Proč se říká tatarské omačce tatarská omáčka ?

Historie
Tatarská omáčka se skutečně jmenuje podle Tatarů, kteří se usídlili v Mongolsku. Nejedná se ovšem o tradiční mongolský recept. Omáčky připravené z vajec, oleje, octa a koření, které se používaly k dochucení masa a ryb, se začaly využívat ve středověku. Mnohé si nesly z kuchařského umění starých Římanů.

Oblibě se těšily i v alžbětínské Anglii. Zmínku o přípravě omáčky k pečené slepici nacházíme už v kuchařce Roberta Maye z roku 1685. Tehdy se připravovala ze žloutků, bílého vína, másla, vývaru, pomerančového džusu, pepře, soli a trochy hořčice.

„Moderní éra“ tatarské omáčky je datována do poloviny 18. století a pojí se s výrobou majonézy. Za jejího „vynálezce“ je, dle jedné z historek, považován kuchař vévody z Richelieu. Do majonézy stačilo přimíchat něco málo aromatických bylinek, zeleniny a omáčka byla na světě. Těmto omáčkám se však ještě nedávalo přízvisko: tatarská, ale bezpochyby se od tatarské omáčky, jak ji známe dnes, příliš nelišily. Jak tedy vznikl onen název? Původ názvu musíme hledat znovu ve Francii, kde se v 19. století nesmírné oblibě těšily tatarské bifteky. Ty se mnohdy polévaly majonézou doplněnou o pikantní koření. Dnes se do majonézy přidává i cibule a kyselá okurka.

Její původní a zároveň i současný francouzský název sauce tartare je odvozen od Tatarů – Turků původně žijících v Rusku. První tatarskou omáčku však nepřipravili Turci, ale Francouzi, kteří ji podávali k tatarskému bifteku. Samotní Tataři se k názvu tatarská omáčka či tatarský biftek nehlásí, tyto pokrmy nepatří do jejich tradiční kuchyně