Avatar uživatele
anonym

Dvojitý zápor v češtině

Proč se v češtině používá například spojení „Nikdo není..“ nebo „Nikdo nic..“, když logicky by to mělo být „Všichni nejsou..“ popř. „Každý nic..“
Díky za vysvětlení

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Zajímavá 0 před 5337 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
annas

Užívání záporu v češtině má určitá pravidla. Zápor se používá podle toho, zda chceme negovat celý obsah věty, nebo její část, případně jen slovo. Podle toho rozlišujeme:

1. zápor větný – popírá obsah věty, může popírat všechny možné případy: Nikdo nepřišel,
nebo popírat jen část případů: Někdo nepřišel.
Tvoří se pomocí

  • záporky ne před určitým slovesem: Dopis jsem nedostal.
  • záporným zájmenem + záporným slovesem určitým: Nikdo ho nikdy neviděl.
  • záporkou ani + záporným slovesem určitým: Neozval se ani hlásek.

2. členský – popírá platnost jednoho větného členu: Ne mně, ale jemu to říkej.

3. slovní – popírá význam samotného slova. Tvoří se pomocí záporky ne a vytváří se od podstatných a přídavných jmen, příslovcí a číslovek, výjimečně zájmen: nechuť, nechutný, nechutně, nejeden, nemnoho, nejá.
Podle České mluvnice.

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
afro.minerva

Právě tento princip platí v němčině. V němčině by se dva zápory nulovaly, ale v češtině to neplatí. Jedná se spíš o stupňování záporu.

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
Nuk nuk

U kteréhokoliv jazyka zapomeňte na logiku a určitě opusťte logiku jazyka jiného. Jazyky se nerozvíjely podle stejné logiky, ale podle toho, jak danou věc vnímali lidé, kteří jím hovořili.
Dvojitý zápor je naprosto běžný u slovanských jazyků, mezi něž patří i čeština.
Naopak v germánských jazycích (viz zmíněná němčina ale i angličtina) by se sdělení anulovalo.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek