Původ oslovení matky: nejen pro latiníky

Můj názor je,že nedostatkem smyslu pro humor rozhodně netrpím,přesto si myslím,že ono oslovení,je srandy prosté a důstojné.
Důvod?
Máte snad návrh nějakého vhodnějšího,podle Vás méně úsměvného oslovení?
Máte pocit,že bychom rodičky mohli oslovovat názvem orgánu,kterým přicházíme na svět?Se kterým se dostaly děti do styku ještě dříve?
Měla by vás máma za to oslovení ráda?
Mámy! Jak by se vám to líbilo? Představte si-příjdete z práce domů a děti na vás radostně volají: .....a přišla!
Na druhé straně různých variant a obměn názvu toho orgánu,máme v češtině na výběr hodně.Možná,že by se našla i nějaká milá zdrobnělinka.
Jak by se měl v obdobném případě jmenovat táta,raději nechci rozvádět! :)
Doplňuji:
Nechtěl jsem v žádném případě dotknout matek!
Oslovení máma,je pro mě to nejhezčí!
Je to jenom má úsměvná úvaha o tom,kam nás takové myšlenky mohou zavést.

Upravil/a: vagra

Nevím. Podle etymologického slovníku má slovo matka (rodič ženského pohlaví) společný původ v různých jazycích stejný(historic­kosrovávací metoda) – indoevr. ma-ter, (koncovka -ter znamená příbuzenské vztahy), další jazyky ma-té, mó-dar, má-ter, mé-term, má-tá.
Základem je slovo mát-i (zdrobnělina od mat-ka), které mělo tzv. -er skloňování – mát-i – mat-ere (mat-eře). Slovo ma + ma(dětská přípona, která vznikla žvatláním).
Oslovení máma má původ v dětském žvatlání.

V angličtině má slovo mamma – 2 významy – 1. máma, 2. prs. Lze využít asociace, ale že by dětské žvatlání při oslovení matky myslelo na matčina ňadra?

Úvod do etymologie a vlastní vědomosti.

Zajímavé myšlenkové pochody.

Já jsem si toho tedy opravdu nevšimla. Kdyby jste se začal pídit po původu každého slova, tak byste se možná divil. Třeba moje křestní jméno je převzato od jednoho údolí v Praze, takže mě vlastně lidé oslovují „údolí“ a taky mě to vůbec netrápí.Každé slovo má nějaký původ a když je to krásné slovo (což máma, matka, maminka určitě je), tak není co řešit.

Jestli mě kojila z prsu,nebo z jiného orgánu je mi srdečně jedno,hlavně vím,že je to moje máma,která by se pro mě"rozkrájela",nyní jsem v sitüaci,že bych se pro ní měla „rozkrájet“ já,nastává mírný problém,že ona to nechce…V těchto dnech je to nanejvýš aktuální…

Zdroj: život

Me se stalo neco podobneho – ty myslenkove pochody,jak se co nazyva apod.
Chtel jsem pojmenovat sveho psa po necem,co by me pripominalo „rodnou hroudu“ a pak jsem zjistil,ze by to tady melo v anglicky mluvici zemi uplne jiny vyznam – mj. nadro a tak jsem od toho upustil a pojmenoval ho po jedne oblibene postave z filmu.

Uz jsem o tom drive premyslel a rekl bych, ze annas je nejbliz. Slovo matka je skutecne v mnoha jazycich podobne, takze je celkem logicke, ze vychazi, jak annas pise, z detskeho zvatlani. Mnohdy je rozreseni v jednoduchosti…
Mimochodem vsimli jste si treba, ze v anglictine se had rekne snake? To esko na zacatku tam podezrele sici, nezda se vam? 😉
A kdyz jsme u eska, co myslite, proc zvuk S se pisemne vyjadruje prave takhle? Nepripomina vam ten tvar neco? 😉