U podstatnych jmen rozlisujeme rod

Bad uvedl mluvnické rody podstatných jmen. U substantiv rozlišujeme dále:

1. přirozený rod – mužský, ženský a jeho absence = střední (u životných): holub – holubice – holoubě
Přírozený rod se nemusí shodovat s rodem mluvnickým
děvče – přirozený rod ženský, gramaticky střední
žabec – přirozený rod ženský, gramaticky mužský
dítě – přirozený rod ženský (holka), nebo mužský (chlapec), gramaticky střední
2. biologickou životnost X mluvnickou neživotnost (souvisí s rodem)
gramaticky neživotné – dobytek, hmyz, národ
gramaticky životné – nebožtík
neživotné koncovky, ale shoda podle smyslu – lidičky, rodiče, koně – koně se splašili
koncovky životné i neživotné – ukazatele/é, násobence/i, ledoborce vypluly, ledoborci vypluli, sledě/i, slanečky/čci, zavináče/i, mikroby/i, koníčky/čci, draky/ci
3. kolísání v rodě
přechod v rodě – dítě (stř. r.) – děti (ženský r.) – děti si hrály, oko (stř. r.) – oči (ženský r.) – oči plakaly
dvourodost – kedluben/na, prostor/a, řádek/a
rod podle přirozeného rodu – choť, nešika – muž i žena
4. životné formy akuzativní (tzv. citový rod)
najít hřiba, dát si buřta, hrát debla
5. nevyjadřování nebo vyjadřování rozdílu v pohlaví
mandelinka (ž.) je škůdce (m.), sestra (ž.) je doktorka (ž.)
jména zvířat – nevyjadřují rozdíly, leda opisem (sýkorka, tetřev)
domácí zvířata – rodově rozlišeno (kohout X slepice)
kůň, vepř – existuje dvojice – klisna – hřebec, svině – kanec
kočka, kachna – pohlaví ženské i označení druhu

Podstatná jména
jsou názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů. Ukazujeme na ně zájmeny ten, ta, to, ti, ty, ta.
U podstatných jmen rozlišujeme tři rody:
rod mužský – /ten/ klíč /ty/ klíče /ti/ malíři
rod ženský – /ta/ žirafa /ty/ žirafy
rod střední – /to/ auto /ta/ auta
U podstatných jmen určujeme:
číslo jednotné – /ta/ kočka
číslo množné – /ty/ kočky
U podstatných jmen určujeme pády:

1. pád – kdo, co?
2. pád – koho, čeho?
3. pád – komu, čemu?
4. pád – koho, co?
5. pád – oslovujeme, voláme
6. pád – (o)kom, (o)čem?
7. pád – kým, čím?