Dobrý podvečer,
tak bych se rád na něco optal. O čem je dnešní školství netřeba
diskutovat, doporučuji se podívat na: http://www.youtube.com/watch?v=jt8mAdg-PIM
Tak a teď k problému. Nedávno jsem se dal se s vým taťkou povídal o školách, vyučování… a já mu říkám, jak je teď škola těžší a rychlejší (bavme se o základní škole, protože z té jsem viděl jeho vysvědčení)… my kluci jsme měli na základce v podstatě známky na stejno – kolem trojky. Taťka mi ukázal vysvědčení a ani v 9. třídě neměl jedinou trojku, jen nějaké dvojky z předmětů jako ČJ, MA. Zatím si pořád stojím za svým a tak jsem mu říkal, že to musel mít lehčí, pomalejší a méňě náročnější (protože jak jsem se tak koukal okolo, tak je taky rozdíl, na jaké ZŠ jste … někde dávají známky lepší a někde zase ne).
Tak nevím, čemu věřit. Budu rád za odpovědi -
Pěkný zbytek dne
Doplňuji:
http://www.youtube.com/watch?v=jt8mAdg-PIM
Jinak děkuji na vaše reakce…
Jinak k tomu internetu, já bych to nehanil (jen se koukněte na komentár pana Ondřeje Šteffla.) Ale to bysme se dostali zase k jinému problému.
Přeji pěkný večer
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
Zajímavá 2Pro koho je otázka zajímavá? annas, Yavin před 4575 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Ad yvavin. Okopíroval jsem svou odpověď na otázku, která souvisí
s Vaší reakcí.
Vaše názory se ubírají nesprávným směrem, protože vám učitel českého
jazyka nevysvětlil, proč je pochopení rozboru vět důležité. Samozřejmě
že při běžném psaní nepřemýšlím, o který druh vět jde, ale
o přesné vyjádření či o správnou interpunkci. Jenže koho z pisatelů
zajímá, zda dělá správně čárky? . Nebo málokdo rozlišuje rozdíl mezi
tázacím zájmen – který a jaký? 'Český slovosled je ovlivněný
angličtinou, i to souvisí s rozborem.
Česká gramatika je těžká a složitá. Dokonce chápu, že málokdo
znalosti o vedlejší větě přívlastkové nebo podmětné, předmětné
použije v běžném životě. Ale alespoň určení věty hlavní a závislé
pomáhá k porozumění textu, správné interpunkci. Děti se třeba naučí
psát čárky, ale už se nedoví, proč je tak píší. Zpamatuje si každý,
že jde o další větu? Co když zapomenou? Jednou už jsem Čech, čeština
je můj mateřský jazyk.
Bez znalosti základní skladby vět dojde k nesrozumitelnosti vyjadřování
(už tak se dost chybuje). Podívejte se na mou otázku, kdy se čárkou mění
smysl věty.
Bez správné interpunkce mnozí neporozumí textu. Důležité je, aby se děti
naučily číst, pochopit text, protože jinak se také nenaučí správně
psát. Situace se bude zhoršovat.
Mluvnice je základ. Je to stejné jako v matematice. Také nepotřebuji
logaritmy, exponenciální rovnice, nevyužiji ani všechny znalosti z fyziky,
chemie, ale vím, že existují.
Když někdo uvažuje o vypuštění větného rozboru, měla by se vynechat
tedy i výuka pravopisu, stylistiky atd.
Co s volným časem? Děti jej budou i ve škole trávit na počítači,
někdo za ně bude dělat domácí úkoly atd.? Už tak patříme ve
vzdělanosti někde mezi „rozvojové země“, může být i hůř.
Také je pravda, že mnozí učitelé sami rozbor neznají, proto se
domnívají, že jej nepotřebují znát ani jejich svěřenci.
http://www.odpovedi.cz/otazky/vetny-rozbor
Nerada poukazuji na chyby,, ale i ve vaší odpovědi chybí čárka. .
Doplňuji:
Za 40 – 50 let informací přibylo, takže po této stránce se obzor
žáků či studentů rozšiřuje. Množství informací odpovídá době, ale
jsou zhuštěnější než v letech minulých. Základy učiva však
zůstávají.
O klasifikaci jsem už rovněž někde psala. Souvisí to s tím, že mnozí
učitelé nepovažují své povolání za poslání, takže i takto
přistupují ke vzdělání a klasifikaci.
Kyž se rodič zeptá, proč má dítě třeba 4? Pak by měla být reajkce
učitele – chce něco umět, nebo mít pěkné známky? .. Rodiče jsou dost
nekritičí, učitelé nechtějí být „nařeční“ třeba z toho, že
jejich špatná známka zabránila přijetí na střední školu. Mnozí
studenti si později uvědomi, že 2 od jednoho učitele se rovná 4 od
druhého. Proto mnohým studentům na vysoké škole stačily vědomosti ze
školy střední, i když měli z předmětu třeba za 3. Mnozí
jedničkáři z jiné školy neuspělli. Všechno záleží na učitelích,
přístupu žáků i rodičů. Nechápu, že student, který má na střední
škole třeba 5 čtyřek, maturitní vysvědčení získá s odřenými
ušima, vystuduje vysokou školu …
O tom, že žáci mají špatné vědomosti svědčí i umístění na
posledních místech ve světových žebříčcích. Navíc při vyhledáváhí
informací se spoléhají na druhé, takže nemusí tolik přemýšlet, hledat
v knihách a tím získat víc než při letmém pohledu na odpověď na
internetu. Každá doba má své, ale co mám uložené ve své hlavě, to mně
nikdo nevezme …
Upravil/a: annas
0 Nominace Nahlásit |
Je pravda , že je každá škola jiná. Nebývala spousta pomůcek, ani internet. Přesto si myslím, a zřejmě nejen já, že vědomosti dnešních absolventů jsou povrchnější a celkově znalosti klesají.
0 Nominace Nahlásit |
Přidám i svůj názor a tak trochu zkušenosti. Škola v dnešní době rozhodně není těžší a už vůbec ne v porovnání s dobou minulou. Vědomosti, za které by učitelé dříve dali třeba 4 je dnes hodnoceno známkou 2!! Děti jsou v dnešní době více lenivější, nechce se jim učit, argumentují tím, že je stejně všechno na internetu a kdyby se učitelé drželi známkovací stupnice, kterou používali před dvaceti lety, půlka třídy by jim propadla. Napíšu sem příklad, který uvádí jedna paní učitelka. Ta říká, že když teď po 20 letech potká nějakého svého absolventa, kterému musela dávat z matematiky 3 a on se kvůli tomu chudák nedostal třeba ani na automechanika musí se před ním stydět. Dnešnímu žáčkovi totiž za ty samé vědomosti je nucena dát 1 a borec si to štráduje na vysokou školu!!!
0 Nominace Nahlásit |
také jsem z těch starších,kteří musí konstatovat,že současná úroveň v některých předmětech je nižší. Stačí mi řada pravopisných chyb v otázkách na tomto webu. A o triviálním obsahu některých otázek ani nemluvím.Řada z nich patří mezi základní vzdělání.
0 Nominace Nahlásit |
Určitě byla přísnější, žáci byly ukázněni, když jsme
neposlouchali dostali jsme facku, nebo pohlavek, popřípadě jiný trest.
Další věc, co nechápu, proč mají děti v dnešní době ve třetí
třídě v matice sudoku, proč se raději neučí pořádně sčítání,
násobení…
Také jsem pro opětovné zavedení osnov.
0 Nominace Nahlásit |
Tak to se asi dobře učil- učitelé bych neřekla, že by byli míň nároční …jo zažila jsem to vím o čem mluvím .....
0 Nominace Nahlásit |
No, to co je v tom videu je z velké části pravda… Pro inspiraci rozbor věty z dnešní hodiny čj (jsem žák zš)
Člověk, který pospíchá ať už do práce, nebo do školy a rozhodne se jet tramvají, je mnohdy zklamán, protože tramvaje mívají často zpoždění anebo jsou tak přeplněné, že už se nikdo nedostane dovnitř.
Úkoly: označ věty hlavní a věty vedlejší
urči druh vět vedlejších
urči významový poměr mezi větami hlavními
udělej grafický záznam věty
rozhodni, zda je souvětí souřadné, nebo podřadné
Ruku na srdce: Kdo tohle kdy v životě potřeboval??? A kdo to vůbec
umí?
Oba moji rodiče jsou vysokoškolsky vzdělaní a tohle nikdy
nepotřebovali…
A podle toho taky vypadá situace ve třídě. Když se probírá tohle, tak
80% spolužáků spí, 15% kecá, 4% dělají že něco dělají, a to 1%?
Možná to někdo fakt poslouchá 😁?!
Tohle je fakt uplně k ničemu… Nebo to někdo dělá tak, že když mu přijde dopis nebo mail, tak si označí věty vedlejší a hlavní? A určí jejich druhy? Asi ne…
A přitom většina spolužáků neumí napsat správně ani jednoduchý diktát… Protože ztrácíme čas tímhle!!!
Schválně zkusím najít v diktátech svých i spolužáků nějaké „perly“…
Pro zasmání: http://www.youtube.com/watch?v=rRRnBK47lVs&feature=autoplay&list=LLNNlFyH4d2Afl9zYeuht9kQ&playnext=1
Doplňuji:
Omlouvám se, to je špatný link… Tady je správný: http://www.youtube.com/watch?v=3F0b37eF1EU&feature=my_liked_videos&list=LLNNlFyH4d2Afl9zYeuht9kQ
Upravil/a: Yavin
0
před 4575 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
annas,
v mnohých s vámi nesouhlasím. V žebříčku jsme dole, právě kvůli té
gramatice. Moje sestřenice bydlí v Rakousku už od malička (když jsme se
spolu bavili o češtině a rozborech, vůbec nevěděla, o čem mluvím).
Neví a nepotřebuje to… Je na vysoké škole ve Vídni, umí 6 jazyků (má
přítele, kterého potkala ve Španělsku) a je spokojená.
Z češtiny, chemie, přírodopisu, fyziky se dá vybrat tolik věcí, které nevyužijeme.
A v tomto souhlasím s panem O. Štefflem a je to člověk, který o tom něco ví…, taky je to ředitel Scia. Např.: Objasnit funkci ve stélce dvou lišejníků (k čemu to je?)
To je zbytečné využití mozku …absolutně- učíme se věci, které NIKDY nebudeme potřebovat a pokud něco víte o tom, jak funguje mozek, dáte mi za pravdu. Mozková kapacita je pro naučení potřebných věcí malá. To souvisí s tím, jak vy říkáte: „Aspoň jsem o tom slyšel“. Ano slyšel a mrzí mě to, že jsem se místo toho nemohl naučit cizí jazyky, které budu potřebovat 100× víc.
Proč se místo funkce lišejníku nemůžeme naučit Francouštinu?
0
před 4566 dny
|
0 Nominace Nahlásit |