Objektivně řečeno nemá i/y na konci sloves absolutně žádný smysl, přesto děti ve školách plýtvají svým časem učením se téhle koniny. Jako zastánce odstraňování zbytečných složitostí říkám, že by se toho čeština měla zbavit.
ivzez: Ano. Stejně jako malá/velká písmena, vyjmenovaná slova, ú/ů,
s/z, mě/mně…
Zkrátka vše, čím ve škole každý z nás ztratil doslova desítky hodin
života a co nemá absolutně žádnou hodnotu. Angličtina nic z toho nemá a
domluví se také dobře. Samozřejmě mají zase svoje absolutní zbytečnosti
(kolem dvaceti různých časů, systém psaní atd.)
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
Zajímavá 0 před 3287 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Shoda podmětu s přísudkem není správné tvrzení. V češtině se shoduje přísudek s podmětem, nikoli podmět s přísudkem.
Proč by se shoda Př s Po měla rušit? Na Slovensku je v nožném čísle jen i. Jenže když Slovák napíše – čítali sme – nevíme, o koho šlo.
Naproti tomu v češtině – četli jsme, četly jsme atd. můžeme uvažovat, kdo všechno četl.
Takových snah o zrušení zde bylo! Jenže jazykovědci rozhodli asi v 16.. století a po dohadech potvrdili ve století 19., že psaní i/y je to jediný možný prostředek pro rozlišování rodu či životnosti.
Učit se český jazyk, správně psát i mluvit, není ztráta času. Jednak je to dědictví, spojnice mezi minulostí a současností. Za další si uvědomte náklady na přepisování všech nápisů, tabulí, textů, dokumentů, rodných listů, průkazů atd.
Každý považuje něco jiného za zbytečné i v jiné oblasti. Subjektivní názor není rozhodující. Vývoj sledují jazykovědci, uplatňují se vývojové tendence. Navíc pravopis vede i k rozvoji myšlení, má svou logiku stejně jako matematika.
Tolik generací pravopis zvládlo.. Umět správně psát nepovažuji za hovadinu.
Obraťte se se svými návrhy na Ústav jazyka českého, který je garantem Pravidel českého pravopisu. Pravopis je volnější než býval, existuje víc možností…
Navíc jazyk je systém, pravopis je dohoda, která se mění, měnit se bude, zda i ve shodě přísudku s podmětem je ve hvězdách. Zatím není důvod.
Upravil/a: annas
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?quentos Nahlásit |
Pláčeš dobře, ale na špatném hrobě. Tady to nikdo nevyřeší. Obráť se na Ústav pro jazyk český.
Upravil/a: quentos
0 Nominace Nahlásit |
Shoda podmětu s přísudkem (nejde jenom o i/y na konci přísudku) samozřejmě smysl má a netýká se jenom češtiny. V určité podobě se s ní setkáte i v jiných jazycích.
Koncové i/y u podstatných a přídavných jmen byste také zrušil?
_______
Reakce na doplnění otázky:
Nevidíte-li v něčem smysl, neznamená to, že tam žádný smysl není.
Pokud byste chtěl zrušit i/y v koncovkách,
musel byste začít zrušením rodů.
Jaký rozdíl je např. mezi slovy pánovi a pánovy? Jak bez
použití i/y rozlišíte pády (nebo byste zrušil i skloňování)?
Upravil/a: ivzez
0 Nominace Nahlásit |
Spousta jazyků si určité situace zjednodušuje. Nejznámějším příkladem je asi anglické you ve významu tykání i vykání. Zrušením shody přísudku s podmětem bychom přišli o část svébytnosti jazyka, ale jinak by se nic mimořádného nestalo, dalším generacím by to přišlo normální.
Ale jsem pro zachování, nemám rád prznění češtiny. Dost na tom, že už jezdím do Osla :(
0
před 3287 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Jak by vypadala cestina bez pravidel? Chmm. Ja byt rad. Ja mit rad housky, co
byt majetek Tom.
Na i/y, s/z atd. jsou jednoduche poucky. Jak rikal nas ucitel, je vedecky
prokazano, ze tyto poucky a jejich aplikace je primitvni a dokazou ji i lide
s dysfunkcemi, takze zadna dyslexie apod neni prekazkou. Je to jen lenost si
tyhle poucky pamatovat.
Vic nez ucenim predmetne gramatiky bych se spis zabyval problematikou uceni bezvyznamnych desitek jmen spisovatelu, detaily o jejich zivotech, mnozstvi knih, ktere napsali, navic s obsahem kazde z nich. A tyto informace jsou v praktickem zivote zcela nepouzitelne. Tomu se pak rika plytvani casem a mozkovou kapacitou.
