@annas Domnívám se, že není správné slovenštinu vyučovat jako cizí jazyk (podobně jako třeba angličtinu). Správné je v rámci výuky českého jazyka důsledně probírat rozdíly mezi těmito jazyky, pracovat se slovenskými texty a cvičit překlad ze SJ. Pokud se má učit předmět slovenský jazyk, tak jako alternativa k předmětu český jazyk, vhodná zejména pro potomky Slováků žijících v ČR. Bohužel slovenština má v ČR trochu horší status (na rozdíl od češtiny v SR), což je částečně (bezdůvodně) živeno i některými médii.

Hanselm,

to nenavrhuji já, ale MŠ. V rámci češtiny se slovenština probírá – mluvnice jako srovnání, literatura např. romantismus na Slovensku,.

. Ale je toho málo. Protože i v češtině přibývá víc spisovatelů, Historická mluvnice se v češtině učí jen přehledně.

V rámci výuky českého jazyka nejde slovenštinu zvládnout v plném rozsahu,

Slovenština jako další jazyk by byla přínosem pro zájemce. Byla by v hodinové dotaci jako jiný cizí jazyk – první, nebo druhý. Ale je to výhlede do budoucnosti, pro nejmladší generaci, která opravdu slovenštinu nezná. Slovní zásoba je i rozdílná.

Záleží na tom, zda je jeden rodič Slovák, – pak se dítě česky naučí – bilingvismus.
Pokud jsou oba Slováci, děti budou chodit do českých škol.

Třeba na Karvinsku se dětí učí polštinu jako cizí jazyk Poláci jsou menšina. Nevím, zda existuje dvojjazyčné nápisy.
.

@annas

Tak samozřejmě, že slovenštinu nelze zvládnout v plném rozsahu. K pasivnímu bilingvizmu mají napomáhat i média.

(To taky nenavrhuji já. Lze dohledat na internetu články s podobným názorem.)

Mimochodem, ne všechno v předmětu ČJ je potřebné a nutné podrobně učit. Týká se to zejména obecné jazykovědy i třeba detailů v literatuře. Když budu konkrétní tak např. takové určování vedlejších vět. Něco takového běžně člověk nevyužije. Podrobnější výuka má být v rámci volitelných seminářů pro ty, kteří se tím v budoucnu budou zabývat.

K tomu, že „nejmladší generace, která opravdu slovenštinu nezná“, tak naopak nejmladší generace je na tom lépe. Ti preferují nová média jako internet, kde se zase se slovenštinou setkávají. Mezi mladými Čechy jsou populární slovenští youtubeři jako Duklock, StudioMoonTV a mnoho dalších, kteří svůj obsah cílí právě na děti.

Na Těšínsku a Karvinsku existují dvojjazyčné nápisy a je to určitě správně. V této oblasti by se měla udržovat „česko-polská obojetnost“.

Co se týče polštiny, tak rozhodně by se měla více rozšířit výuka polštiny jako druhý nebo třetí jazyk, zejména v severních regionech ČR. A s tím obecně i popularita Polska, polské kultury apod. Kromě hraničních regionů jsme si s Poláky bohužel dost cizí, dokonce i víc, než je tomu s Němci. A to přesto, že je to náš druhý nejbližší národ s podobným jazykem.

Hansel,

omlouvám se za překlep. Prsty nechtějí poslouchat.:-)) Bohužel, občas vyrábím „zmetky“. Tak nás upozorňoval učitel, když jsme v psaní na stroji udělali chybu. Není to příjemné, ale …

v pořádku, mně příspěvek nevadí, i když třeba nesouhlasím, jsem ráda, že se zajímáte i jinak o češtinu.

Několikrát se zde objevily otázky o nenávisti k rodnému jazyku.

Ale je pravda, že polské obyvatelstvo je u nás soustředěné v jedné oblasti, zatímco Slováci jsou roztroušení porůznu.

Hansel „Když budu konkrétní tak např. takové určování vedlejších vět. Něco takového běžně člověk nevyužije. ". ste na omyle. umiestnenie čiarky, oddeľujúcej vedľajšiu vetu od hlavnej má veľký význam. ak to neviete, chybným umiestnením čiarky aj v jednoduchej vete, môžte zmeniť jej význam.
Klasické umiestnenie čiarky, ktoré kedysi učili na VŠMU (Vysoká škola muzických umení, v ČR je to napríklad DAMU)
"Boli sme v miestnosti dvaja ja a On visel na stene.“ (kedysi On = Lenin) teraz som to napísala bez čiarok. Skúste si umiestniť čiarky, povedzte to nahla, počuvajte sa a všímajte si, ako sa polohou čiarky zmení význam vety. Sú tam 3 varianty.
…veselú zábavu…

led,

k poslednímu příkladu uvádím další. Dokonce je zde otázka o významu čárky.

