Avatar uživatele
bolak

Proč je množné číslo od slova „člověk“ slovo „lidé“?

Má to nějakej důvod, že zrovna u člověk se množné číslo neodvozovalo ale stvořilo se úplně nový slovo? Asi musí mít ne, v angličtině je to stejnětak: human > people.

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Zajímavá 7Pro koho je otázka zajímavá? annas, iceT, johana 56, Damiana, anonym, Poklička, natybubu před 4452 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
annas

Tvary vznikly jako rozlišení významu mezi člověci (člověkové) a pozdějším tvarem ľudé, ľudie.

Původní staročeské slovo člověk = poddaný, nevolník, nešlechtic. Množné číslo bylo člověci nebo člověkové, později pozd. ľudé, ľudie.
Člověk, pl. člověci, člověkové) = ; poddaný, nevolník; člověk obecný nešlechtic.

Později se význam rozšířiyl na dnešní: např. člověk =lidská bytost obdařená tělem a duší, jedinec mužského pohlaví atd.

Tvar člověkové se v stč. používá o číselně přesně určeném n. určitelném souboru jednotlivců, u pl. formy ľudé, ľudie převažují významy ‚lidé, lidské bytosti‘:‚lidé, číselně nespecifikovaný souhrn lidských jedinců
.
Dnes se význam „lidé“ používá u obou variant: – 2 lidé i mnoho lidí.

.

Doplňuji:
Šotek způsobil překlep u slovesa „rozšířil“.

Zdroj: Staročeský slovník

Upravil/a: annas

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
led

Môže to mať korene v starej gréčtine, ktorá bola v staroveku pomerne rozšírená
príklad v skloňovaní mena Zeus – Dia
ale presnejšie vysvetlenie nechám na niektorého jazykovedca

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
bolak

annas: Dobře, ale proč se zavedli „lidé“, když už jsme měli „člověci“? A proč se člověci přestali používat a zůstali jen lidé?

před 4451 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
annas

Člověk i lud (lid) byli vedle sebe.

Člověk = poddaný, nevolník, nešlechtic. Etymologický slovník uvádí tvar ljudin6(jer) – svobodný jednotlivec z lidu, který platil pro lidi svobodné, kteří platili knížeti nějaký poplatek. Takže člověk – nesvobodný x lid(é) svobodný/í).

Ve staré češtině se cítil rozdíl mezi výrazem „člověkové“ – dva člověkové (člověci) x ludie, ludé – lidé vůbec.

Je všal problém určit podobu tohoto termínu. Zdá se, že tvar „lid“ byl u Slovanů jednotné číslo – původ od jiného indovevropského základu (podobně jako národ) než plurál lidé.

Toto je rovněž možný další důvod, proč se rozlišili lidé od člověka – řekla bych po zániků knížectví.

První rozlišení, týkající se počtu. které jsem uvedla, netuším, kdy se objevilo, ani jsem v chytré knize nenašla. Také zapůsobilo rozdílné skloňování mezi jednotným a množným číslem (jiné kmeny).

Lúd = populus. Ludové – populi a homines (lidé a muži).

Shrnnutí – zánik skutečnosti (knížectví), změna skloňování. zánik duálu, Člověk byl jen muž, nikoliv žen, lidé zahrnovali muže i ženu.

před 4451 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
led

A myslíte, že tento princíp prevzali neskôr západné národy – anglosaské, normanské od slovanov? vikingské a saské nájazdy…
Priznávam, počas tejto látky na škole som blicovala :)

před 4451 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
annas

led, etymologický slovník začíná u indevropských jazyků, uvádí vztah k různým jazykům, nejvíc ale srovnává slovanské. Jde o jazyky s předponou staro-. Vztah k ostatním jazykům (kromě indoevropských) neznám.

Ale stejně je zajímavé zjišťovat, jak to bylo. Někdy různé názory, jindy se etymologové shodnou. Třeba nad člověkem a lidmi (dotaz boláka) jsem nikdy neuvažovala. Holt, člověk (v minulosti bych člověk nebyla), se stále obohacuje.

před 4451 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
anonym

To je jako, kdyz je hodne hovinek, tak je to pak sr .. ( jeee , to mi asi smaznou ).

  • iv-

před 4452 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
led

to myslíte park na venčenie psov?

před 4452 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
anonym

V parku se led vencilo mozna v minulem stoleti .. !
Dnes uz vidim " stopu " i na namesti. ! :)

  • iv-

před 4452 dny Odpovědět Nahlásit
Nový příspěvek