Proč „dělit nulou nelze“?

ty příklady musejí fungovat taky zpětně. 5:5 = 1 ; zároveň 1. 5 = 5

kdyby 5:0 bylo nekonečno, muselo by zpětně platit, že nekonečno krát nula je pět.

a když už to chceš vědět: dělit nulou lze, ale v množině tzv. hyperreálných čísel. S těmi málokdo umí, proto se nám „obyčejným“ lidem říká, že to nelze.

Zdroj: http://en.wiki­pedia.org/wiki/Di­vision_by_zero

Dělení nulou je v matematice takové dělení, při němž je dělitel nula. V oboru reálných čísel nemá takové dělení smysl – nula je jediné reálné číslo, kterým nelze dělit. Pro jednodušší pochopení í příklad :
Když se mluví o dělení na základní úrovni, je často považováno za rozdělování množiny objektů na stejné části. Např.: Pokud máme deset kvádrů a rozdělíme je na skupiny po pěti, dostaneme dvě stejně velké části. To by mohla být ukázka toho, že 10/5 = 2. Dělitel je počet kvádrů v každé části a výsledek dělení odpovídá na otázku: „Pokud mám stejné části po 5 kusech, kolik takových částí musím dát dohromady, abych dostal 10 kusů?“.
Pokud tuto otázku aplikujeme na dělení nulou, otázka „Pokud mám stejné části po 0 kusech, kolik takových částí musím dát dohromady, abych dostal 10 kusů?“ nedává smysl, protože přičítáním částí o 0 prvcích se deset kusů nikdy nezíská.

Zdroj: http://cs.wiki­pedia.org/wiki/Dě­lení_nulou

Meditace nad nesmrtelností chrousta. Protože to nedává žádný smysl.

Výsledek dělení libovolného čísla nulou nelze jednoznačně zjistit. Proto je výsledek takové operace v matematice nedefinován.

Pro přirozená čísla můžeme operaci dělení nahradit opakovaným odečítáním. Pak můžeme hledat odpověď na otázku např. „Kolikrát musíme odečíst 4 od 12, abychom dostali výsledek 0?“ (kolik je 12 děleno 4?):
12 − 4 = 88 − 4 = 44 − 4 = 0Počet odečítání jsou 3,a tedy 12 : 4 = 3.
Pokud chceme vypočítat 12 : 0, pak otázka zní: „Kolikrát musíme odečíst 0 od 12, aby výsledek byl 0?“ Žádný počet operací však nevede k požadovanému výsledku.

Já bych řekl, že první problém je v tom, že pod celými čísly si dokážeme představit něco fyzického (třeba jablko nebo eroplán) a pod nulou né. Když to shrnu, pod nulou si dokážeme představit nic fyzického.

A to je základní problém. Použít v jednom příkladu věc, na kterou si můžu sáhnout a provést operaci nečím, na co si sáhnout nemůžu, jednoduše nepůjde.

Ale může to jít jinak:
Když už tedy operujeme s ovocem, pak dejme tomu číslo 1 pčedstavuje jednu hrušku. Čislo 2 jsou dvě hrušky. Číslo 0 je tak zvaná „nehruška“. A co to je nehruška? To může být všechno ostatní, jen né hruška. Třeba jabko.

V praktickém příkladě 2:0 dělíme dvě hrušky nehruškou, tedy například jabkem. Možná někdo bude namítat, že „to se nedá, jsi blbej“ a podobně. Ale pro upřesnění převedu na hrušky jiný, jednodušší příklad 4+2. To máme čtyři hrušky a dvě hrušky, dohromady 6. A teď 4:2. Ať mi nějaký chytrák vydělí čtyři hrušky dvěma hruškama. Lze tedy vůbec dělit hruškama, když jimi lze sčítat?

Dále pro pochopení: 4+0 jsou čtyři hrušky plus nehruška. To nám dohromady dělá čtyři hrušky plus zbytek světa.

Je dobré vědět, že čísla lze chápat v několika rovinách. Na kalkulačce dělit nulou nelze. Hodí to chybovou hlášku, která je předprogramovaná. Výrobci kalkulaček tedy z nějaké zásady, pravděpodobně kvůli ekologické normě (žralo by to hodně baterek), nenechává kalkulačky přemýšlet v jiných rovinách jako to umíme my. Asi by pak měly na různé příklady různé názory a to by nebylo vhodné.

riešiť úvahou:

každé číslo sa dá vyjadriť podielom dvoch čísiel, ktoré sú nenulovej hodnoty (čísla v menovateli a čitateli nemusia byť celé čísla, ale môžu byť nenulovým výsledkom nejakého výrazu, včítane limít), alebo ako číslo iracionálne (napr odmocnina z 3, pí a pod). [zjednodušený úvod do infinitívneho počtu]
Jediné číslo, ktoré sa takto vyjadriť nedá, je práve 0 a práve preto sa nemôže vyskytovať ako čitateľ či menovateľ v zlomku (nie je definovaná).

Čo sa týka násobenia, existuje jediná výnimka v operáciách s 0, a tou je faktoriál, kde je definované, 0!=1

úplně mě zajímá, co na to řekne někdo od matematiky. Řekl bych, že já mám problém se nad tím hlouběji zamyslet, protože mám v podvědomí, že 0=nic

Huxo, když si budeš pět jablek sušit a nikomu je nedáš, tak ti prostě shnijí. Kdybys nebyl škrob a snědl je alespoň sám, bylo by to v pořádku (5jablek : jedním Huxou= jeden velký sobec který snědl pět jablek, a je mu z nich možná špatně). Jenže jak nazvat člověka, který si něco chrtí sám pro sebe, nikomu nic nedá, ani o tom nikomu raději neřekne, chodí kolem toho. A nic? Každý soudný matematik určitě bude souhlasit, že to je "nekonečný"trouba. Tady máš to nekonečno.
Když něco nechceš dělit, tak jdi od toho pryč. Výsledek ti jasně říká, že jako matematická úloha je dělení 0 o ničem. Nějak se to nic v tomto případě vyjádřit musí. No a protože nekonečno je někde nekonečně daleko, tak než tam dojdeš, snad pochopíš, že jsou věci, které je třeba přijmout a že žádné složité bádání o jejich podstatě stejně nikam nepovede.Kvůli tomu se sice nesboří svět, ani nepadne teorie relativity, ale padne na tvou hlavu, že s tebou něco není v pořádku.

Na dopoledne slušný výkon. To se ti opravdu povedlo.

Dělit nulou nelze proto, že není možné to rozumně definovat. To znamená, že ať si vymyslím, že výsledek dělení nulou je cokoliv, tak pomocí známých matematických operací dojdu ke sporu.

Nechť 1/0 = x, ať už je x cokoliv.
Pak ale můžu obě strany násobit nulou a dostanu:
1/0*0 = x*0
1 = 0

Tedy pokud je dělení inverzní operace k násobení a dělení nulou je nějaké číslo, pak platí že nula rovná se jedna. A to je blbost.

Je možné vymyslet spousty podobných rozporů, aˇsi za x zvolím cokoliv. Proto nemá smysl dělit nulou ⇒ protože dojdu k nesmyslům.