Benzín obecně je směs uhlovodíků a složení může velmi kolísat. Technický benzin má takové složení, aby byl vhodný zejména k čištění (kromě toho jej lze používat třeba k plnění benzínových zapalovačů apod.) a pokud možno neobsahoval vyloženě škodlivé složky, např. aromatické uhlovodíky, které jsou kancerogenní, může být zřejmě i vícekrát a složitěji destilovaný, proto je o tolik dražší. Automobilové benzíny pak musí zejména splňovat požadavek na oktanové číslo, aby v motorech nedělal paseku a samozřejmě obsahují i různá jiná další aditiva, která „dělají motorům dobře.“ Na čištění nemusí být vhodný, aditiva můžou být mastná a čištěná věc se popřípadě může i znečistit.

Je to paradox, ale drahý technický benzín je jen prostý destilační produkt z ropy a pro použití do auta naprosto nevhodný (nemá požadované okt. číslo). Je použitelný tak na čištění mastných skvrn, nebo jako rozpouštědlo. Drahý je tak proto, že se jedná o malé balení určené do drogeríí a tam je všechno předražené. Automobilový benzín, i když je výrobně náročnější, je vyráběn a distribuován v obrovském množství, čímž podstatně klesají náklady na výrobu i přepravu. Navíc tam hraje velkou roli i marže obchodníků.

Doplněno: barbakanův odkaz je naprosto pravdivý, vím to z vlastní zkušenosti.
Dvoutakty, zvláště ty nízkokompresní, jako u trabíka sežerou všechno, jen je třeba víc mazat ve směsi a o to velkolepěji se kouří – efektivní výroba dýmové clony (policajti nevyfotí ani RZ) 🙂

Upravil/a: Kepler

Sám to nevím, našel jsem to na netu a odkaz vkládám. http://www.tra­bant.cz/vlakno­.php?ord=asc&vl=276&rpp­=25&pg=2

Možná mne zdejší chemik opraví.

mmj. nevím, jestli si pamatuji dobře, ale kdysi stával technický benzín méně než benzín. stejně tak stolní olej méně než nafta a proto na to lidé zkoušeli jezdit.

Viz rektifikační kolony a krakování ropy.

http://www.od­maturuj.cz/che­mie/zpracovani-ropy/

Upravil/a: mosoj

Jednoduše, v odolnosti proti detonaci.

Technický bensin = čistý (avšak nevyčištěný) bensin, bez žádných aditiv, s relativně nestálou kvalitou. Lékárenský bensin = čistý a vyčištěný bensin.

Čistý bensin má oktanové číslo kolem 60, což byl standard ve 20. letech 20. století, ve 30. letech byl standardem bensin s oktanovým číslem 70, po WWII. 80, od 80. let 90, a zbytek je, snad jasný.

Nejjednodušší způsob, jak zvýšit odolnost čistého bensinu proti detonacím, tj. jak zvýšit bensinu oktanové číslo, je přidat olovo. U nás se bensin s přidaným olovem přestal prodávat v roce 2001, pročež jsou tam jiné chemikálie s antidetonačním účinkem.

JInak, technický bensin je levnější. Ono dojdi na pumpu, že si chceš koupit 3/4 l bensinu, a uvidíš, kam tě pošlou. Neprodají ti to. To, že technický bensin běžně stojí nějakých Kč 80.00 – Kč 150.00 za litr (podle velikosti balení) je dáno tím, že aby si konečný zákazník mohl zakoupit plechovku s 3/4l bensinu, musel někdo postavit fabriku, kde ten bensin plní do plechovek, lepí na to etiketu, balí to do kartonů, kartony paletují, paletu vezou do velkoskladu, tam to nakoupí překupník, naloží do dodávky, doveze materialistovi, ten paletu vybalí, naskládá ty plechovky – úhledně – do regálu, bába na to nalepí na každou cedulku s cenou, a to všecko musí koncový zákazník zaplatit. Kdysi normálně Čepro prodávalo technický bensin podobně, jako si koupíš palivo na pumpě, prostě jsi si to čerpal do vlastních nádob, a ta cena tomu odpovídala. Ovšem jestli to ještě někdo takto, koncovému zákazníkovi, prodává, nevím, největší obchodní balení pro malospotřebilete je, tuším, 9.0l (stejné, jako u kerosenu), a tam vychází litr na něco kolem padesáti korun.

U paliv tohle odpadá, tam je čepro – pumpa – konečný zákazník. Čepuješ si to sám, ve velkém, do vlastní nádoby (nádrž motorového vozidla, kanystr). Kdo kupuje, třeba čtyřikrát za měsíc, padesát litrů technického bensinu, kerosenu, či toluenu? Proto jiná cena.