Jak by vypadal svět bez rýže a brambor?

Jedli bychom něco jiného. Více těstovin, kukuřici, amarant, soju, čočku a pod.

Obrovská území v Asii- Čína, Indie atd., kde rýže je jídlo chudých, a kde žijí stovky milionů lidí, závislých na základní potravině- rýži, by se vylidnily.
Brambory byly jídlo chudých v našich zeměpisných šířkách, ale to už dávno neplatí. Asi jíme víc knedlíků a těstovin.

Řekl bych, že HLADOVĚ. Ač se to nezdá, tak rýže a brambory jsou hlavním zdrojem bílkovin pro neskutečná kvanta lidí. To, že KDYSI to šlo i bez brambor je sice fakt, ale také si vezmi přírůstky obyvatelstva DO jejich zavedení v evropském zemědělství (jak to bylo s rýží nwm, ale od jejího zavedení byla Čína doslova rekordmanem v počtu obyvatel – a je dodnes). Ještě tu je kukuřice, ta ovšem vyžaduje MNOHEM větší „ivnestice“ do půdy (její pěstování ji silně vyčerpává, na to nejspíše „dojely“ středoamerické civilizace). Obiloviny jako pšenice apod. by NEDOKÁZALY nahradit tebou zmíněné plodiny v plném rozsahu. A to i když vezmu v úvahu DNEŠNÍ zemědělskou produktivitu (a systém obživy/výživy obyvatel). Jsem zemědělský laik, ale NĚCO POHNOJIT – to mi jde DOST dobře. 😉 😁 😁

Ve středověku neměli lidé ve zdejších krajích ani brambory a ani rýži. Myslím, že i tak se dokázali dobře najíst.

Neměli bychom bramborový salát na Vánoce 😑

V takovém světě bych nechtěl žít. Cca polovina obyvatel Asie by přišla o živobytí.

Úplně normálně.

Představ si, že brambory pocházejí z Jižní Ameriky a dokud je neobjevili conquistadoři, tak je lidé nikde jinde po celá tisíciletí nejedli. Do Evropy se dostaly až v 16. století. Do Afriky v 17. století. Do Asie se dostávaly v průběhu konce 16. a během 17. století. Do Austrálie na konci 18. století.
Obyvatelé Jižní Ameriky je začali konzumovat někdy v době 7 tisíc let před n. l. (a trvalo než to začali konzumovat víc) a jedli je jenom oni. Tzn. nikdo jiný v jiných oblastech, a nikdo jiný před nimi (statisíce a miliony let před tím..).

Rýži taky začali konzumovat přibližně v obodobí 7 tisíc před n.l. A pochází z Asie, konrétní jistých oblastí v Číně (a teprve v jisté epoše se začala šířit do zbytku Asie). Do NĚKTERÝCH částí Evropy a Afriky se rýže dostala někdy ve středověku (do většiny oblastí až v renesanci/no­vověku), do Ameriky až v 17. století. Do Austrálie v 19. století…

V obou případech se navíc jednalo o „divoké“ plodiny, vyskytující se v malém množství v zanedbatelně malé oblasti… a musely být první domestikovány/kul­tivovány, což se nestalo dřív než tak před 9 000 lety.
Tady vidíš, že po většinu historie, to jedly jen určité skupiny lidí v určitém regionu… Protože se ani nikde jinde nevyskytovaly.

Mimo lidi a jaký by to mělo vliv na přírodu? Asi takový, jako před vznikem těchto rostlin/plodin. Rodina a čeleď, kam spadá brambora a tedy předchůdce brambory obecné (rostliny) vznikly před pár miliony lety (né dlouho) a samotná brambor mnohem později, vcelku novnika. Předtím neexistovaly… není to nějak dlouhá doba. Biosféra stovky milionů let existovala bez nich. Totéž rýže.
A po skoro celou dobu jejich existenci, se vyskytovaly jen v malých regionech… Jistě, dnes se pěstují prakticky po celém světě (rozšíření díky lidem, pěstitelství a zemědělství), ale původně se vyskytovaly jen v malých oblastech. A i potom, co je tamní lidé objevili (jako stravu) je konzumovali jen oni a nešířilo se to (brambory prakticky vůbec – až do objevení Španěly byly pořád jen v malé části JIžní Ameriky. Rýži dlouho pěstovali jen v jistých oblastech Číny – až po určité době se rozšířily různě po Asii. A než se z Asii dostaly jinde… to trvalo dalších pár tisíc let).
Takže celosvětově se pěstují prakticky až od moderní éry.

Po většinu historie byl jejich výskyt a množství zanedbatelný. Jejich existence je poměrně krátka (jako domestikované rostliny i z hlediska botaniky a evolučního vývoje). Svět by se tudíž bez těchto dvou plodin obešel. Ať už tím myslíš lidi/společnost, živočichy, přírodu nebo cokoli… Význam to má především pro lidi. A i ten je v celku novinkou. Homo sapiens se bez toho asi 300 tisíc let obešel. Člověk (jako jeho předchůdci) se bez nich obešli asi 5 nebo kolik milionů let (prakticky po celou dobu jejich/naší existence).

Upravil/a: Disraeli