"Propustit, nelze popravit. Propustit nelze, popravit. Typický příklad, který se žákům ukazuje při významu interpunkce.

Nebo prý hříčka Zdeňka Svěráka.
https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/lez-ma-kratke-nohy-co-tato-veta-a-pozmenene-prislovi-pan-zdenek

Poznám aj ten, ale nechcela som hneď prikročiť k tak tvrdému rozsudku (2.príklad) 🙂

@led
Nemluvím o umisťování čárek. Vedlejší věty se zpravidla oddělují čárkou. Mluvím o podrobném rozboru souvětí a detailnímu určování příslušných druhů (vedlejší věta příslovečná měrová) včetně větných členů a přesných vztahů mezi nimi apod.

Hansel,

napsala jsem, že se vším nesouhlasím, ale protože reagovala led, ještě uvádím.

Je pravda, že větný i slovní rozbor žáci příliš nemilují. Ale u určení vedlejší věty nejde jen o čárky, ale i o její druh, který vyjadřuje významový vztah. Tedy porozumění obsahu.

Příklad.. Pokud končí hlavní věta … ti, vedlejší věta je podmětná, nikoliv přívlastková, takže ti, kdo pracuji, nikoliv ti, kteří pracují. Nebo důsledková věta nemůže stát na prvním místě,.

Takže není vždy třeba určit větu, pokud má dotyčný jazykový cit a chápe obsah. , tedy při formulaci přemýšlí.

Podle toho užije spojku, stejně je důležité určení podmětu, Rozdíl mezi důvodem a důsledkem.

I zde se často objevují chybné spojky, takže věta nedává někdy smysl, nebo tazatel se doví jinou odpověď.

Stejně tak, že je rozdíl mezi tázacím zájmenem jaký či který.

Nikdo tu od vás nežiada aby vášmu príspevku robili „rozbor souvětí a detailnímu určování příslušných druhů (vedlejší věta příslovečná měrová) včetně větných členů a přesných vztahů mezi nimi apod.“ Ani moderátori takýto rozbor nerobia.

@led Tak to je opravdu zvláštní reakce. Nevím, asi je to způsobeno jazykovou bariérou. Děkuji tedy za diskuzi.

@elkon Není to z logiky věcí tak úplně jasné. Např. Rumunsko a Moldavsko jsou samostatné státy a jako oficiální jazyk mají rumunštinu, respektive moldavštinu. Ale ve většině případů se „moldavština“ bere prostě jako jiný název pro rumunštinu. A pak tady zase máme španělštinu, kdy v některých případech se bere španělština dohromady (a jsou to samostatné státy a v každém se mluví jinak) a v některých se rozlišuje evropská a americká. A mohl bych pokračovat dalšími příklady.

Článok v Topkách je zavádzajúci. Štatistika je veda, ktorá dokaže zmeniť presné čísla podľa požadovanej potreby. Na Bulvár, a to topky sú, by som sa nespoliehala.

Podle potřeby a smysluplnosti se někdy řadí a někdy neřadí jako cizí jazyk. Nijak víc bych to neřešil.

"Dvacet osm let od rozdělení federace už mladí lidé v Česku takřka neznají slovenštinu, tedy lépe řečeno výrazy, které jsou ve slovenštině zcela odlišné než v češtině. Oproti tomu mladí Slováci jsou na tom ze znalostmi češtiny podstatně lépe, i třeba díky české kinematografii.

Zatímco na Slovensku je český dabing filmů na televizních obrazovkách obvyklý, Češi se doma se slovenským jazykem prakticky nesetkají.

v Česku oblíbený slovenský herec Marián Labuda předestřel krátce po rozpadu společného státu v roce 1993 děsivou vizi: že když se v budoucnosti setkají například u moře Slovák s Čechem, budou se kvůli lepší domluvě bavit anglicky. 🙂

https://zpravy­.aktualne.cz/do­maci/20-let-pote-slovenstina-je-pro-mlade-cechy-cizi-jazyk/r~i:arti­cle:760576/

marci1: Mám dvě poznámky. 1) Slovenštinu v Čech slýchám od Luhačovic přes Prahu úplně všude. Slováci chodí pracovat do Čech, málokdy naopak. 2) Pan Labuda to řekl asi proto, že mu bylo líto rozdělení republiky. No, zase je lepší domluvit se Čech se Slovákem anglicky než německy. 🙂

Například zde, ale možná někdo dohledá, že snad třeba dnes už tomu tak v rámci Intrastatu není. https://m.top­ky.sk/cl/11/13­63148/Velky-prieskum-EU--Ako-su-na-tom-Slovaci-a-cudzie-jazyky-

Nějaký zdroj, o co se konkrétně jedná, ať negeneralizujeme.

Stačí si prohledat na toto téma internet, i kdybych dal odkaz, stejně to budou někteří rozporovat, aniž by vůbec link rozklikli.