropských jazyků jako čínština nebo
hindština. Nicméně se zdá, že v nejbližších dekádách si angličtina
své postavení udrží. Co bude později se neodvažuju odhadovat. Cicerona
taky asi nikdy nenapadlo, že by se latina měla stát mrtvým jazykem…
www
Poněvadž je to v kulturním světě nejpoužívanější jazyk.