Užívání záporu v češtině má určitá pravidla. Zápor se používá podle toho, zda chceme negovat celý obsah věty, nebo její část, případně jen slovo. Podle toho rozlišujeme:
1. zápor větný – popírá obsah věty, může popírat všechny
možné případy: Nikdo nepřišel,
nebo popírat jen část případů: Někdo nepřišel.
Tvoří se pomocí
2. členský – popírá platnost jednoho větného členu: Ne mně, ale jemu to říkej.
3. slovní – popírá význam samotného slova. Tvoří se pomocí
záporky ne a vytváří se od podstatných a přídavných jmen, příslovcí a
číslovek, výjimečně zájmen: nechuť, nechutný, nechutně, nejeden,
nemnoho, nejá.
Podle České mluvnice.
0 Nominace Nahlásit |
Právě tento princip platí v němčině. V němčině by se dva zápory nulovaly, ale v češtině to neplatí. Jedná se spíš o stupňování záporu.
0
před 5354 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
U kteréhokoliv jazyka zapomeňte na logiku a určitě opusťte logiku
jazyka jiného. Jazyky se nerozvíjely podle stejné logiky, ale podle toho, jak
danou věc vnímali lidé, kteří jím hovořili.
Dvojitý zápor je naprosto běžný u slovanských jazyků, mezi něž patří
i čeština.
Naopak v germánských jazycích (viz zmíněná němčina ale i angličtina)
by se sdělení anulovalo.
0
před 5354 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvekannas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2636 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1348 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1062 | |
Kelt | 1005 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |