Učila se někdy na školách řečtina?

Ano, v podstatě všude a vždy až do 20. století… (tedy všude myslím v Západní/evropské společnosti). Byly povinné. Byly součástí v rámci vzdělávacích systémů napříč zeměmi.
Na počátku 20. století začala výuka latiny a řečtiny více ustupovat a kolem poloviny století už prakticky vymizela. Začalo to už ale v 19. století.
Každopádně tou řečtinou se myslí starořečtina. Nevyučovala se moderní (nebo tehdy moderní) řečtina.
Byl to základ výuky a v podstatě i vědění. Tyto jazyky byly stěžejní.
Spisovatelé a různí autoři taky psali v těchto jazycích po velmi dlouhou dobu (tedy zejména latinou… ale to je fuk).

TOHLE byly „druhé jazyky“, nikoli angličtina (případně němčina, ruština, v jiných zemích francouzština). Protože to byl základ evropské civilzace i jistý původ všechs států a přímá cesta ke klasické (latinsko-řecké) literatuře. Překlady staré literatury do mateřského jazyka dříve moc nebyly, jen některých děl, či jejich částí… protože ani nebyly třeba. Lidi totiž ta díla uměli číst. A jistě, pak se našlo pár překladatelů, kteří to (skoro) vše přeložili. Na jednu stranu „záslužná“ práce, na druhou medvědí služba…

Původně degradovaly z povinných na volitelné a pak se zcela vytratily (i zájem o ně). Zmizely v důsledku liberalismu a nacionalismu. Součást „modernizace“ a „reforem“.
Byly to jazyky vzdělaných a kultivovaných lidí. S tímto se otevíral přístup ke vědám, filozofii, náboženství, politice, právu a většině literatury od starověku po renesanci… Tyto jazyky jsou jedinečné ve své funkci a významu a v tom, jaké divy umí vykouzlit svými obraty, slovotvorbou, významem slov a sklabou vět. Jejich učením se navíc skvěle podcěnoval mozek a myšlení. Nemluvě o tom, že i ty profesionální překlady většinou NEJSOU nikdy tak dobré jako originál a mnoho z toho postrádají (mnohé se ani nedá správně vyjádřit – a když si to autor uvědomoval, tak k tomu přidal milion poznámek na vysvětlenou, co a proč je jak vyjádřeno). Mít vše přeložené je snadné, pohodlné… ale to neznamená lepší. Lepší je umět jazyk, než se spoléhat na konkrétní překlad/ately.

Že se místo těmto dvěma „mrtvým“ jazykům, mohli lidé věnovat praktičtějším jazykům, kterými by se domluvili v cizině (jako AJ)? Není to pravda. Za jedno, ty jazyky nebyly mrtvé, když se tak hojně používaly, za druhé, učily se i další cizí jazyky (řečtina/latina byly samozřejmostí, a stejně lidi uměli německy a často i fracouzsky, rusky..).. A ústup od jejich výuky byl spíš proto, že nacionalismus taky nesnášel vše „cizí“ a opěvoval vše tzv. domácí, včetně vlastního jazyka… kdyby se ale raději ti nacionalisté podívali na skutečný vývoj jejich země, jazyky i vlivy, kterými byly utvářeny, dostali by se k Římské říši a do antické Řecka, a mj. k řečtině a latině. Nacionalisté popírali sami sebe..
Úpadek výuky těchto jazyků byl brán jako modernizace a samotné ty jazyky, jako něco zastaralého a nepotřebného. Ale nebylo to tak.

Upravil/a: Disraeli

Dříve snad, v oborech kolem literatury, ale je to „zbytečné“ a nepotřebné….
Vyučuje se jako cizí jazyk, tak, jako ty ostatní. Můžete se učit turecky, čínsky, japonsky.
Pokusím se Vám napsat proč. 😉
Ona nám toho také hodně dala Etiopie, Makedonie, Stará Čína apod..
To, že se na gymnáziu nabízí výuka latiny (ZÁKLADY PRO BUDOUCÍ LÉKAŘE, BIOLOGY, CHEMIKY, PRÁVNÍKY…) a některých SŠ se vyučuje LATINA (a samozřejmě, na LF a VŠ), MÁ SVŮJ LOGICKÝ DŮVOD.
Jistě jste zaznamenal, že každičká lidská kost, sval, orgán atd. má svůj název latinský.
Vše z rostlinné a živočišné říše – má název latinský.
Každý chemický prvek, hornina – má latinský název. Mohla bych pokračovat dál.
Je to obvyklé a snadná domluva ve všech zemích, kde se používá latinka.
Veškerá křesťanská liturgie a správa JE v latině (Řecko má pravoslaví).
ODBORNÉ TERMINOLOGIE JSOU V LATINĚ ((v oborech lékařství, biologie, právo, filosofie, filologie, teologie, historie atd.). A TEDY KAŽDÝ, KDO POUŽÍVÁ LATINKU, VÍ, O CO JDE….. i když má jiný národní/rodný ja­zyk.

Řecká alfabeta , by jen všem komplikovala život…..

Těžko by se odborná literatura, krásná, prostě vše opalo jiným písmem.
Proč by si země světa s latinkou, „komplikovaly život“, nějakým „rozsypaným čajem“, obrázky nebo azbukou, případně řeckou alfabetou (byť je nejstarší v Evropě)
LINGUA (jazyk i ten který máte v puse má tento název) **LATINA ** – vznik kolem 7. století př. n. l. kolem Říma. Rozšířil se po celé Itálii
ZLATINY (ne z řečtiny), SE VYVINULY VŠECHNY ROMÁNSÉ JAZYKY.
PŘEZ FRANCOUZŠTINU pak se vyvinula i ANGLIČTINA. Ve vzdělaném světě se používala spisovná latina.
Po rozpadu západořímské říše se stala latina jazykem církve a vzdělanců, literárních děl.
POSTUONĚ, JAK SE VYVÁJELY NÁRODNÍ JAZYKY, stala se latina jazykem „mrtvým“.

PROTO JE NA ŠKOLÁCH, ZEJMÉNA NA VŠ, TAK DŮLEŽITÁ. Proto se vyučuje, téměř všude.

Ano, řečtina se na některých školách učí. Obecně se však jedná o specifické typy škol, jako jsou gymnázia s rozšířenou výukou jazyků, filozofické fakulty a další školy, kde je zvláště důležité studovat původní texty v původním jazyce.

Většinou se však řečtina neučí jako obecná součást kurikula, ale jako volitelný předmět nebo dokonce jako součást studia na vyšší úrovni, kde je často spojena se studiem starověké historie, filozofie, literatury či teologie.

Pokud jde o historii, řecký jazyk byl jedním z hlavních jazyků vyučovaných v evropských školách během středověku a renesance. To bylo z toho důvodu, že mnoho vědeckých, filozofických a literárních děl bylo napsáno v řečtině. Výuka řečtiny začala ustupovat ve prospěch latiny a později dalších jazyků od 18. století.