Má to nějakej důvod, že zrovna u člověk se množné číslo neodvozovalo ale stvořilo se úplně nový slovo? Asi musí mít ne, v angličtině je to stejnětak: human > people.
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
Zajímavá 7Pro koho je otázka zajímavá? annas, iceT, johana 56, Damiana, anonym, Poklička, natybubu před 4452 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Tvary vznikly jako rozlišení významu mezi člověci (člověkové) a pozdějším tvarem ľudé, ľudie.
Původní staročeské slovo člověk = poddaný, nevolník, nešlechtic.
Množné číslo bylo člověci nebo člověkové, později pozd. ľudé,
ľudie.
Člověk, pl. člověci, člověkové) = ; poddaný, nevolník; člověk obecný
nešlechtic.
Později se význam rozšířiyl na dnešní: např. člověk =lidská bytost obdařená tělem a duší, jedinec mužského pohlaví atd.
Tvar člověkové se v stč. používá o číselně přesně určeném n.
určitelném souboru jednotlivců, u pl. formy ľudé, ľudie převažují
významy ‚lidé, lidské bytosti‘:‚lidé, číselně nespecifikovaný
souhrn lidských jedinců
.
Dnes se význam „lidé“ používá u obou variant: – 2 lidé
i mnoho lidí.
.
Doplňuji:
Šotek způsobil překlep u slovesa „rozšířil“.
Zdroj: Staročeský slovník
Upravil/a: annas
0 Nominace Nahlásit |
Môže to mať korene v starej gréčtine, ktorá bola v staroveku pomerne
rozšírená
príklad v skloňovaní mena Zeus – Dia
ale presnejšie vysvetlenie nechám na niektorého jazykovedca
0 Nominace Nahlásit |
annas: Dobře, ale proč se zavedli „lidé“, když už jsme měli „člověci“? A proč se člověci přestali používat a zůstali jen lidé?
Člověk i lud (lid) byli vedle sebe.
Člověk = poddaný, nevolník, nešlechtic. Etymologický slovník uvádí tvar ljudin6(jer) – svobodný jednotlivec z lidu, který platil pro lidi svobodné, kteří platili knížeti nějaký poplatek. Takže člověk – nesvobodný x lid(é) svobodný/í).
Ve staré češtině se cítil rozdíl mezi výrazem „člověkové“ – dva člověkové (člověci) x ludie, ludé – lidé vůbec.
Je všal problém určit podobu tohoto termínu. Zdá se, že tvar „lid“ byl u Slovanů jednotné číslo – původ od jiného indovevropského základu (podobně jako národ) než plurál lidé.
Toto je rovněž možný další důvod, proč se rozlišili lidé od člověka – řekla bych po zániků knížectví.
První rozlišení, týkající se počtu. které jsem uvedla, netuším, kdy se objevilo, ani jsem v chytré knize nenašla. Také zapůsobilo rozdílné skloňování mezi jednotným a množným číslem (jiné kmeny).
Lúd = populus. Ludové – populi a homines (lidé a muži).
Shrnnutí – zánik skutečnosti (knížectví), změna skloňování. zánik duálu, Člověk byl jen muž, nikoliv žen, lidé zahrnovali muže i ženu.
A myslíte, že tento princíp prevzali neskôr západné národy –
anglosaské, normanské od slovanov? vikingské a saské nájazdy…
Priznávam, počas tejto látky na škole som blicovala :)
led, etymologický slovník začíná u indevropských jazyků, uvádí vztah k různým jazykům, nejvíc ale srovnává slovanské. Jde o jazyky s předponou staro-. Vztah k ostatním jazykům (kromě indoevropských) neznám.
Ale stejně je zajímavé zjišťovat, jak to bylo. Někdy různé názory, jindy se etymologové shodnou. Třeba nad člověkem a lidmi (dotaz boláka) jsem nikdy neuvažovala. Holt, člověk (v minulosti bych člověk nebyla), se stále obohacuje.
To je jako, kdyz je hodne hovinek, tak je to pak sr .. ( jeee , to mi asi smaznou ).
V parku se led vencilo mozna v minulem stoleti .. !
Dnes uz vidim " stopu " i na namesti. ! :)
annas | 5284 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2620 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1345 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1059 | |
Kelt | 1003 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |