Proč se čeština a slovenština v řadě případů lišej jenom háčkem a nebo čárkou?

Odpověď na tuto otázku je velmi složitá. Budu se snažit být stručná.

Slovenština společně s češtinou jsou západoslovanské jazyky, mají společný základ, spoustu stejných slov, ale i různých.

Slováci i Češi mají tedy stejný základ slov indoevropský, baltoslovanský, slovanský. Ale i rozdílný vzhledem k tomu, že Češi žili v blízkosti Němců, Slováci v blízkosti Maďarů v Uhrách, rozlišila se tedy slovní zásoba,. bylo třeba pojmenovávat nové skutečnosti, vznikaly proto nové pojmy domácí, ale i převzaté z jiného prostředí.

Navíc čeština jako spisovný jazyk vznikla mnohem dřív (13./ 14. st.) než slovenština. Proto se v prlběhu dlouhého vývoje systém češtiny zjednodušoval.

Ve slovenštině platí starší stav ve srovnání s češtinou z hlediska vývoje jazyka. . Spisovná slovenština vznikla (neuvádím neúspěšné pokusy, v určitém přetrvávalo uživání staroslověnštiny, bïbličtiny i češtiny) až ve 40. letech 19. st. Takže byla převzata v oblasti jazykai jako původní stav, který se shodoval s češtinou. Neměla „tolik času“, aby se upravovala do jiné podoby.

Např.
Pokud jde o hláskosloví, v češtině proběhly hláskové změny, které se neobjevily ve slovenštině.
Neproběhly hláskové změny – daj/dej, pěna/pena, víra/viera, louka/múka, mäso/maso atd.

Tvarosloví – v češtině je zachovaná pestrost skloňovacích typů – zůstatek kmenového skloňování a změny hlásek. Slovenské skloňování – zakončení -m i v jiných slovesných třídách než v češtině atd.

V syntaxi – rozdílný rozkazovací způsob, shoda v množném čísle, oslovení , zápor atd.

Oba jazyky se vyvíjejí, nevím, jaké změny se objevují ve slovenštině, ale spisovná čeština psaná se sbližuje s formou mluvenou.

neodchýlili, boli odlišné odjakživa.
české kmene tvorili Čechovia, Zličania, Dudlebovia, Sedličania, Chebania (meno sporné), Lučania, Lemúzi (Bilíňania), Děčania, Litoměřici a Pšovania.
slovenské kmene bo,li označované ako Nitrianski Slovania alebo Uhorskí Slovania (slovieni).

Od 13. storočia slovenskí mešťania dokázateľne používali v písomnej komunikácii slovenčinu, od 15. storočia, dôsledkom husitských „spanilých jázd“, teda nájazdov na mestá západného Slovenska, ako aj pobytom bratríkov pod kapitanátom Jána Jiskru z Brandýsa sa na Slovensku rozširuje spisovná čeština. Množia sa listiny písané jednak česky, v mestách ale už pozmeneným jazykom – slovakizovanou češtinou
Doplňuji:
nuk nuk

neberte to ako patriotizmus, ale slovenské písomné pamiatky (v slovenčine [cyrilikou, dovtedy sa používala staroslovienska abeceda], 8. storočie, napríklad staroslovenský cirkevný spevník) sú staršie ako české (v českom jazyku, 1057 [2 vety zo zakladacej listiny litoměřické kapituly]).

i počas vlády maďarov vychádzali slovenské knihy a časopisy (dokonca i v budapešti a vo viedni).

Upravil/a: arygnoc

V první řadě lze těžko říci, že by se někdy jeden jazyk od druhého odchýlil. Češi a Slováci byli vždy dva národy, které mají leccos společného a jsou si asi velmi blízké, ale kultura, zančná část historie a do jisté míry i jazyk se lišily vždy. Geografická blízkost od počátku způsobovala, že si oba jazyky jsou hodně podobné a odnepaměti ovlivňovaly jeden druhý. Čeština ale byla od počátku více pod ovlivňována němčinou a slovenština maďarštinou, jen s tím rozdílem, že čeština měla do přeci jen o pár století déle na to, rozvíjet se i jako spisovný jazyk. V době, kdy Slovensko už bylo pod nadvládou Maďarů, vznikala v češtině velmi důležitá literární díla a ještě v 17 století neměla germanizace takový silný vliv. Pak už ano.
Když v 19. století docházelo v rámci Rakousko – Uherské monarchie k národním obrozením, oba národy se snažili obnovit i své jazyky a hlavně vytvořit jejich spisovnou podobu (protože ta lidová v podstatě existovala). Čeština navázala svou podobu z doby Bible Kralické a novodobější výrazy si půjčovala hlavně z ruštiny. Slovenština, které tisíc let pod vlivem Maďarů, zničilo mnohem více, si pak leccos převzala z češtiny. Přesto ale zůstaly samostatnými jazyky.

No, a těch necelých 80 let společného státu oba jazyky také do jisté míry formovalo.

Doplňuji:
arygnok: Já spíše děkuji za doplnění.

Upravil/a: Nuk nuk