Kelt

Proč jsou v našem jazyce příjmení, která nemají ekvivalenty v cizím jazyce?

Některá naše příjmení jsou zajímavá. Například Čech, Slovák, Němec, dokonce Francouz, ale nejsou jména Rus, Rakušan, Ital a pod. Ale ve slovenštině tato příjmení nejsou, stejně jako Tscheche. Snad nejběžnější jsou přijmení, která charakterizují povolání – kovář, krejčí, Kovář, Kovács, Smith, Schmied, Krejčí, Taylor, . Máte někdo příjmení, které by šlo přeložit? Nemyslím překlad Bezruč – Withoutarms, nebo Withouthands.

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Odpovědět

Zajímavá 0 před 3653 dny

Sledovat Nahlásit

Diskuze: 2 příspěvky, nejnovější před 3653 dny

Nejlepší odpověď

annas

Proč? Jak jsem uvedla u vaší otázky na „chovat“, i zde je nutné vrátit se do historie, když vznikla příjmení.

Historie původu příjmení je opravdu zajímavá, někdy je víc možností výkladu původu.

Pro zajímavost jsem vybrala o z knihy Naše příjmení od D. Moldanové.,
Naše příjmení se vyvíjela od 14. do 18. st. Ale ještě v 18. století se některé osoby pojmenovávaly podle křestních jmen, ale rozlišovala je varianta.

Cituji z D. Moldanové – Naše příjmení
„Např. Jan jinak Janoušek šenkýř
Jan jinak Jíša kovář
Jan či Janota literát atd.“
Příjmení se přidělovala od povolání, podle bydliště – měst, vesnic, jejich zakladatelů, podle fyzických i duševních vlastností přímo nebo nepřímo, nadávek, narážek, věku, vzrůstu, nástrojů, plodin, chemických názvů , náboženství , zvířat po přistěhovalcích atd

Vzácná jsou příjmení z vět -. např. jedno známe z povídky B. Němcové – Skočdopole dále , herečka Drahokoupilová, herec Potměšil atd.

Při zápisu do matrik docházelo často ke komolení, nepřesnému zápisu, takže existují různé možnosti výkladu jejich původu, často jde o dohady. Etymologové vycházejí ze znalosti jazyka a historie.
I když se svět vyvíjí, stará příjmení zůstávají, samozřejmě se objevují s příchodem cizinců. U starých příjmení platí, že musí být psaná tak, jak jsou uvedená v dokladech.

Z příjmení cizího původu je na prvním místě Müller – z německého mlynář, chybným zápisem do matriky vznikl např. Miler, Miller, Milerský Milner, Mülner atd.

Příjmení vzniklá ze slov cizího původu jsou zajímavá. Často jde o potomky dětí vojáků z válek, krajánků, panských služebných, učitelů jazyků, umělců atd. Příjmení židovská.
Slovanská příjmení jsou v německém prostředí jazykově přizplsobena němčině a různě poněmčeně. V češtině jsou tak přjmení často upravena, někdy ponechaná jako originál.

Příjmení německého původu podle D. Moldanové.
„Folprech, Folbrecht – ze staroněmeckého Folc = lid, bëraht = skvělý.
Folg, Vogl = z německého Vogel = pták; Foglar = ptáčník
Gottfried, Gottfried, Gottfrýd – z německého jména boží mír
Gotthard, Gotthart – z německého OJ – v bohu silný; u nás kdysi uctívaný světec.“

Varianty z německého jména. .
"Majer, Maier, Mayer, Maýr, Meier – z německého obecného jména Meier = původně správce dvora, pak jeho držitel, posléze velký sedlák; u židů z obecného meir = učitel.
Další varianty českého příjmení ze stejného základu – Majera, Majerčák, Majerčík, Majerčin, Majerek, Majerík, Majreko, Majrníček, majerník, Majerovič, Majerský, Majírek, Majrch, Mayrich.

Gottwald, Gotvald, Gotvalt – z německého Gott = bůh, walten = vládnout."
.
Nebylo toto příjmení příznačné i svým významem pro jednoho představitele socialismu? 🙂

6 před 3653 dny

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi

Lamalam

Jak jsi přišel na to, že nejsou přijmení Rus nebo Rakušan? Koukni sem http://www.kdejsme.cz/
Ano, mám německé přijmení, které jde do češtiny dobře přeložit.
Doplňuji:
gecco – německé přijmení s povoláním je nuda, já jsem rostlina.

Upravil/a: Lamalam