Jak se pozná, kdy v angličtině I love you znamená mám tě rád a kdy miluji tě?

V podstatě souhlasím s Aleshem.
Doplnila bych snad jen to, že pro vyjádření ‚mít někoho rád‘ jde použít klidně i to divně znějící ‚to LIKE somebody‘ (LIKE se opravdu netýká jen věcí!)

Příklad: máš kamaráda. Máš ho ráda, ale moc se nestýkáte a spíš než opravdový kamarád je pro tebe něco jako tzv. ‚bližší známý‘.
Nemusíš říkat ‚I love him‘, pokud to tak necítíš… Klidně dej ‚I like him‘, tím ho neurazíš.
‚To love‘ by sis měla schovávat pro lidi/věci, kteří pro tebe opravdu znamenají něco víc – a je jedno jestli jsou to rodiče, kamarádi nebo partner. Pokud toho člověka miluješ „i v češtině“, nestyď se tento výraz použít i v anglické konverzaci ;)
Pokud jde o tu mámu: ‚Love you, mum.‘ je už skoro ustálená fráze..něco jako společenská slušnost. Většina lidí svoje rodiče řadí do okruhu svých nejdražších, takže to ‚love you‘ je podle mě absolutně na místě a není to nic k stydění. Já bych se spíš styděla říct: ‚I like you, mom.‘…zní to, jako kdybych mámu řadila na úroveň mých známých, kterých mám stovky.

A ještě jeden tip: pokud někoho miluješ opravdu hrozně hrozně moc..dá se říct, že až bláznivě a každou buňkou svýho těla..že jsi do něj prostě zabouchnutá jako hrom..pak i to LOVE je ‚málo‘.
Pro tyto případy existuje vazba ‚to be mad about sb.‘, příp. ‚to be crazy about sb.‘.
V překladu zhruba: „být blázen do..“

Příklad: I'm crazy/mad about her. (Jsem do ní zblázněnej.)

To je zkrátka proto, že oni to spojení používají trošku víc než mi. Oni to použijí ve smyslu „Miluji Tě“, ale také i v případech, kdy my bychom již používali spojení „Mám Tě rád/-a“.
Podobné to mají s pozdravy: Good morning používají jen velmi formálně, vcelku běžně používají Hello.
Zkrátka jazyky zpravidla nelze překládat 1:1. Musíš vyjít z kontextu.

To se snad pozná z toho, jak to řeknu