0
před 3287 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
ivzez: Stejně jako rozliším pády v mluvené češtině: dle kontextu. Pokud není neexistence rozlišení i/y, mě/mně, s/z, velkých/malých písmen sebemenším problémem v mluveném slově, pak by to nebyl problém ani v psaní.
Já neříkám, že v tom nevidím smysl. Já tvrdím, že to objektivně žádný smysl nemá, tedy že zlepšení dorozumění je minimální a ZDALEKA nestojí za úsilí nutné k naučení se těchto pravidel.
Já se nic z toho učit nemusel, správný tvar většinou vycítím. Ale ostatní takové štěstí nemají a ztrácí čas učením se jazyku, který už stejně umí.
annas: A vadí to těm Slovákům? Mají problémy se dorozumět? Stojí za to se to učit, když by se děti mohly učit něco hodnotnějšího?
Ad Psychotic
Rozdíl je psaná a mluvená řeč. My také vyslovíme dívky /psali/,
napíšeme dívky psaly. U nás to ve staročeštině také bylo, když
existovalo kmenové skloňování, ale to zaniklo, vzniklo rodové atd.
Třeba: Viděli jsem vojáci, králíky běhali … Petr tloukl Jan. Kdo koho tloukl? Je to také shoda, i když v jednotném čísle.
Nejde o slovenštinu, ale češtinu… Pestěhujte se na Slovensku a nebudet muset řešit pravopis i/y. 🙂
Co je hodnotnější učivo než se naučit mateřský jazyk?
Učit se cizí jazyk.
Zaprvé jsem nemluvil o zrušení skloňování, nýbrž o psaní i/y/a na konci sloves. Zadruhé by to teoreticky šlo obejít pevným slovosledem. Peter hit Jack = Petr tloukl Jana. Jack hit Peter = Jan tloukl Petra. Vyřešeno.
Nemyslím, že bych se musel stěhovat na Slovensko, abych mohl poukázat na nedostatky českého jazyka.
Nejde o nedostatky pravopisu, ale o daná pravidla. Pokud chcete psát správně česky, je třeba pravidla respektovat.
Pokud je nechcete dodržovat, vaše věc, bude to svědčit o vaší neznalosti pravopisu.
Právě vlivem slovosledu v angličtině – např. postavením příslovce
na konci věty – vznikají v češtině nesmyslné věty.
.
Neřiďte se angličtinou, je to jiný jazyk.
Čeština je jazyk flexivní. angličtina je jazyk analytický, kde jsou jiná
pravidla.
Je to váš subjektivní názor. Jediná možnost je obrátit se na odborníky.
„Daná pravidla“ jsou zdrojem těchto nedostatků. Zbytečnou složitost za nedostatek považuji a nesouhlasím, že by šlo jen o můj subjektivní názor. Jazyk má objektivní účel, tudíž může být i objektivně posuzován.
Pravidla jsem pochopitelně nucen dodržovat (až na výjimky, které dodržovat prostě nehodlám – perzekuovat/perzekvovat, hranolka/hranolek) a nemám s tím problém. Kritizovat ale snad mohu, ne?
Od angličanů bychom se mohli leccos naučit. Krásná, flexibilní, zpěvná řeč, navíc snadná na naučení právě díky absenci mnoha podobných zbytečností.
Proč bychom se učili od Angličanů. Angličtina je germánský jazyk, čeština jazyk slovanský.
Mám větši možnost rozlišit rozdíly mezi slovy – synonyma, naopak homonyma jsou znakem jazykové úspornosti.
Nechme každému, co jeho jest.:-))
Je vaše věc, co chcete nebo nechcete dodržovat, svůj názor můžete vyslovit, ale opravdu jste na nesprávném místě.
Protože je lepší. Původ je irelevantní.
Úspornost je pozitivní vlastnost, ne? Přesycenost negativní.
Právě jsme v „diskuzi“. Já bych řekl, že toto je správné místo 🙂 Nicméně protože nemáte v úmyslu odpovědět na můj argument, uznávám, že je tato diskuze zbytečná.
Každý máme jiný názor. V pořádku.
Slušná diskuse nevadí, ale vzhledem k rozdílným názorům je opravdu lepší ji ukončit.
Mám svou češtinu, líbí se mně včetně určitých záludností. Je mně líto, jak upadá. Občas je třeba přeložit text z češtiny do češtiny, aby jiný porozuměl.
Byl bych raději, kdyby naši národní obroditelé exli a zůstala nám němčina. Dorozuměli bychom se s desítkami milionů lidí a naši spisovatelé by měli k dispozici desetkrát větší trh.
Nacionalismus je holt zlo. Škoda, škoda.
annas | 5284 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2620 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1345 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1059 | |
Kelt | 1003 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |