Na visačce jednoho výrobku byla (mimo jiných) uvedena informace:
Výraz ‚Slovensko‘ je rodu středního- stejně, jako na př. Německo,
Polsko, Česko, a další. V podobných případech je však VŽDY uváděno,
že nějaký produkt byl vyroben …v Německu, v Polsku, v Česku- ale nikdy
na př. …vyroben na Německu, na Polsku, atd.
Nebylo by tedy správnější (a logičtější) psát i v tomto
případě-vyrobeno ve Slovensku?
Děkuji za názory.
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
Zajímavá 2Pro koho je otázka zajímavá? annas, marci1 před 3518 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Ano je správná. Je to ustálená volba předložky.
„Volba předložky je v těchto případech ustálená, daná tradicí: na
Moravu, na Slovensko, na Ukrajinu, do Slezska, do Portugalska, do Evropy, do
Ameriky. Převažují předložky v(e)/do.“ 🙂
http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=640
0 Nominace Nahlásit |
Zkuste si projít vysvětlení u podobné otázky.
http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=5852
K expanzi předložky na v současné jazykové praxi – Marie Čechová
"Užití předložek na x v je dané historicky, stalo se samozřejmě tradicí.
Na – jde o jednu z původních předložek s hlavním významem „směřování na povrch, na vyvýšené místo nebo na povrchu, na vyvýšeném místě nebo na místa ležící kolem řeky“. . Při delším pobytu v Praze snadno narazíte na oblíbené spojení, že se nějaká událost stala na Praze 4, nebo na Smíchově či na Národní třídě. Uvedená definice selhává, protože o žádném vyvýšeném místě nemůže být řeč.
Při umístění děje uvnitř nebo při jeho směřování dovnitř uvádí SSJČ předložku v.
Nevyjasněného vztahu těchto dvou předložek si můžeme všimnout i u spojení v zimě, v létě, ale na jaře a na podzim.
Výskyt předložky „na“ nám dává jisté oprávnění k tvrzení, že předložka „na“ v současné době má nejen vyšší frekvenci proti dřívějšku, a to v akuzativu i v lokále, ale především se vyskytuje v řadě typů případů, v nichž se užívalo předložek jiných, konkuruje zvláště předložce v, ale i do, u, o, k, pro i spojením bezpředložkovým."
atd.
–
Dost často se chybuje v užití předložky „na“ i v tomto
případě:
Předložka „na“ nevyjadřuje jen cíl pohybu, ale i jeho směr: jet do Benešova, ale jet, směřovat na Benešov. Směr se vyjadřuje touto předložkou i u jmen míst, u kterých se cíl označuje předložkou do.
Doplňuji:
O vztazích mezi předložkami čteme v příspěvku Významová stavba
predložky na od J. Oravce ve Slovenské reči z r. 1958: „Pri hľadaní
synonymických vzťahov předložky na vysvitlo, že základný význam
(v spojení s akuzatívom smer „na povrch predmetu“, s lokálom miestny
význam „na povrchu predmetu“) sa nedá nahradiť, kým všetky ostatné
významy sú spojené bohatými synonymickými vzťahmi s inými predložkami,
prípadne s inými jazykovými prostriedkami“.
Takže proto je správné, že je něco vyrobené na Slovensku, ale v Čechách, v Polsku atd. Jde o vývojové tendence, které se stále uplatňují i v současnosti.
více diskuse
Upravil/a: annas
0 Nominace Nahlásit |
Můj jazykový (ne)cit říká, že je to správně. Nejezdíme do Slovenska,
ale na Slovensko, nejezdíme na Polsko, ale do Polska.
Nevím proč, ale je to tak.
0 Nominace Nahlásit |
je to zažité slovní spojení…co by potom znamenalo „jedu do Moravy?“…jedeš se okoupat do řeky, nebo navštívit část ČR? .-)
annas | 5284 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2620 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1345 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1059 | |
Kelt | 1003 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |