Jak začít s vařením? Překonat tu nechuť a lenost

Vlastní zkušenost: ony vám ty instantní polívky a konzervy začnou hoodně rychle lízt krkem ;o) Pak se člověk pomalu propracuje k masu na pánev, semtam k nějaké jednoduché omáčce… a pak dojde i na něco složitějšího.
Já jsem teď v té jednoduché fázi. Miluju naložený maso (koupit pěkný vepřový nebo kuřecí prsa, rukama do toho zaňahňnat strouhanej česnek, sůl a případně bylinky, naskládat do krabičky, zalít olejem a pořádně utěsnit igelitovým pytlíkem – nechat v lednici klidně i 3 dny zaležet a pak plesknout na pánev a osmahnout. Vždycky se olizuju až za ušima.
Nebo maso hodit do kapky vody, podusit, ono něco pustí a z toho se dá udělat omáčka (dohustit kapkou mouky rozmíchané ve vodě + ochutit).
Nebo ve vodě po mase rozmíchat balkán sýr nebo nivu, nastavit mlékem, zahustit moučnou vodou, přihodit trošku oregana a je omáčka na těstoviny jedna báseň.
Nebo koupit filety z ryby, vymáslovat pekáček, rybu posolit z obou stran, posypat kmínem, plesknout na pekáček, trošinku podkápnout vodou a jedem (elektrickou troubu dávám na nějakejc 230 nebo tak, musí se to hlídat a po chvíli stáhnout). K tomu vařený brambory a je oběd parádní.
Prostě se toho nebát – v nejhorším případě se to vyhodí. Kdyby se nestalo nic horšího :o) Já zase bojuju s pečením, to je u mě tak 50/50, že to spálím nebo to bude k jídlu.

A jak se pozná, že to je hotový – OCHUTNAT! :o) U všeho na to spolíhám, jen maso preventivně nechávám dělat tak minimálně čtvrt hodiny (platí pro pánev, jinak i dýl).

PS: a NENECHAT SI DO TOHO KECAT! Vařím já, tak mě nechte bejt – radši si to sama zvorám, než aby mi někdo kibicoval, jak co krájet a kdy co udělat. Ona se u vaření dá docela dobře vyvětrat hlava, když si to člověk dělá po svým :o) a pak z toho přijde i ten dobrej pocit.

Hlavně záleží na tom nebát se a sebrat odvahu. Dost hodně dělají zkušenosti. Třeba doma nemusíte asistovat u vaření, ale občas stačí když si pustíte nějaký pořad o vaření (např: Babicovy dobroty, Kluci v akci, Prostřeno atd.), tam také můžete vidět co a jak, kdy poznáte, že je to uvařené atd.
Na internetu je spoustu kuchařek, tak se stačí mrknout :). Pokud jídlo zkazíte, tak v záloze máte přece konzervu :)

jeden čas vycházelo v Apetitu Poprvé s Ditou P. – obrázkové postupy krok za krokem… pamatuju, že takhle dělala třeba pizzu nebo rajsku omáčku …bylo to tam hezky a jednoduše vysvětleno
jinak paní Dita (Pecháčková) teď působí v magazínu obchodní sítě Albert a taky tam má tyhle svoje návody Poprvé – fakt doporučuju, navíc to v obchodě dostanete zadarmo :)

Mohlo by tě to nasměrovat.

http://ekuchar­ka.net/

To Ti ten chlap za chvíli uteče…:-)Láska přece prochází žaludkem,tak zabojuj a zkus něco jednoduchého.Kucha­řek pro začátečníky je všude plno a mamka Ti taky určitě poradí.
Že žádný učený z nebe nespadl,to každý zná a že se ze začátku něco nepovede?Snaha se přece cení,ne?
A myslím,že i v obchodech je dost inspirace i pro ty co vařit neumějí.Stačí třeba Maggi nápady anebo Vitana inspirace,či jak se to jmenuje. Na každém tom sáčku je napsáno co potřebuješ k hotovému jídlu i podrobný postup i doba vaření,ale tam je pak třeba se přizpůsobit podle okolností.Ale když to zkusíš,nic nezkazíš průběžnou kontrolou a ochutnáváním a pak jen šup s jídlem na talíř.
Na druhou stranu určitě nejsi sama kdo vařit neumí,znám jednu 30letou a ta umí jen ohřát párky a uvařit vajíčka,a taky jí to asi nevadí.

vyžeňte ho do hospody a je to, máte to bez práce. Takhle si akorát na tohle rozmazlování nebezpečně zvykne a pak to vaření začne brát jako samozřejmost.

Nebát se, začít, přemýšlet o tom.....možná i trochu experimentovat a hlavně vařit něco hodně dobrého......potom to jde samo.

Mě tedy vaření i pečení vždycky bavilo, ale je pravda, že každý začátek je těžký. Ze začátku bude Tvůj výtvor nejspíš trošku „nervózní“, jak ale nasbíráš zkušenosti a dostaneš to do ruky, získáš potřebný fortel a přítelovi se jistě po dobrotách od maminky ani nezasteskne:-) Jinak stránky s video recepty http://jaknato­.centrum.cz/ji­dlo/. Je to tam opravdu podrobně, krok za krokem a přesně vidíš, jak má jídlo vypadat v které fázi přípravy. Nebo zkus nabídnout mamce že jí pomůžeš, jistě to uvítá. Ze začátku třeba jen loupat, krájet a míchat, pak Tě nechá dělat víc, až pod jejím dozorem uvaříš jídlo úplně sama. A hlavně se pořád ptej, když něco nebudeš vědět. Nebo si s kámoškama udělejte o víkendu třeba na chalupě dámskou jízdu, a navařte si na ní dobroty společně. Před nima se možná víc uvolníš, než abys vařila se strachem, jestli se před přítelem neztrapníš (i když věřím že jistě ne:-)) Držím palce!

Když bude nechuť a lenost, tak se to nikdy nenaučíš tak, jak bys třeba chtěla.
Musíš se do toho postupně „vnořit“ – já osobně jsem s tím nikdy neměla problém. Ve svých skoro 20-ti letech uvařím skoro všechno (co mi chutná teda =D) – svíčkovou, guláše, různé maso a polévky, i když pečení cukroví mi dělá trochu problém =D.
Začni něčím jednoduchým – kup si nějakou kuchařku pro mladé a začátečnice (třeba tuhle http://www.si­rion.sk/kniha/re­cepty-pro-mlade-kucharky-j-kodym-28806.html – mám jí také – není tam toho moc, ale pro začátek stačí).
Zkus se poptat mamky, babičky nebo někoho kdo vařit umí.
Já nevim, co má poradit – já to mám v genech – po tátovi – ten umí perfektně vařit.

vašemu příteli tedy nezávidím.
žaludku také ne.

máte nejvyšší čas s tím něco udělat.
Jako první udělejte kritiku vaší mámy – proč vás to nenaučila?

My byli jako děcka pořád v kuchyni a něco mlsali a přirozeně, i pomáhali.

Tak se toho tolik neboj, když uděláš chybu- co na tom? Vaření není chyrurgie, často i když se to jakoby pokazí, pořád je to k snědku a postupně se vypracuješ.