Je název otázky již samotnou otázkou?

Název „otázky“ bez otazníku není samotnou otázkou.
Otázka je součástí tázací věty – tazatel vyjadřuje dotaz.
V písmu je označná otazníkem.

Jestliže není uvedený otazník, znamená to, že mluvčí chce něco sdělit, nikoliv se zeptat.

Použití tázacích zájmen, příslovcí atd. je jen doporučením po ty, kteří zřejmě nevědí, co je otázka.
.
Existují různé druhy otázek – zjišťovací, doplňovací, vylučovací, rozvažovací a řečnické.
–
Je pravda, že některá konstatování, tedy oznamovací věty jsou zajímavěšjí než některé otázky. Ale brát „neotázku“ doslova jako sdělení, tak vlastně neexilstuje odpověď, protože uživatel něco sděluje, ale neptá se.

Hned při vložení otázky je uvedené, že tazatel souhlasí s pravidly. K vložené otázce se dá cokoliv doplnit v pokračování.

Doplňuji:
Prověřovala jsem v odborných zdrojích i v Pravidlech českého pravopisu zakončení dotazu. Všude je uvedené, že otazník (= ?) je znaménko pro označení otázky.

Tudíž věty tázací se píší vždy s otazníkem, nikoliv s tečkou. Jedině je možné klást tečku za větami rozkazovacími a přacími, pokud tyto věty nemají ráz zvolací.

Vyplývá to také z toho, že správně formulovaná česká tázací věta má částečně jiný slovosled než věta oznamovací, liší se i podle způsobu užitého slovesa.

Ale někdy se může slovosled shodovat. Ovšem záleží na kontextu – objevuje se často v literatuře..

Schází-li u této věty otazník, je možné větu interpretovat oběma způsoby – jako oznamovací i tázací.
Ty jsi tady. Ano. Ty jsi tady? Ano.

U nedokončené věty je to stejné. I za … se dělá otazník nebo vykřičník.

Jenže nad stylizací otázky určitě všichni nepřemýšlejí. Proto platí, že otázka končí otazníkem.

více diskuse

Upravil/a: annas

Možná bych v textu nepoužila „název otázky“.
Pokud chceme položit novou otázku, tak ji zadáváme do odstavce „Položte novou otázku“ ( a otázka je zakončena otazníkem ) a do druhého odstavce ji doplníme, upřesníme : „Popis otázky – doplňující informace.“ 🙂

http://www.od­povedi.cz/otaz­ky/nova

Já na doslovném chápání „kodexu“ zase tak nelpím – mnohem podstatnější je pro mne to, aby tazatel pochopitelně definoval, na co se ptá (tedy – aby vlastně sám vědel, nač se ptá) – samozřejmě, pokud to napíše už do ´názvu´, budu raději (některé otázky nejsem schopen zodpovědět – a pokud možno je ani nečtu)…
😉
Otazník je – podle mne a v tomto kontextu, naprosto podružný.

Ten tón lze dostatečně vyjádřit otazníkem,jelikož se jedná o větu tázací,kodex pouze oznamuje a je na každém ať si to přebere sám,protože byla kdysi dávno,snad z doby Marie Terezie zavedena povinná školní docházka.
Doplňuji:
Základní – neutrální – pro všechny a všude?!

Upravil/a: anonym

Pokiaľ je z nadpisu jasná otázka, nemusí byť doplnená ďalším textom, poposom, vysvetlením…
Otáznik -
máte pravdu, niekedy aj jednoduchý výstižný nadpis otázky navodzuje otázku so skrytým otáznikom. Bežné je to napríklad v textoch otázky s otvoreným koncom značeným tromi bodkami „…“ Predsa aj na tukúto otázku-neotázku, kde je zmysel dopytu jasný už z nadpisu, môžme odpovedať. V tomto budem trochu oponovať i našej skúsenej češtinárke annas.
.
Ale teraz, čo je to otázka na www.odpovedi.cz?
Obľubený, či neobľúbený „Kódex“ stanovil jasne, že otázka je tvorená nadpisom s opytovacím výrazom, textom a znakom otáznika a bližšie vysvetlenie, popis otázky je pod otáznikovým nadpisom.
…zjavne počítač nie je schopný bez znaku „?“ určiť, že text je otázka… :)
Doplňuji:
Ďakujem annas za doplnenie odpovede a znalostí

Upravil/a: led